.
Ročník 10. rok 2009
Obletovaný Považský Inovec
Tak tento rok bolo enormné rušenie a za takýchto podmienok museli mať všetci
účastníci veľmi dobre naladené sluchové orgány na lovenie tých hlasov, ktoré
odovzdávali informácie o lete Jánskej Mušky a iba s veľkým úsilím všetkých
zúčastnených staníc prechádzal signál ďalej.
Janko Paludzka mal pocit, že započul odovzdávanie signálu z Tatranskej Lomnice a
keďže expedíciu Horec nepočul počas večera a noci, odovzdal signál na Považský
Inovec expedícii Mlýn, ktorých dobre počul. Faktom je, že ja som expedíciu Horec
počula rádiom 5 a signálom5, ale oni ma nepočuli, iba v náznakoch a nečitateľne,
čo sa stalo po prvý krát za všetky roky nočného jánskeho vysielania na CB pásme.
Expedícia Mlýn na Inovci odovzdala signál na Skalku exp. Horec a zo Skalky
Martin SK001 odovzdal signál späť na Považský Inovec odkiaľ putovala Muška do
Horných Chlebian ku mne a znovu letela späť na Považský Inovec. To sa opakovalo
aj pri Lete Mušky späť z Českej republiky. Tento rok bol Považský Inovec
obletovaný Muškami ako nikdy doposiaľ vďaka neprajnému veľkému rušeniu na vlnách
éteru pásma 27 MHz.
Kosačka Horné Chlebany
Záznam z Jánskej noci 2008
Tom Terasa Třinec - Muška č.12 Lysá hora v Beskydech
http://www.stream.cz/video/99888-musky-2008
Ročník 8. rok 2007
VÍŤAZNÝ
PRÍSPEVOK v súťaži „O zlaté srdiečko“
Postavil
som stan, nanosil dreva, rozložil ohník a plný očakávania som začal skúšobné
vysielanie. Všetko klapalo aj keď sa nik v éteri neozýval. Než som sa vydal na
uvedený kopec, dosť som si robil starosti čo a ako bude s vývojom počasia.
Hlásenia boli optimistické a ja som bol spokojný. Veď konečne po dlhej dobe som
sa odpútal od driny na dome a záhrade a pobyt v lese (a ešte ku tomu cez noc)
som pokladal za relax, ktorý som potreboval ako soľ. No pohoda ktorú som si
predstavoval, že si ju užijem v spoločnosti ďalších nadšencov CB vysielania,
bola v priebehu krátkej chvíle v nenávratne. Z ničoho nič sa nebo zatiahlo a
nastala tma, ktorá hodine nezodpovedala. Veď nebolo ešte ani 19 h, ale tma ako
vo vreci. Dala sa doslova krájať nožom. A k tomu ešte aj akýsi podivný hluk.
Oblohu začali bičovať blesky a to veru nie je prijemný pocit. Rýchlosť, ktorú
som vyvinul, by prekvapila každého. Nebolo času na premýšľanie. Mobil do ruky a
oznam babke Kosačke že v dôsledku silnej búrky ruším udané QTH a bežím do
domáceho.
Na
zbalenie všetkého mi stačilo necelých 10 minút a už som upaľoval naspäť odkiaľ
som prišiel. Po približne 5 minútach som v dôsledku tmy nevidel pred seba. Ešte
že som mal na hlave led svetlo, tvz. kyklopovo oko, ako mu hovorím ja. Do
veľkých kvapiek dažďa sa začali miešať ľadové krúpy veľkosti kovovej 10 koruny.
Tak to bol ten zvláštny hukot, ktorý som počul. No a v tej tme, daždi, za
asistencie krupobitia a v snahe sa čo najviac kryť, začali moje „nenaštudované
ta-nečno-bežecké krokové variácie“. Nie som bojko, ale nebolo mi pri zdolávaní
cesty domov všetko jedno. Obloha neustále osvetľovaná bleskami a burácaním
hromov a k tomu krupobitie (krupobitie predstavovalo ľadové gule s veľkosťou
takmer ping-pongových loptičiek) dodávali mojim nohám zaťaženým výbavou na
vysielanie silu „krepčiť“ a tancovať tak, ako som doposiaľ netancoval na
žiadnej zábave. Vidieť grotesky nemého filmu a mňa pri presune, tak môžem
povedať, že by sa rozrehotal každý, aj ten slepý. No mne do smiechu nebolo.
Nohy si na rozmoknutom teréne robili čo chceli. Neraz som zostal stáť len vďaka
stromu, ktorý mi zatarasil nežiaduci smer pohybu a zastavil ma.
Po
opustení lesných cestičiek a vyjdení na otvorený priestor moja „tanečná
kreácia“ pokračovala. Nepočítal som koľkokrát som sa ocitol ne zemi. Ďakujem
Bohu a svätým, že som sa do domáceho QTH dostal celý a v poriadku. A po
svojich. Hrče na čele a modriny som mohol spočítať až na druhý deň. Vyzeral som
ako ,,Qasimodo“ po prejdení maskovacou procedúrou.
Môj
návrat domov do domáceho QTH spočíval v urýchlenom zhodení zo seba do nitky
premočených vecí, pobyte vo vani v príjemnej teplej vode a v „zušľachtení sa“.
Po ,,kozmetických" úpravách som okamžite zapojil vysielačku a nadviazal
spojenie s Levelom a Kongom Košice, ktorí bez predchádzajúceho oznámenia predsa
len vyšli na Makovicu.
Hoci som
nespravil a nenadviazal veľa spojení, hreje ma dobrý pocit, že sa MUŠKA, tak
ako v predchádzajúcich ročníkoch, aj tohto roku dostala až na Východné
Slovensko čo najbližšie k Ukrajinskej hranici. V každom prípade konštatujem,
že zanietenosť a ochota správne naladených a ešte k tomu aj praštených fandov
pre CB vysielanie si vie poradiť aj so záludnosťou počasia. Aj keď rozmary
počasia sú nevyspytateľné, ďakujem všetkým, ktorí sa nedali odradiť „užili si
to“ a postarali sa o prelet MUŠKY a jej opätovný návrat k hlavnému
usporiadateľovi.
O rok
priatelia budem opäť k dispozícii. S pozdravom 73
Ľubo
Trebišov, alias MONTE CHRISTO KAŠOV
Muška č. 28 Expedice
Vysočina
Ani letos
nemohl náš tým chybět v přeletu svatojánské mušky. Pro letošní rok jsme chtěli
odzkoušet nějakou novou kótu. Po chvilkovém přemýšlení jsem navrhnul kótu 682m
n.m. v lokátoru JN79SF, nedaleko ob-ce Pavlov u Stonařova okres Jihlava. V dané
lokalitě se pracovně pohybuji dost často, tak jsem věděl, že na magnet na autě,
se dá z této lokality udělat dost dlouhé spojení. A chtěl jsem toto místo
vyzkoušet i s velkou anténou. Domluvil jsem se tedy s Radkem VM, že pojedeme na
Pavlov. Podařilo se mi také zajistit velké auto, takže jsme sebou mohli vzít
opět velké množství antén a tech-niky. Nakládka všech možných věcí do naší
dodávky byla úplně bezproblémová a kolem páté odpolední jsme byli na kótě.
Obec
Pavlov je také známa tím, že zde byly postavena první větrná elektrárna u nás
na Vysočině. My zakotvili asi 500m od jedné 100m vysoké vrtule. V blízkém okolí
Pavlova zatím stojí 4 vrtule, ale časem jich zde má být dalších 11. Ihned po
příjezdu jsme se, v obrovském větru, pustili do sestavování an-tén. Nejprve
směrovku na CB, která zabrala dost času. Black Pirat a 10m magirus,
multi-funkční 8-mi metrový stožárek. Potom jsme pokračovali v 5/8, TV anténě
pro DVB-T a anténách pro PMR. Sestavování všech mož-ných antén nám zabralo čas
asi do půl osmé večerní, kdy jsme nastartovali Pavlovu půj-čenou centrálu a
oživili veškerou techniku na DVB-T příjem a zkoušeli jsme, zda je možné nějaký
DVB-T signál nad Pavlovem chytnout. Bohužel žádný signál DVB-T zde nebyl,
ra-kouské stanice z Jauerlingu zde byly bez zr-nění 100% signál, ale DVB-T
rakouské a ani české nic. Blbnutí s televizí nám zabralo čas do PMR štafety,
které se Radek aktivně účastnil.
Pomyslný
kolík jsme v pohodě převzali a v pohodě předali, takže PMRko mohlo běžet dál.
