wz

 

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

Táto stránka sa správne zobrazuje kódovaním Windows 1250.
Stránky sú optimalizované pre Microsoft Internet Explorer 4.0 a viac pri rozlíšení 1024x768 pixelov

Na obrázku foto: "Titanik připraven k odplutí"

.Foto :Pan Josef Merta který ve svém mládí pracoval na stavbě Titaniku.

Dostala som e-mail od pána Jána Špinlera z Dobrouče v ČR a  v ňom zaujímavé informácie o Titaniku. Čítajte...


Jan Špinler Horní Dobrouč

O největší lodi světa a jeho katastrofě, se mluví už téměř sto roků. O nejluxusnější lodi, která byla stavěná jako nepotopitelná, znali všechny generace dvacátého století.
Z pohledu občanů nejen našeho okresu bude zajímavé si povědět, že na stavbě této největší lodi v dějinách pracoval člověk, který se narodil v našem okrese, a to ve dřevěné chaloupce která stála na okraji Výprachtic u Lanškrouna.

Před necelými padesáti lety jsem se s tímto mužem osobně setkal, při zaměstnání u státního statku v Žichlínku. On tam tehdy ještě ve vysokém věku vypomáhal jako dělník v živočišné výrobě, kde vypomáhal své dceři.

Tehdy mě velmi zaujalo jeho vyprávění, jak on ve svém mládí vyučený kotlářem, našel si práci v loděnicích v Hamburku a později v Belfastu, kde se právě začala stavět největší loď té doby, Titanik. Vzpomínám na to jeho vyprávění, jak on pracoval s rozžhavenými nýty, kterými se sestavovaly, spojovaly tedy nýtovaly ty obrovské plochy těžkých železných silných desek, boky Titaniku a uvnitř lodi také stěny přepážek.

Z jeho zajímavého vyprávění se mě částečně vybavuje, jak mě on popisoval, jakým luxusem tento největší lodní kolos dlouhý kolem 270 metrů a široký téměř 30 metrů byl vybaven. Loď stavěli tak, aby se nemohla v žádném případě potopit, a tak tam plátovali dvojité dno a také 16 vodotěsných komor, které zajišťovaly absolutní jistotu před potopením. Pan Josef Merta mě uváděl v úžas, když mě říkal o velikosti a síle parních strojů, které měly dohromady 50 tisíc koňských sil, které poháněly 3 lodní šrouby. Ten nejtěžší a hlavní lodní šroub vážil 38 tun, pro nás nepředstavitelný obrovitostí. Loď obsahovala tolik luxusu, že se počítalo na první plavbu s obsluhou 900 členů posádky.

Po dostavbě, kdy loď prošla velikými kontrolami v Southamptonu nedaleko Londýna, a připravovala se k první plavbě do New Yorku, byl náš krajan pan Merta určen i s jinými údržbáři aby se zůčastnili této plavby. Těsně před vyplutím pan Merta, jak mě vyprávěl, dostal zprávu, že se mu narodil syn. Tehdy se rozhodl, že se této plavby nezůčastní a byl k této službě určený náhradní montér.

Titanik vyplul 10.dubna 1912, a pátý den plavby v noci, tedy 15 dubna narazil na obrovský ledovec. Rozhodnutím jeho manželky si možná zachránil život, protože z počtu 2.200 lidí na lodi zahynulo ve studených vlnách Atlantického oceánu přes 1.500 lidí.

Ledovec který způsobil toto největší neštěstí, na které Titanik najel bokem, tak rozpáral boční silné železné pláty v délce asi 100 metrů, a také některé dokonce i vytrhal z těch nýtů, na kterých on sám pan Merta pracoval.

Toto zajímavé vyprávění před 50 roky, jsem se rozhodl natočit na tehdy první záznamovou techniku - magnetofon, a druhý den jsem seděl v jeho žichlineckém bytě, a natáčel jeho další vyprávění.

Po 50 roků zůstal u mě v Horní Dobrouči tento dnes již historický,možná vůbec první cívkový magnetofon u nás vyrobený, i s touto nahrávkou na půdě zcela v zapomění.

Nedávno k nám přijela ze Žichlínka dosud neznámá paní Věra Richterová, která se hlásila jako vnučka tohoto pracovníka na Titaniku, s dotazem zda to jsem já, kdo před téměř asi 50ti lety natáčel rozhovor s jejím dědečkem panem Mertou.

V tom jsem si uvědomil, že tam někde v dávno zapomenutých technických věcech v našem domku na půdě, bude asi ten dnes už muzeální magneťák. Po dlouhých hodinách hledání ve všech možných kufrech, skříních a krabicích,  jsem objevil tento dnes vzácný dokument, dávno zemřelého dědečka o kterém téměř žádný netušil, že by se mohl podílet na stavbě legendárního největšího námořního obra v dějinách.

Tento muzeální magnetofon po určité opravě, byl schopný vydat vyprávění pana Josefa Merty, a tak jeho vnučka ze Žichlínka paní Věra a Pavel Richterovi si tento týden odváželi domů kopii tohoto zajimavého vyprávění, které bude cennou vzpomínkou na jejich dědečka, který ve svém mládí poznal osobně největší loď v dějinách té doby.


Foto 2.:Kopírování záznamu o Titaniku z původního cívkového magnetofonu na kazetový

O Titaniku vo Wikipédii: http://sk.wikipedia.org/wiki/RMS_Titanic

Willy Stöwer: Potápajúci sa Titanic

New York Herald píšuci o katastrofe Titanicu

Pazovčania a Titanik

http://vikerd.webovastranka.cz/wiki/1303/397

Prova Titanicu

VIDEO - Nevypovedané príbehy

http://video.drom.sk/titanik-nevypovedane-pribehy/

Pomník na pamiatku obetí Titaniku nachádzajúca sa v Southamptone

 

Stavba - film

http://www.dailymotion.com/video/x4qx8m_titanic-film-set-construction_shortfilms

 
    Moje www stránky

Cezmín: http://cezmin.wz.cz 
Vianoce:
http://vianocesk.wz.cz/ 
Veľká noc:
http://velkanoc.ic.cz/
Svadba:
http://svadbask.unas.cz 
Bylinky:
http://bylinky.czweb.org/ 
Moji psi:
http://mikinka.czweb.org 
Cemetery:
http://cemetery.zaridi.to 
Príroda:
http://milujempanip.wz.cz/ 
Zo života:
http://svetbabik.czweb.org/ 
Miss sveta z Indie:
http://aishwarya.wz.cz 
Obec H.Chlebany:
http://hornechlebany.unas.cz/ 
Hobby CBRSK Horné Chlebany:
http://cbrsk.euweb.cz 
Kóma - prežila svoju smrť:
http://gloriapolo.czweb.org 
Christmas all the year:
http://vianocechristmas.czweb.org/ 
Múdra ako rádio:
http://mudraakoradio.euweb.cz/ 
Milujem pani Prírodu:
http://eufrosyne.wz.cz/ 
Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org/ 
Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz/
Hobby:
http://www.cbrsk.php5.sk/ 
Cezmín:
http://cezmin.czweb.org/ 
Vianoce:
http://vianocesk.ic.cz/
Stránky urobené zdarma iným
Dieťa a jeho práva: http://dieta.czweb.org/ 
Buldog english:
http://rudovaetuda.czweb.org 
Cébečkár a jeho olympionik:
http://olympionikholub.ic.cz 
Kresťanský spolok CB seniorov ČR:
http://rannisedmicka.ic.cz 

 

Design Cezmín Slovakia http://cezmin.wz.cz