Tady je
seznam slyšitelných PMR stanic:
Č.1 Jerry
na Smědavské hoře rádio 3
Č.12
Expedice
Č.14 Bobeš
na Pradědu R5
Č.30
Delta na Javořině R4
Č.32
Staňa Tvrdonice na Děvíně R4
Č.33
David v Bílých Karpatech R5
Č.41
Standa na Slamníku R5
Č.43
Franta na Křemešníku R5
Č.45
Ježci na Zbinohách R5
Č.46 Petr
Opatov na Spálavě R5
Č.47 Jirka
Vinohrady na Dobrošově R4
Večer
jsme zapnuli stanici a nahlásili se, dle propozicí, Tomášovi. Rušení ze strany
CB uživatele šílené, ale podmínky pro ra-dioamatéry toužící po nějakém tom DXu
super. Radkův Giant a Pavlův Alan9001, ještě jsme měli Elix 77S. Do půlnoční
štafety udělal Radek několik těch DXů na AMA pásmech, díky Pavlově půjčenému
Ala-nu9001
O půlnoci
jsme přeladili na štafetový kanál č.21. A poslouchali jsme průběh štafety a
chystali se na náš úkol, převzít a předat štafetový kolík dál. Kanál 21 byl
neustále rušen nějakým Turkem. Díky rušení jsme na Black Piráta brali samé
rušení a ne české stanice. Museli jsme tedy přepnout na Radkovu směrovku, na
které se nějaké to české slovíčko dalo slyšet. Bylo, ale nutné neustále otáčet
směrovkou a tedy i opouštět prostor auta, kde jsme se měli skvěle, oproti
venku, kde fučel silný vítr a teplota se pohy-bovala v noci od +
Mušku
jsme tedy převzali a předali dál, ale žádná velká pohoda to nebyla. Díky rušení
a nové netestované lokalitě, jsme neslyšeli spoustu stanic, o kterých jsme
předpokládali, že nebude problém je slyšet. Neslyšeli jsme ani jednu stanici ze
Šumavy, což pro nás byl docela šok, když na azimut 220° je vidět na vzdálenost
110km až k rakouskému Linzi. Po přeletu štafety a následném přeletu zpět jsme
šli hned spát. Spalo se krásně, v tak prostorném autě.
Ráno jsme
ještě udělali nějaké to spoje-níčko na CB do ciziny, začali jsme pomalu balit
techniku a chystat se na odjezd domů. Fotečka našeho stanoviště s vrtulemi v dálce,
ještě společná fotečka...
Tak
takové byly Mušky z pohledu Expedice Vysočina.
Děkujeme
pořadateli za celou akci.
Všechny
fotky a seznam reportů slyšitelnosti jednotlivých mušek budou na našem webu CB
stránky Expedice Vysočina. Naslyšenou při nějaké další akci.
Petr
Měřín - Exp. Vysočina
www.cbdx.cz
Muška č.34 a č.39 -
Lysá hora v Beskydech
Letos
jako každoročně volím pro Mušky kótu Lysá hora 1323m. v lokátoru JN99FN.
Již s předstihem
vyřizuji náležitosti k povo-lení výjezdu na vrchol autem, zůčastněné strany
spolupracovaly, 3 týdny před akcí je povolení doma. Zbývá jen povolenka od
Ra-diokomunikací, ta je domluvená k vystavení ve vysílači na vrcholu.
Z domova
vyjíždím později, kvůli Adrena-lin cupu, který tam probíhal od dopoledních
hodin. Nerad bych někde v zatáčce potkal cyklistu. Ještě před výjezdem se mi
vzorně hlásí expedice Tesla, že už je připravena na svém stanovišti na Severce.
Protože Roman Lyžbice má nějaké pracovní povinnosti, po několika letech jedu
opět sólo. A už je tady odbočka na vrchol z hlavní silnice... Po pří-jezdu na
vrchol jdu vyřídit poslední formality (poplatek ) do vysílače.
Od Frýdku
Místku se blíží přeháňka, tu se rozhoduji přečkat u zlatavého moku. Pohled z
vrcholu směrem na Frýdek – Místek je krásný.
Po 30
minutách přestalo pršet, vyjíždím na samotný vrchol vedle meteostanice. V tom
se ozvala z pod auta ohlušující rána, je-den ze šutrů vyčuhoval poněkud výš,
než by-la podlaha škodovky, naštěstí to škrklo jen o příčku převodovky. Jen
jsem stihnul postavit anténu, přišla druhá přeháňka, tentokráte od Radhoště. To
však už byla poslední a vylé-zající sluníčko vykouzlilo nádherné scenérie.
Slyšitelnost
Mušek PMR
13. R5 -
Topas Olomouc - Jívová bunkr JN89QR
14. R5 -
Bobeš Zátor - Praděd JN80OC
15. R5 -
René Chropyně - Holý kopec u Přerova JN89SJ
17. R5 -
Přema Olomouc - Za pouští JN89WK
18. R4 -
Pavel Jasenka Vsetín – Dušná JN89XI
19. R5 -
Petr Přerov - Kozlov JN89SO
20. R5 - Petr
Blansko - Kojál JN89JI
21. R5 -
Bedřich Palkovice - Kubánkov JN99DP
22. R5 -
Honza Zátiší - Vrchy JN99CO
23. R5 -
David Děrné - Děrenský kopec JN89XR
24. R5
-Láďa Slávie Havířov – Žermanda JN99FR
25. Lysá
hora - na poslechu
26. R5 -
Expedice Asterix - Portáš JN99DH
30. R5
-Delta Nové Mesto - Velká Javorina JN88UU
33. R5 -
David Javorovec - Bilé Karpaty JN88VH
34. R5 -
Kamil Sherwood Zlín - Mohyla JN89UE
35. R5 -
Libor Kroměříž - Jílová JN89QE
39. R5 -
Pavel Kroměříž - Rovnina Rozhledna JN89OD
40. R5 -
Pepa Terasa Havířov - Vysoká JN99EJ
Čas do
půlnoci jsem si krátil spojeními a také naháněním svých oveček. Před půlnoci na
21.kanále prolézají do plna z nulek Poláci, ale Martinovi Šenov se je úspěšně
daří dos-tat pryč.
Ještě na
mě huláká Števo Zvolen, že je problém s pře-dávkou na Kojšovskou holi, ať to
jde přes mě, ale nakonec to tam nějak “zvládli“ sami i beze mě. Slabší stanice
jsem bohužel díky rušení neslyšel, opět tam stejně jako na PMR prolézali
Poláci.
Duha na
nebi, pak jižní pohledy do kraje... A proč to šlo přes mě dvakrát? Protože na
po-slední chvíli vypadla Kohútka a mohl by vzniknout problém při předávce na
Velkou Javorinu. Původně to měl jako č.39 vzít Roman Lyžbice, toho jsem však
musel za stoupit já. K ránu těs-ně před východem slunce padá na vrchol mlha,
tak to balím a jedu dolů. O 500 metrů níže ml-ha končí a opět se kochám
nádhernými výhledy při vý chodu slunce. Na závěr bych chtěl poděkovat Tomášovi
mobil Roudnice a všem zúčastněných za spolupráci, Karlosovi Podlesí Třinec za
pětiosminu a také Správě CHKO Beskydy a Českým Radiokomunikacím za umožnění
výjezdu.
Příští
rok opět na slyšenou. Tom Terasa Třinec
www.cbdx.cz
Svatojánské mušky na
Cínovci aneb Exp. Artaban opět
v Krušných horách
Pro naše
první letní vysílání do svatojánské štafety PMR a mušek na CB jsme se při
výběru portejblu nechali inspirovat
loňskem - opět jsme zvolili osvědčený Cínovecký hřbet čnící v lokátoru JO60VR
do výše
Parkoviště
v Komáří hůrce.
Zleva
Max42 LT, Míša UL, Ládin LT (aby prý do prostředí německého pohraničí lépe zapadl, zvolil maskáče Bundeswehru :o),
moje já (
Zdeněk LT Pokratice) a za foťá-kem Michal Polepy
Počasí se
na nás zprvu trochu kabonilo, možná snad i hrozilo koupelí, ale na portej-blu
se k nám už chovalo přívětivěji a k veče-ru dokonce velice přívětivě,
doprovázeno ohromující viditelností. Na bambusech jsme asi do pěti metrů
vyvěsili CB drátovku GP/4 (vlevo), pro PMR byla na duralovém stožárku vztyčena
osvědčená sestava 4el. yagi se všesměrovým kolineárem 2x5/8 do štafety.
Navečer
nás opustili Míša s Maxem, který se musí po nemoci ještě šetřit, ale i tak jsme
si portejblík užili. Ládin ukuchtil výbornou ve-čeři, do CB stovky jsme pak
rozdali pár bodí-ků, snad se budou hodit, a v PMR štafetě trochu vypomohli
Letcům z Řevnic, kteří asi měli nějaký problém s napájením antény – jejich
relace při prvním kolečku nebyla slyšet ani náznakem a najednou vyskočili na
R2-3. Poslech jsme měli dobrý, jen v prvním koleč-ku nás trochu potrápila
nějaká rodinka, která neměla na práci nic lepšího, než zapnout na vysílačce vox
a dát si jí do kuchyně, takže zhruba hodinu jsme měli jejich večeři v pří-mém
přenosu. S krátkými přestávkami jim to vydrželo až do začátku štafety, kdy
mytím nádobí :o) téměř smázli Frantu CV a později ještě část štafety při
návratu z Moravy.
V PMR
štafetě jsme oproti loňsku opět slyšeli míň stanic. 18. (ach ty směrovky...
nepomohla ani směrovka na poslechu).
V CB
mušce to bylo o něco lepší, slyšeli jsme 23 stanic, ale přes poměrně silné
(4-5S) německé rušení se k nám stanice za Or-lickými horami už nedostaly. Když
oni nepo-vedení němečtí rušilové neměli zrovna zaklí-čováno, byla slyšet za R3
i slovensky hovo-řící stanice. Za ten okamžik se nám ji však nepodařilo určit.
Takže snad někdy jindy. Po muškách jsme s Michalem ještě chvíli hejkali do
éteru, kdo nás chytil, ten nás má. Po dru-hé hodině byl Ládin LT už ležící –
spící, na-víc došla kopcová pivní zásoba a ta menší, cestovní pivní zásoba,
čekající
na nás ve studánce na úpatí kopce byla příliš daleko, a tak jsme uznali, že
Ládin asi má pravdu, a šli taky spinkat.
Toť o
Cínovci prozatím vše a všem děku-jeme za pěkná spojeníčka. Více snímků je možné
shlédnout ve složce fotogalerie: http://www.artaban.tym.cz/stranky/mus-ky.htm,
na brzkou slyšenou se těší Michal Polepy, Míša & Max LT, a Ládin LT &
Zdeněk LT Pokratice.Pro úplnost uvádím
tabulky
reportů:
SVATOJÁNSKÁ
PMR ŠTAFETA
Report
expedice ARTABAN, Cínovecký hřbet, 880 mnm z lokátoru : JO60VR
Volačka
velitele / QTH n.v. Lokátor report
1. Jerry
Nové Město a spol. p. Smědavská hora 1084m JO70OU 58
2. Franta
CV p.
Mědník 910m JO60NK 38
3. Miki
Všeruby p. kostel Všeruby JN69OU N
4. Jarda
Koštice p. Na Sychrově 806m JO60QN 20
5. Fany
Kadaň p.
Úhošť 555m JO60PI 48
6.
Expedice ANESTEZIOLOG p. Radeč 721m JN69UT 58
7. Míra
Vědomice p. Náčkovice 616m JO70DP 58
8.
Romulus Modřany p. Meluzína 1094m JO60MJ 58
9. Kuba
Háje p.
Radimovický Špičák 505m JN79HW N
10. Karel
Háje p.
Černá hora v Krkonoších 1299m JO70UP N
11. Vix
Polabiny p. Kunětická hora 294m JO70VB 0
12. Expedice
3M (Mirek Rozdrojovice ...) p. Anenský vrch 991m JO80GF 51
13. Péťa
Jívová & Topas Olomouc p. Jívová - bunkr 570m JN89QR 0
14. Bobeš
Zátor p.
Praděd 1492m JO80OC 0
15.
Maruška a René Chropyně p. Holý kopec u Přerova 360m JN89SJ 0
16 –
40 0
41.
Standa Králíky p. Slamník 1232m JO80KD 0
42. Marek
Sopotnice p. Hoblovna 793m JO80IA 0
43.
Franta Bransouze p. Křemešník 765m JN79PJ 55
44. Radek
Velké Meziříčí p. Pavlov 682m JN79SF 0
45.
Ježek p.
Zbinohy 702m JN79RL 0
46. Petr
Opatov Praha p. Spálava 663m JN79US 58
47. Jarda
Vinohrady p. Dobrošov 624m JO80CJ 30/52
48.
Expedice ADAM p. Velké Paseky 710m JN89BS 0
49. Ludva
Nymburk p. Vysoká u Kutné hory 471m JN79OW 56
50. Milan
Vinice p. návrší Vinice 238m JO70PF 0
51.
Expedice Borůvka p. Kozákov 744m JO70PO 58
52.
Drátek Rumburk a Jožka Varnsdorf p. Jedlová 774m JO70GU 58
53.
Krakonoš Praha p. Strážný vrch 601m JO70DQ 58
54.
Expedice Artaban p. Cínovec 881m JO60VR 510 :o)
55. Pája
a Tom Borotín p. Libenice u Tábora 660m JN79GM 57
56. Letci
z Řevnic p. Mořina 420m JN79CW 25
57.
Expedice Brtník p. Jedlina Mitterwald
CB
štafeta - Let svatojánské mušky
Report
expedice ARTABAN, Cínovecký hřbet, 880 mnm z lokátoru: JO60VR
číslo
Volačka Portejbl Lokátor nadm.výška délka předávky/vzdálenost v kilometrech
report
1 Venca
Chotěšov Klínovec JO60LJ
2 Baron
Kaproun JN79OB
3 e.
Rotunda Prenet JN69OF
4 e.
Kaktus Škarmanka JN69JK
5 Jarda
Koštice Na Sychrové JO60QN 806mnm m.n.m.
(77 / 35) 35
6 Franta
Blovice Hudlická skála JN69XX
7 Tarzan
Praha Točná u Kytína JN79CU
8 Jiřina
Písnice Jarov JN79EW
9 TmR
CL31 Dlouhá Louka JO60TP
10 Babča
Č.Lípa Víťova vyhlídka Náčkovice JO70DP
11 Bohouš
CL-6 Kozákov JO70PO
12 Indián
Jílové Vrch Tří pánů JO60UQ
13 Žán
Braník Lipany-Lipská hora JO70LA
14 Drátek
Rumburk Jedlová hora JO70GU
15 Ludva
Nymburk Vysoká JN79OW 471m m.n.m. (102 / 134) 35
16 Jerry
Nové Město Smědavská hora JO70OU
17 e.
Artaban Cínovecký hřbet JO60VR
18
Starouš Brniště Ralsko JO70JQ
19
Čáryfuk Tanvald Kamenec Tříčské vrchy JO70RQ
690m(103 / 117) 46
20 Petr
Opatov Praha Spálava JN79US
21 e.
Kobra Černý vrch JO70LR
22 Franta
Bransouze Kremešnik JN79PJ
23 Jarda
Vinohrady Dobrošov u Náchoda JO80CJ 624m (88 / 175) 46
25 e.
Apalucha Kočího Kopec JN89DO
26 Jan
Dobrouč Suchý vrch JO80IB
27 e.
Adam Velké Paseky JN89BS
28 exp.
Vysočina Pavlov JN79SF
29 Marek
Sopotnice Hoblovna JO80IA 793m m.n.m. (18 / 221) 24
30 Standa
Králíky Slamník JO80KD
31 e.
Favorit Suchá hora JN78UX
32 e.
Horizont Kelčský Javorník JN89VJ
33 DJ
Quick Studénka Červený kopec JN89SS
Zdeněk
LT Pokratice
http://www.artaban.tym.cz/stranky/musky.htm
Prostě zase bída
Byl to
termín letu Svatojánské mušky, na kopcích budou dobře vybavené party, to bu-dou
spojeníčka. Předpokládal jsem, že by se mohl udělat slušný deník do Ligy. Měl
jsem sice docela pěknej deník ze začátku měsíce z Rozhleden. Něco přes 20 tisíc
km, ale pěknej DX
No, záměr
byl udělat Luba Trebišov na
Už cestou
jsem sledoval, že rušení je do-sti velké. Na místě, po postavení půlky jsem
zjistil, že je naprosto úděsné. Jeřábníci z Prahy sice byli 59, ale cizina byla
silnější!
Udělal
jsem pár spojeníček, nejzajímavěj-ší bylo do Grenoblu /F/ s Jackem /PL/, který
tam byl na práci.
Počasí
taky celkem na draka. Při příjezdu bylo po drobném dešti. Během odpoledne
přicházely nepříznivé zprávy z různých končin o krátkých a prudkých přeháňkách.
Tady se to taky párkrát zatáhlo, ale voda nepřišla. To dole v poměrně
nepříjemné vzdálenosti byly dvakrát dost silné spršky. Vál poměrně silný vítr,
v noci určitě přes 15m/sec. Přitom šla rapidně dolů taky teplota. Těsně po
půlnoci byla jen
Jinak to
byl běs a hrůza, první hodina 13 spojení, druhá 7, třetí 8! V osm večer, po
sedmi hodinách to bylo 55 spojení! Myšlenky na slušný deník se rozplynuly v
rušáku. No, ještě, že se ozvaly „Mušky“, jinak to byla bída. Hodně lidí to po
zjištění stavu éteru to znechuceně vypnulo. Do půlnoci ubohejch 119 spojení a
DX
Pak
proběhla štafeta „Mušek“ a po jedné jsem začal nahánět ta delší spojení. Šlo to
opět ztuha, za dvě hodiny jen 19 spojení. Si-ce se podařil Praděd, Topas na
Jívové a na-konec i e. Tukan na Velké Javorině na
Ráno od
6.20 jsem začal vyzobávat ob-vyklá kolečka, ale opět to byla hrozná bída. Třeba
plzeňáky na 27 jsem měl naprosto nepoužitelné. V 7.20 jsem nachytal e. Ro-tundu
jak dělá spojení s Mikym Dlhá nad Cirochou, KN18AX, pro mě
Takže
původní cíl, DX lepší než
Pak ještě
Max Šlapanice na ostrově Pag, ale to bylo všechno. Po mě ho dělal ještě Franta
Bubu p/Horušany.
Prostě
zase bída. Nakonec jsem ušmoulil nějakejch 180 spojení a 20tis. km, ale hodně
to dělala spojeníčka do ciziny.
Tomáš
mobil Roudnice
www.cbdx.cz
ROK 2006
Muška č 31 Expedice Vysočina
Děvín
č.1 Exp.Radegast - Klínovec JO60LJ 52 /
č.2 Petr Opatov Praha - Kleť JN78DU 54 /
č.3 Milda Lesná - Suchá Hora JN78UX 59 /
č.4 Jirka Lipno - Alpská vyhlídka JN78CP 42 /
č.5 Exp. Anděl - Kaproun JN79OB 57 /
č.8 Šedivec - Plešivec JO60KI 44/
č.9 Exp.Kaktus - Škarmanka JN69JK 30 /
č.10 Tomáš mobil Roudnice - Mědník JO60NK 55 /
č.12 Jarda Koštice - Na Sychrově JO60QN 42 /
č.17 Jiřina Písnice - Mandava JN79GW 42 /
č.18 Exp.Sněžník - Rudný JO60XR 30 /
č.19 Karel Háje - Krkonoše JO70UQ 55 /
č.21 Exp.Kobra - Černý vrch JO70LR 54 /
č.22 Marek Sopotnice - Pustý JO80FF 54 /
č.23 Exp. Adam - Františky JN89BS 30 /
č.24 Jerry Nové Město - Orel JO80FG 55 /
č.25 Exp. Apalucha - Metodka JN89BO 59 /
č.26 Standa Králíky - Sviní Hora JO80KD 58 /
č.27 DJ Quick Studénka - Veselský kopec JN89VP 54 /
č.28 Exp. Horizont - Brdo JN89PE 55 /
č.30 Pepa Terasa - Vysoká JN99EJ 57 /
č.31 Exp. Vysočina - Děvín JN88HU x
č.32 Tom Terasa - Lysá Hora JN99FN 56 /
č.33 Vašek Trenčín - Veľká Javorina JN88UU 59 /
č.34 Ludva Hrabuvka - Súľov JN99GL 20 /
č.35 Delta N.M.n.V. - Veľká Javorina JN88UU 59 /
č.35a Exp.Vatrár - Čertova skala JN98LR 57 /
č.37 Exp.SPARTAKUS nad Kráľovou Skalou 57 /
č.37a Exp. Horec - pod Hrbom JN98RR 57 /
č.39 Exp. Houston - Veľká Lúka JN99JC 59 /
č.40 Exp. Čučoriedka - Chopok JN98TW 54/
ZVEREJNENÉ NA : www.cbdx.cz
Nad
Kráľovou skalou to teda lietalo... alebo Muška č.37 exp.SPARTAKUS a
„Svätojánsky špičák!“
Ako ľudia čítajú moje články na tomto webe www.cbdx.cz,
všimli si, že rád dávam kopcom svoje mená. V sobotu sa ma jeden spýtal: „Tak
ako si premenoval kopec tentokrát?“ Keďže kopec nemal meno, dali sme mu svoje:
„Svätojánsky špičák!“
Na mušky sme nahlásili kótu Ostredok 1592m. V
pláne sme mali vyniesť baterku spolu so všetkým potrebným aspoň na Krížnu a
potom, vraj uvidíme ako budeme so silami. Mali sme ísť dvaja: ja a Peki. Lenže
v piatok sa všetko zmenilo a na kopec vyrazili hneď traja Peki, Webo a Miro B.
Bystrica. Dorazili na hotel Kráľova Studňa a vyniesli všetko ku Kráľovej skale
k útulni. Rozložili 5/8 a prenocovali, urobili pár spojení a ja som za nimi
prišiel v sobotu na obed s tým, že donesiem antény a stožiar a pôjdeme na
Ostredok, najvyšší vrchol Veľkej Fatry. Ale Peki došiel naproti s tým, že hore
bola pred chvíľou búrka a pod holým nebom nocovať by bol risk, tak že vraj
ostaneme pri útulni. Moje skúsenosti však hovoria, že pri útulni to moc
„nechodí“ a keďže Miro s Webom poobede odídu, navrhol som Pekimu, aby sme
vybehli aspoň na skaly nad útulňou, čo je cca o 50-100m vyššie. Tak sa aj
stalo.
Chalani odišli a my s Pekim sme to rozbalili
na skalách. Našli sme miesto na prenocovanie, postavali Black Pirate a HB a
začali vysielať. Mali sme len dva problémy a to slnko pieklo a nepríjemné kilá
múch. Rušenie ako vždy v lete úradovalo a tak spojenia pribúdali len pomaly.
Začali sa postupne ozývať prihlásené „mušky" a na nás stále útočili len
tie neprihlásené. Asi najčastejšie sme spolu bojovali na ch.18 s Exp.HOUSTON z
Martinských Holí, ktorým to na nové HBéčko lietalo fakt parádne. My sme skôr
hľadali kde sa skryť pred dotieravým slnkom a hmyzom.
K samotným muškám
Zapojili sme aj tri stanice mimo prihlášok.
Janka Paludzka Liptovský Mikuláš /p Hrdovo-Podbanské, Exp.HOREC pod Hrbom a
vyliezla aj „moja maďarská brat" Karči Lučenec na Budinú. Do jedenástej
samé spojenia do 100km sem tam nejaká Ostrava, Frýdek či Karviná. V rušení mali
ostatní jednoducho smolu.
Prvé kolo mušiek
Začiatok som nepočul celý, lebo Jožko Železnô ešte
po polnoci „organizoval“ trasu..., ale Klínovec som počul parádne, postupne
ostatné podľa tabuľky. Problém nastal jedine medzi
Na záver dodám už len skúsenosť podobnú ako
Tomáš mobil Roudnice po Rozhlednách. Počuli sme toho ozaj dosť, ale urobiť
spojenia so všetkými sa napriek tomu nepodarilo. Mrzel hlavne Lucifer Mělník,
Jirka Lipno, Pepa Nová Včelnice, Jarda Koštice, Jiřina Písni-ce,... veľká
škoda, HLAVNE IM.
A takto to teda lietalo, paráda.... 4x400km,
Hoci Bohouš CL6 to mal za 389km a mal to blízko, 3x300km. Nakoniec sme
odchádzali so zmiešanými pocitmi. DXy perfektné, ale spojení - bodov máličko.
Dnes, keď píšem tento príspevok viem, že podobné problémy s rušením mali skoro
všetci a veľa spojení sa nerobilo. Takže sme až taký zlý výsledok nespravili.
Akcia fajn, počasie tiež ušlo, podmienky v
noci perfiš, cez deň takmer žiadne a tak ostáva už len dodať: „O rok
dopočutia!“
POZVÁNKA
Zároveň pozývam všetkých do éteru v sobotu z
8. - 9. 7. 2006,keď budeme v rovnakom lokátore, ale tentokrát už na vrchole
Krížnej 1574m. Budeme bojovať v Slovenskom Poľnom Dni! Súťažiacich bude na
slovenské pomery dosť, okolo
Peki B.Bystrica a
Števo Zvolen
Zverejnené na www
stránke:
www.cbdx.cz
ROK 2005
MUŠKA BEZ LAMPÁŠA LIETALA CEZ PÄŤ OKRESOV
alebo
„AKO PRIŠLA BABKA KOSAČKA K NOVEJ VOLAČKE“
Je
nádherný horúci večer, konečne môžem ísť na kopec. Syn naštartuje auto a
vyrážame. Krásne nočné výhľady z vrchu na Piešťany a neskôr na ožiarený
hrad Bezovec, odbočíme na Nové Mesto nad Váhom a už sa pred nami týči vozvysok
červená žiara vykrývača na Veľkej Javorine. Len čo sme sa dostali pod vrchol,
blesky osvetľovali krajinu... a čo ďalej... Iba jeden krát som bola na Veľkej
Javorine a môj syn s nevestou ani raz... zisťujem, že neviem kde zabočiť,
aby som sa dostala k chatke nad lyžiarskym vlekom. Obídeme vykrývač, všade
vysoká tráva... napokon sa rozhodnem, že zídeme nižšie, či neuvidím svetlo v chatke.
Nič. Telefonujem, ale už je signál z ČR (boli sme na hranici) posielam SMS-ky
Deltovi, Števkovi Zvolen, Edisonovi Hubina a prosím, aby dali Deltovi vedieť,
že sme pod vrcholom...
Rozhodla
som sa prejsť po svahu k chatke a auto zostalo stáť na ceste. Idem do tmy
s dáždnikom, kráčam ako slepec po vysokej mokrej tráve... prídem k chatke
a tam tma, žiadna anténa... prešla som znovu pešo k vysielaču a
rezignujem. Telefonuje mi Roman Komárany, Ľubo Trebišov a oznamuje mi, že muška preletela až za hranice do lokátora
KN18DO - Užhorod operátor Didžej Užhorod - Ukrajina. Chlapi z východu
nesklamali a podarilo sa im zorganizovať odovzdávku za hranice Slovenska. To ma
veľmi potešilo! Spokojná z oznamu som sa pustila späť k autu.
Po mojom
príchode nastal veľký smiech, pretože som sa stala riadne vytočená svätojánska
muška bez lampáša a syn s nevestou mi dali novú volačku „Víla Amálka.“, ktorá s dáždnikom
naháňa svätojánsku mušku, lebo stratila lampáš. Čo sa našlo v aute na
oblečenie, to mi syn s nevestou poskytli, zabalila som si ubolené koleno a
dala pokyn na cestu späť. Tak prišla Babka Kosačka „Víla Amálka“ k výletu po nočných krásach okresov Topoľčany,
Piešťany, Nové Mesto nad Váhom, Trenčín a Bánovce nad Bebravou a ani raz si
nepípla do mikrofónu. Poslúchla som Deltu a nevzala si žiadnu rádiostanicu a to
bola chyba. Verím, že sa niečo také môže stať iba mne a nikomu viac. Nočné
vozenie a premenovanie na Vílu Amálku však stálo za to.
Priatelia,
ďakujem Vám, že ste vyšli na kopce a zúčastnili sa Jánskej noci 2005. Hlavne
ďakujem Deltovi Nové Mesto za pozvanie, nebyť toho, tak by som dnes nebola
synom a nevestou premenovaná na „Vílu
Amálku“ bez lampáša (s dáždnikom v ruke a celkom mokrá).
Moja vďaka
patrí Tomášovi mobil Roudnice za perfektne zorganizovaný štafetový Let Jánskej
mušky, takisto Ľubovi Trebišov za predĺženie trasy za hranice Slovenska a aj
synovi a neveste, že mi venovali svoj čas na nočnú jazdu cez päť okresov.
Na
budúci ročník Jánskej noci 2006 dopočutia už nie z Veľkej (odtiaľ ma
tentoraz nebolo počuť), ale z Panskej Javoriny. Kosačka
Môj najlepší a verný štvornohý priateľ MIKINO mi uhynul na
rukách
Inak,
môj verný štvornohý priateľ Mikino (na foto) práve na Jána z 23. na 24. 6. 2005 o 00:45 hodine uhynul.
23. 6.
som s ním bola u lekára, dal mu infúziu, injekcie proti bolesti i na
trávenie... všetko márne, smrť berie a nepýta sa.
Malého
pekinéza mi daroval k päťdesiatke cébečkár TWISTER (vl.m. MARIÁN) PRIEVIDZA, ktorému ďakujem za radostné
chvíle a potešenia, ktoré som s týmto štvornohým verným priateľom mohla
počas 7 rokov prežiť.
Hovorí
sa:
„Však to je LEN ZVIERA, keď zdochne,
budeš mať iné.“
Bohužiaľ,
nie je to tak, pretože nebol v dome len zvieraťom, ale domácim rodinným
priateľom v dobrých i tých horších chvíľach a je nielen mne
smutno za ním a bez neho. Všetci tí, ktorí majú svojich štvornohých priateľov
ako členov rodiny vedia o čom píšem a hovorím však Ľubo Trebišov
s Rikinou, Bohouš Česká Lípa so svojím portejblistom, Vašek Chotěšov
a ďalší.).
1.disciplína: súťaž „O ZLATÉ SRDIEČKO“
1.miesto a zlaté srdiečko získava: EDISON HUBINA
za opis prežívania Jánskej
noci na Panskej Javorine so svojou dcérou Dianou - Žabinkou 1, postrehov
z prírodných krás Inoveckého pohoria a zostup do doliny.
2.miesto: VENCA CHOTĚŠOV
za opis pešieho
výstupu s vezením techniky na fúriku hore na vrchol a adrenalínového
nočného zápasu pri
chránení svojho osobného majetku pred zlodejom.
3.miesto: VAŠEK TRENČÍN
za opis komunikácie po
vlnách éteru a rozhodovania medzi návštevou prvého vnuka v pôrodnici a účasťou
na akcii Jánskej noci na vrchu Inovec.
2.disciplína: súťaž „SVÄTOJÁNSKA STOVKA“
1.miesto a „Putovnú svätojánsku mušku“ spolu s
pohárom získava
Alfa Beta 02 - Exp. KOBRA - LUCIFER A ANDÍLEK MĚLNÍK
na vrchu JEŠTĚD
lokátor JO70LR - 78spojení
Na 2.mieste sa umiestnila
Alfa Beta 08 TOMÁŠ
MOBIL ROUDNICE
na kóte Dlouhá Louka
lokátor JO60TP = 69 spojení
Na 3.mieste sa umiestnila
Alfa Beta 11 Exp.
RADEGAST - VENCA CHOTĚŠOV
na kóte Huťská Hora
lokátor JN69SC =
46 spojení
TROFEJ za NAJDLHŠIE SPOJENIE JÁNSKEJ NOCI
1.miesto získava
Alfa Beta 08 TOMÁŠ
MOBIL ROUDNICE
na kóte Dlouhá Louka
lokátor JO60TP s najdlhším spojením Jánskej noci
uskutočneným
s Exp. MAFIA Martinské hole JN99JC
Na 2.mieste sa umiestnila súťažná stanica
Alfa Beta 03 Exp. KOSTOLEC - EDISON HUBINA
na kóte Panska
Javorina 943 m/m. lokátor JN98AR druhé najdlhšie spojenie
Tomáš mobil Roudnice
Dlouhá Louka JO60TP
Na 3.mieste sa umiestnila súťažná stanica
Alfa Beta 02 - Exp. KOBRA - LUCIFER A ANDÍLEK MĚLNÍK
na vrchu JEŠTĚD
lokátor JO70LR tretie najdlhšie spojenie
s Exp. MAFIA Martinské
hole JN99JC
CENU za NAJVIAC SPOJENÍ NA VÝCHODNOM SLOVENSKU
V SÚŤAŽI SVÄTOJÁNSKA STOVKA získava
Alfa Beta 01 - Exp. NÁDEJ - hl. op. ONDREJ JAKLOVCE
Kojšova hoľa lokátor
KN08LS: 22 spojení v dĺžke 1 443km
so 6 spojeniami nad
3.disciplína
pôsobiaci na kóte
Kaproun lokátor JN79OB
Posádka: Pepa N.
Včelnice, Baron, Honza, Luboš, Gandy Hradec, Čarli Blažejov,
Franta Radouň, Vašek
Lhota
a v SR získava
cenu za najpočetnejšiu exedíciu LETU JÁNSKEJ MUŠKY
v počte 8 účastníkov Exp. ASTERIX MUŠKA č. 33 op.
BÉĎA PÚCHOV
na kóte Žrnová lokátor JN99DE
Posádka: Béďa a Jarík
Púchov, Nika a Tomy Slatiny, Murčo Púchov,
Marek, Palo a letec
Aďo Púchov.
získava operátor: JERRY
NOVÉ MĚSTO
Hlavní operátori 3.disciplíny - LETU JÁNSKEJ MUŠKY - získali
PAMÄTNÝ LIST.
SPONZORI
Náš CB klub nemá sponzorov ako napríklad
predajcov CB techniky, Obecný úrad, štátne či súkromné firmy a banky
a podobne. Sponzormi sa stali viacerí jednotlivci a skupiny
cébečkárov, ktorí počas roka zaslali po 50, - 100 korún viac ako je predplatné
časopisu Júnošík a tým znížili moje náklady na ceny do súťaže troch
disciplín akcie „Svätojánske mušky babky Kosačky“, za čo im touto cestou veľmi
pekne ďakujem. Osobitne ďakujem Syčákovi Dubina za navrhnuté, urobené
a darované QSL lístky.
Sponzormi
akcie Jánskej noci sú viacerí cébečkári ako napríklad:
Marka
Zlaté Moravce,
Edison
Hubina,
Ľubo
Trebišov,
Salamander
Horné Chlebany,
Pepa
Nová Včelnice,
Ján
Dobrouč,
združenie
expedícií MATADOR
a ďalší
nemenovaní darcovia,
ktorí počas roka prispeli drobnými finančnými
čiastkami, začo im ďakujem za seba i v mene všetkých výhercov a
účastníkov.
Osobitne ďakujem za sumu sto korún zdravotne postihnutému
človeku, ktorý nechce byť menovaný. Financie zaslal preto, aby bol aspoň touto
formou účastný na financovaní diplomov a pamätných listov pre účastníkov a
víťazov Jánskej noci. Preto všetci, ktorí preberiete diplomy a pamätné
listy, spomeňte si na radosť dobrého človeka, s akou financie zo svojho
skromného invalidného dôchodku daroval.
DOBRÍ ĽUDIA STÁLE ŽIJÚ
Po akcii Jánskej noci som v Topoľčanoch
hľadala plastové a kovové „menovky“ na pohár a trofeje. Na moje
prekvapenie v jednej kľúčovej službe sa na mňa pozerali ako by som
z duba spadla, akú službu to od nich vlastne chcem za pár „šupov“. Ihneď
boli dôvody ako to nejde urobiť a ak aj áno, tak určite nie za pár dní,
lebo oni musia mať viac takých objednávok, aby mohli dať urobiť tri také menovky,
aké potrebujem. A k tomu dodali, že ich musím chcieť aj gravírovať,
čisté menovky bez gravírovania mi aj tak „nemôžu“ zabezpečiť a predať. Povie
sa: „Taká maličkosť, veď to ani nie je
treba...“ ale na pohár a trofeje treba dať menovky s textom, aby sa vedelo
z akej akcie sú získané.
Neochota s víziou zisku a nie služby
a pomoci zákazníkovi v tejto kľúčovej službe ma neodradila, išla som
do ďalšej kľúčovej služby (do ulice pri pošte neďaleko bývalej hotelovej budovy
Tríbeč). Tam som sa stretla s maximálnou ochotou a porozumením a až
takou, že mi tri plastové menovky na trofeje súťaže Jánskej noci DAROVALI a
nevzali si odomňa ani jednu korunu. Takáto vygravírovaná menovka stoja 1 ks:
50,-Sk, takže páni v kľúčovej službe mi darovali 150,-Sk na dotvorenie cien
Jánskej noci.
Páni zo Železiarstva a kľúčovej služby,
ďakujem Vám. Vašu vizitku zverejňujem, aby cébečkári vedeli, že u nás
dobrí ľudia stále žijú a ich dobrota sa prejavila v prvom rade ľudským
prístupom a v druhom rade ochotou pomôcť babke dôchodkyni „dotvoriť“
ceny do súťaže.
1.miesto v súťaži o „Zlaté srdiečko“ získal EDISON
HUBINA (SR) a
2. miesto VENCA
CHOTĚŠOV z ČR - expedícia RADEGAST, ktorý prevzal originálnu cenu z
predajne ALDES SPORT spol.s.r.o. Coboriho 1 v Nitre
www.aldessport.sk, info@aldessport.sk
pripravenú tak, že je jediným originálom a v žiadnom
katalógu takú cenu nik nenájde.
Kosačka
VYHODNOTENIE SÚŤAŽE SVÄTOJÁNSKA STOVKA 2005
PORADIE SÚŤAŽNÝCH STANÍC, KTORÉ ZASLALI
DENNÍKY
Znak volačka - kóta
lokátor - počet spoj. - km
- najlh.spoj. s lok.
AB
01
Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS 6 928 180
/ JN09JN
AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR 78 11 034 328 / JN99JC
AB 03 Exp. KOSTOLEC Panska
Javorina JN98AR 46 5851 382
/ JO60TP
AB 08 Tomáš Roudnice Dlouhá Louka JO60TP 69 10 368 408 / JN99JC
AB 10 Exp. PANCÍŘ Pancíř JN69PE 39 5 831 300
/ JO80OC
AB 11 Exp. RADEGAST Huťská
Hora JN69SC 46 8 538 310
/ JN88VW
AB 16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN 5 647 190
/ JO70UQ
DENNÍKY
NEZASLALI
Znak Exp. Hl.operátor Kóta Lokátor
1.AB
4
Exp. Trenčania Vašek Trenčín Považský Inovec 1042 JN98AS SR
2.AB
5
Exp. Makovica Level Košice Makovica
981 KN08RU SR
3.AB
6
Míla Praha 14, Míla Praha 14 Smílovy hory670 m/m JN78KM ČR
4.AB
7
Franta Halenkovice Franta Halenkovice Jílová 544 JN89QE ČR
5.AB
9 Exp. Javorina Delta Nové Mesto n/Váh. Veľká Javorina 970 JN88UU SR
6.AB
12 Fantom Jílové Fantom Jílové Děčínský
Sněžník 722 JO70BS ČR
7.AB
13 Jerry Nové Město Jerry Nové Město Černá
Hora1085 JO70OT ČR
8.AB
14 Exp. Braši Šimon
Česká Lípa Kameník
9.AB15 Exp. Anděl Pepa
N.Včelnice Kaproun JN79OB ČR
10.
AB17 Exp. Zemplín Ľubo Trebišov Veľký vrch 270 m/m KN08VM SR
PORADIE
PODĽA POČTU SPOJENÍ
1. miesto AB
02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR
78
2.
miesto AB 08 Tomáš Roudnice-Dlouhá Louka JO60TP 69
3.
miesto AB 11 Exp. RADEGAST - Huťská Hora JN69SC
46
4.
miesto AB 03 Exp. KOSTOLEC-Panska Javorina JN98AR
46
5.
miesto AB 10 Exp. PANCÍŘ - Pancíř JN69PE 39
6.
miesto AB 01
Exp.NÁDEJ- Kojšová hoľa KN08LS 6
7.
miesto AB 16 Franta Blovice - Železný újezd JN69UN
5
PORADIE
PODĽA KILOMETROV CELKOM
1. miesto AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR 78 11 034
2.
miesto AB 08 Tomáš Roudnice Dlouhá
Louka JO60TP 69 10 368
3.
miesto AB 11 Exp. RADEGAST - Huťská
Hora JN69SC 46
8 538
4.
miesto AB 03 Exp. KOSTOLEC - Panska
Javorina JN98AR 46 5
851
5.
miesto 10 Exp. PANCÍŘ Pancíř JN69PE 39
5 831
6.
miesto AB 01
Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS 6 928
7.
miesto AB 16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN
5 647
PORADIE
PODĽA NAJDLHŠIEHO SPOJENIA
Znak volačka - kóta
lokátor
- najlh.spoj.
1. AB
08 Tomáš Roudnice - Dlouhá Louka - JO60TP - 408 Exp.Mafia Martinské hole JN99JC
2. AB
03
Exp.KOSTOLEC- Panska Javorina- JN98AR - 382 Tomáš Roudnice
Dl.Louka JO60TP
3. AB
02 Exp.KOBRA Ještěd
JO70LR - 328 Exp.Mafia Martinské hole JN99JC
4. AB
11 Exp. RADEGAST Huťská Hora JN69SC - 310
Exp.Rebel Mikulčin vrch JN88VW
5. AB
10 Exp. PANCÍŘ Pancíř
JN69PE - 300 Exp.Tukan Praděd JO80OC
6. AB
16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN - 190 Exp. Barbarosa JO70UQ
7. AB
01
Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS
- 180 Pavel Karviná JN09JN
PORADIE
PODĽA PRIEMERU SPOJENIA
Znak volačka - kóta
lokátor
-celk.priem.spoj.
AB 11 Exp. RADEGAST, Venca Chotěšov Huťská
Hora JN69SC 185,60
AB
01
Exp.NÁDEJ, Ondrej Jaklovce Kojšová hoľa KN08LS 154,6
AB 08 Tomáš Roudnice Tomáš Roudnice Dlouhá
Louka JO60TP 150,26
AB 10 Exp. PANCÍŘ, Fousač
Plzeň Pancíř JN69PE 149,51
AB 02 Exp.KOBRA, Lucifer
Mělník Ještěd JO70LR 141,46
AB 16 Franta Blovice Franta Blovice Železný
újezd JN69UN
129,4
AB 03 Exp. KOSTOLEC, Edison Hubina Panska
Javorina JN98AR 127,19
Príspevky
do súťaže „O zlaté srdiečko 2005“ - 1.disciplína
Muška
č.34
Je pekné piatkové ráno a my sadáme
v Piešťanoch do autobusu, ktorý nás doviezol až na križovatku k Horným
Chlebanom smer Zlatníky. Dohoda z predošlého dňa znela tak, že sa
zastavíme v Horných Chlebanoch. Keďže ráno sme neraňajkovali a hlad sa
neúprosne hlási, posielam Žabinku 1 do miestnej pekárne. Vracia sa
s úsmevom a igelitkou plnou cesnakových posúchov a rohlíkov. Jeme a
okoloidúci sa na nás dívajú ako na UFO, no hlad je zlý pán.
Kosačka prišla na bicykli, na šiju mi vešia
medailu a do ruky dáva pohár za 3. miesto v súťaži 1.slovenská portejblová liga - je však prázdny, bez kofolky, ktorú
mám tak rád… Po veselom úvode sa od nej dozvedám, že po polnoci jej zdochol
chorý psík Mikinko, ktorý ju dlhé roky obveseľoval a bol ako člen rodiny, už
len rozprávať nevedel. Okolo nás prechádza ujo s kosou a nezabudne sa
opýtať, či ideme na ryby do lesa. Rozhovor plynie a objavuje sa autobus.
Po príchode do obce Zlatníky a dohovore
s miestnym občanom sa dostávame až ku hájovni Kulháň, čím sme ušetrili tri
pešie kilometre do strmého kopca a hlavne čas. Dávame si ruksaky na chrbty a
začíname byť šťastní, že sme už v lese. Slnko začína zohrievať vzduch a
prihlasuje sa aj únava. Stále a stále do kopca, odpočívame čoraz viac a pri
prameni naberáme odčarpanú vodu do prázdnych fliaš. Dcérka ukazuje na
velikánske, viac ako polmetrové lopúchové listy, jeden a polmetrovú papraď
samčiu (kapraď samec) a veľký kus medvedieho cesnaku. Odtrhneme si z neho
pár listov na maslový chlieb. Pred nami je ešte najväčší „strmák“, kúsok lesa a
metrová bylina zlatobyľ, zriedkavá bylina archangelika lekárska (andělika
lékařská), množstvo divozelu veľkokvetého (divizna velkokvětá), červené zrnká
kaliny, žltokvitnúci náprstník veľkokvetý (náprstník velkokvětý) a konečne sa
objavuje lúka plná modrých zvončekov, neprehliadnuteľnej nezábudky lesnej,
krásne trsy fialkovej žerušnice a štiava lúčneho- kyslička obyčajná, sem-tam
klinček kopcový a slzičkový... a to už sme na Panskej Javorine. Hľadím okolo a
hovorím si: „Čo ťa to napadlo liezť na
taký kopec? Veď už nemáš dvadsať rokov!“ Ale... cítim sa na osemnásť.
Po polhodinovom polihovaní v tráve
vstávame, objavujeme ohnisko, ktoré sme vybudovali pred dvoma rokmi a po jeho
vyčistení Žabinka 1 zapaľuje trs trávy s papierom... hneď je tu veselšie.
Staviam stan, stožiar, Žabinka 1 zatiaľ nanosila dreva a to nie na tri, ale na
desať dní. Za zapnutou stanicou zrazu začne tatuškovi krútiť nos. To dcérka
opeká špekáčky. Takéto veci - spolu s cibuľkou, reďkovkou i domácim chlebom má
pánom doktorom doporučené jesť - a tak sa ide na vec. Obľúbenú, ale chýbajúcu
kofolku nahradila káva od expedičnej kuchárky. Posilnení sadáme k vysielačke.
Rušenie za 9+, ruské stanice sedia na anténe, dx-maniak si určite príde na
svoje, no my si ľahneme na spacáky a rozprávame sa o všetkom možnom i
nemožnom...
Prišiel večer, zodvihol sa južný vietor a
ohýba vrcholce stromov, no my sme v jame a vietor nás preletúva. Toto je tá
správna atmosféra na poľné vysielanie a nie po asfaltke na vrch kopca a odtiaľ
z auta vysielať. To by nás nebavilo, na to sú iní. Vysielačku zapínam po 23
hodine, ale na pásme je akosi ticho, len sem-tam nejaký rozhovor. Po polnoci
stanicu vypnem a po únavnom výstupe sa ide „chrápať“.
Zobúdzam sa na štebot a spev vtáčikov, nasadím
okuliare a hľa, je 08:35 hodín. To som si teda krásne pospal, dcérka ešte
odfukuje na pol Javoriny a ja sa umývam. Bože môj, aká je to len „teplučká“
vodička, akoby ju práve vytiahli z mrazáku. Nechávam dcérke odkaz a idem
pomaly na vodu pod kopec po znovurozkvitnutej lúke. Smreky a živica
rozvoniavajú, vtáky spievajú, naberám vodu z prameňa a ide sa pomaly späť po
lúke plnej kvetov, po raňajkách určite pôjdeme na ne, hovorím si v mysli. Keď
zakúrim a urobím kávu, ako z reklamy sa zo stanu vynorí dcérka. Po raňajkách už
nie je po rose ani stopy a tak hajde na kvety. Ľubovník bodkovaný zbierame v
plátených rukaviciach, pretože šťava z neho spôsobuje farbosleposť a dočasné
oslepnutie, mladý repík lekársky, materinu dúšku, bazu čiernu... Dcérka je
prekvapená množstvom lesných jahôd. Ja som zbadal ľaliu zlatohlavú (lilie) a
vysokorozkvitnuté šípkové kríky. Objavili sme i hniezdo malých zmyjí. Volíme
ústup, pretože si viem predstaviť, ako by som sa ,,pobavil“ s ich matkou.
Pri návrate k nášmu stanu si dcérka uvila z králika bieleho venček -
celkom ako víla Amálka.
V ohnisku sú ešte malé uhlíky, ktoré sme
zakryli alobalom, pridáme drevo a ide sa variť obed. Po najedení nasleduje
obedňajšia ,,siesta´´ v spacákoch na rozkvitnutej lúke. Zobúdzam sa po
piatej navečer, zapínam staničku, dcérka naleje kávu a o chvíľu je tu čas
súťaže. Pomaly nabiehavajú spojenia, dcérka varí čaj a po pásme sa dozvedám, že
poriadna búrka je nad Pradědom, smeruje k Veľkej Javorine a zúri už v Púchove.
Od 23:34 hod. začína kvapkať aj tu a za necelých 6 minút prší viac a viac, no
to už všetko sťahujeme do stanu. O 23:53 udiera blesk asi
O polnoci, napriek maximálnemu riziku, zapínam
stanicu uvedomujúc si následky a počujem mušku č.1-2/0, mušku č.3-3/3, č.5-3/3,
ďalej len muška č.22, č.23 sa neozývajú, potom počujeme č.24 až
Prišla jedna hodina ráno a pokračujem bez
dcérky Žabinky 1, unavená zaspala pri písaní denníka. Zakrývam ju a pokračujem
až do 03:05 hodiny, kedy som protistanicou upozornený, že čosi hučí pri
vysielaní.Medzitým sa mi podarilo nadviazať najdlhšie spojenie
s organizátorom Letu Jánskej mušky - Tomáš mobil Roudnice JO60TP Dlouhá
Louka (382km), okrem DX-ov. Po prepnutí na výkon zisťujem jeho úbytok a tak
znižujem výkon na 1 Watt, čo sa automaticky odzrkadľuje na spojeniach a
reporte. Pokračujem, vonku už svieti slniečko a som nútený zostať len na
príjme, pretože stanička už nevysiela. Fandím tým staniciam, ktoré pokračujú vo
vysielaní a nemajú žiadny problém.
O 08:35 hodine vypínám stanicu, pretože už je
to na ho... denie batérie dolu kopcom. A idem si urobiť poriadnu kávu a
„zožrať“ orieškovú čokoládu. Dcérka sa zobúdza, raňajky ju čakajú ako maharadžu
z Bhopálu - veď sa i ona o mňa starala celý čas, pojeme, popijeme,
posledné foto a začíname baliť, pretože nás čaká ešte dlhá cesta domov. Posledná
panoráma „do očí“ (škoda, že oči nevedia odfotiť tú krásu a vôňu kvetov) a
postupne schádzame dolu Panskou Javorinou, opačným smerom ako sme prišli, po
červenej turistickej značke smerom na vrch Bezovec. Asi v polovici trasy
zídeme do Hrádockej doliny popri turistickom útulku „Medvedica“ a popri potoku,
kde je vo veľkom počte rozkvitnutý fialový kostihoj lekársky (kostival
lékařský). Medzi stromami sa nedá nezbadať bielokvetá veternica hájna (sasanka
hajní).
Do osady Bezovka – časti obce Hôrka nad Váhom
kráčame po asfaltovej ceste. Srdce nám zaplesá, keď uvidíme zastávku SAD, no
okamžite klesne 2OO metrov pod hladinu mora, protože je nedeľa a najbližší
autobus ide v pondelok ráno o 6:35 hod. do Nového Mesta nad Váhom. A keďže
je pol piatej poobede, môžem si jedine tak natrieť zuby domácou slaninkou a
opaľovať si ich. Po polhodinovom rozhovore sme sa zhodli, že, bohužiaľ, ešte
musíme ísť ďalej po najbližšiu spojovaciu cestu. Batéria sa dáva na jednu
oceľovú časť našej štvrťky, ideme ako lovci, len namiesto mäska je tam zavesená
baterka. To by bola fotka! Veď okoloidúci šoféri si idú na nás krky vykrútiť,
ale nik veru nechce zastaviť, i keď kývame „ostošesť“.
Po tomto utrpení vchádzame do obce Hôrka nad
Váhom a po príchode pred Obecný úrad volám priateľovi, ktorý práve čosi zajeda.
Doje, sadne do auta a bez opýtania ide pre nás. Keď sa objavuje, som veľmi rád.
Zastavujeme pri dome, pomôže vyložiť veci a odchádza. Po zvítaní so Žabou a
Žabinkou 2 sa konečne ideme okúpať. To je teda slasť, otlaky na prstoch a
hlavne chrbát ako dolámaný. Posedíme spolu v altánku a debatujeme o
všetkom, čo sa doma a na expedícii udialo a „hajde do postele“, ide sa spať
do mäkkého a pod perinu.
Ráno deti odchádzajú do školy, no ja nie a nie
vstať z postele. Akosi sa mi to podarilo, rozhýbem sa a po raňajkách vážim svoj
ruksak. Má úctyhodných 
zdroj, rádiostanica,
spacák, karimatky, sekera, laná, káble, kufríkový počítač, pevný veľký igelit
atď. atď.). Žabinka niesla ruksak s váhou 35kg (náhradná obuv, oblečenie,
konzervy, chlieb a iné jedlo na tri dni, ďalekohľad, voda atď.). Vybaľujem,
utieram a dávam na miesto veci z expedície.
Je pondelok večer, píšem zážitky, postrehy, poznatky a
môžete mi veriť, všetko ma tak bolí, akoby cezomňa prešiel cestný valec. NO
STÁLO TO ZA TO! Veru ma ani len nenapadlo dať si čosi potvrdiť na autobusovej
stanici v Piešťanoch, či v Zlatníkoch. Hájovňa na Kulháni je asi
zatvorená, pošta na Panskej Javorine je mimo prevádzky - čo by tam robila, a
cestou späť v obci Hôrka nad Váhom bolo všetko pozamkýnané ako pred
zlodejmi. Hostinec zamknutý, na Obecnom úrade v nedeľu nepracujú (behať po
dedine a hľadať starostu sa mi vôbec nechcelo), takže pečiatky NEBUDÚ. Môžem
maximálne ukázať otlaky a veľkú modrinu na chrbte.
Zlaté srdiečko možno nebude, no i tak mi v srdci nadosmrti
zostane všetko pekné z tejto expedície, všetky spojenia s ľuďmi,
ktorí obetovali svoj voľný čas a dávali nám body a trochu toho ľudského slova a
my sme vedeli, že nie sme na tomto svete samí, že nás ktosi počuje. To musí byť
strašný pocit, keď by sa človek raz ráno zobudil a bol by na svete celkom sám a
nemal by sa s kým porozprávať.
A negatívne zážitky?
Za päť ročníkov tejto akcie si mnohí nevšimli,
čo je to rádiový kľud, čo je to odovzdávanie štafety, že na kanáli ktosi
vysiela už jeden a pol hodiny a veselo sa natlačí na kanál a kľudne vysiela
nerešpektujúc iného, že od začiatku súťaže akýsi ,,dobrák“ veselo gumuje za
R7-8, že nik na ceste naspäť nám nezastavil, hoci bolo zjavne vidieť našu
maximálnu únavu. I to patrí k životu. Vadí? Nevadí? Bohužiaľ vadí!
Podľa krokomera sme s ťažkým nákladom na
chrbtoch prešľapali pešo z Panskej Javoriny domov dlhú cestu -
Takže zatiaľ stačí... je pondelok 27. 6.
Ahojte!
Edison Hubina a
Žabinka 1 Moravany n/Váh.
exp. KOSTOLEC
P.S.
Možno vyhráme vrece zemiakov a budeme si ich
musieť odniesť do domovského QTH cez vrch Panska Javorina... to by bolo
hranoliek…
Muška č.21
Žebřiňák na vrcholu Huťské hory a výkřik do
tmy: „Zahoď ten nůž, hajzle!“
Byli jsme domluvení na 13:00 hodin kdy se sejdeme
u Venci Chotěšov v a vyrazíme na Vršek. Bylo asi kolen 10:00 ráno, když
přišel pořádný slejvák a pak již bylo zataženo až do 13:00. Junior jako jediný
dojel Vlakem, ostatní dorazili autem. Koukli jsme se na oblohu a řeknu Vám
žádná sláva. Ale záměr byl jasný a nepřicházelo v úvahu žádné jiné řešení.
Všichni jsme přestoupili v počtu 5ti bláznů do naší věrné Škody 1500, která mimo jiné procestovala již
celou Evropu a vydali jsme se do Šumavských vrcholů.
Cesta ubíhala dobře a světe div se nad hranicí NV 1000m se
nebe zamodralo a začalo pálit sluníčko ale od SZ se jasně rýsovala postupující
fronta před kterou se kupili bouřkové mraky.
V poslední době se v Šumavském
Národním parku začali (a to je dobře) dodržovat předpisy ohledně přístupu
s mot. vozidly na většinu vrcholů a tak jsme museli udělat opatření i my a
to tak, že jsme si pořídili dřevěnou historickou (1935) čtyř kolovou káru (mini žebřiňák) ale voli co to tahali jsme
byli my. Zkrátka na vrchol cca.1000m to bylo růčo fůčo.
Již při výstupu, když jsme míjeli stará
opuštěná kasárna, jsme se rozmýšleli zda tam nemáme zůstat kvůli počasí.( je to
jen o 50m níže než vrchol a o 300m blíže). A rozhodli jsme se napůl.
V těchto kasárnách jsme nechali kuchyň a proviant a postavili jsme 5/8
anténu na 8m magirus a druhá větší polovina v počtu 3 mužů pokračovala na
vrchol, kde postavili dvojče (2xHB9CV) a druhou 5/8 na stožár 8m. Ta první,
menší polovina, která představovala 2 muže, lépe řečeno 1muže a jednoho juniora
se pustila do zprovoznění vařiče, grilu a kuchyně vůbec.
A tato z našeho
pohledu komplikace (jezdili jsme vždy až
nahoru autem) se vyplatila jelikož asi za 3hodiny dorazili ochranáři a koukali
na nás jako husa do flašky. Nad jejich hlavami se tyčilo obrovské HBčko a pod
ním u stolku z plachtou nad hlavami se jim do obličejů spokojeně řehtaly
dva CBčkáři. Na otázku jak jste se sem dostali (očekávali jasnou odpověď…..
autem) ukázal Vorlíkov prst na žebřiňáček z minulého století a k tomu
ještě Vorlík pravil: „a toho vola co to
táhnul máte před sebou“.
S ochranářem to skoro seklo o zem a
protože asi ještě nikdy takovou historii neviděl tak si ten vozík vyfotil a
nespokojen s tím že musí být spokojen odejel. Nakonec jsme ale stejně
museli vzhledem k zhoršujícímu se počasí (vítr a bouřka ze 4 stran se
rychle blížily.) všechno přemístit do kasáren. Co to znamená si umí každý
představit. (dvojče staví 2 lidé déle jak hodinu). Ale nedalo se nic dělat. Ti
dva nahoře by na tom byli velmi špatně. (ve 1250m počasí tohoto rázu nemá s
nikým slitování)
Provoz byl po celou
dobu přemisťování (2hod.) zajišťován ze stanice, která pracovala se svým
operátorem juniorem (Fousáč jun. Plzeň) v kasárnách tak se vlastně navenek nic
nedělo. Až na propocené trička Venci Mantov, Vorlíka Stupno a Venci Chotěšov.
Než jsme se nadáli bylo 22:30 měli jsme střechu nad
hlavou, vařila se káva, pekli se kuřátka na víně a připravovali se vinné
klobásy na druhý chod. Juniorova maminka udělala božský štrůdl, který voněl
široko daleko a ke kávě to byla fantazie. No představte si sami tu idylku.
Sedíte v židli nohy máte na stole, kávu v jedné ruce, štrůdl
v druhé ruce, čumíte na točící se kuřátko a občas si loknete Mutěnického
vínka z pohárku.
Zkrátka jsme byli
připraveni na nejvyšší možnou míru mušku chytit a poslat dál a sledovat zda
nebude nutno někde nebo někomu pomoci z předáním. A opravdu všechno šlo
jako po drátku a než jsme se nadáli byla muška u nás a my jsme ji úspěšně
předali dalšímu stanovišti. Předal jsem mikrofon juniorovi a Vorlíkovi, kteří
se měli postarat o zápis slyšitelnosti ostatních mušek a o převzetí zpáteční
mušky. No a já jsem se těšil na další kávu a v duchu jsem si říkal že by
už mohli být hotové vinné klobásky a již jsem se viděl u grilu. Najednou takový
pocit jako že se na vás někdo dívá ale nevíte odkud. Zkrátka jsem zpozorněl ale
nic jsem neviděl. Ale ten pocit mne neopustil. Místo klobásy jsem si vzal
baterku (reflektor) a šel jsem zpátky k autu a jak se tak k autu
blížím co to nevidím, něco v maskáčích leží zepředu pod autem. Povídám tomu
něčemu:
„Polez ven!“ - a svítím tomu do
obličeje. Najednou to něco mělo snahu rychle vyskočit, ale nárazník auta tomu
komplikoval pohyb a ostrý svit reflektoru tomu komplikoval orientaci a při tom
všem jsem zahlédl že to něco má v ruce nůž, tak jsem pro pořádek křikl:
„Zahoď
ten nůž, hajzle!“ - a místo čekání na výsledek mé žádosti jsem se pro jistotu
postaral aby se nemohlo přihodit, že by nebylo mé žádosti kladně vyhověno. Pak
již následoval běžný scénář jak se toho „hajzla“ (27 let) zbavit.
Po zavolání 158 přijela policie asi za 45
minut. Po tu dobu „hajzl“ vcelku oddaně vyčkával jejich příjezdu. Myslím si, že
to již nikdy neudělá a pokud ano, pak mu přeji aby narazil na někoho, kdo ho
již nebude chtít ušetřit.
Co ale bylo nejhorší, byla ta skutečnost, že
jsme se nemohli podílet na celé cestě mušky měli jsme asi 20 min výpadek, a to
bylo dost na to aby muška musela prolétnout bez naší přítomnosti. Příští rok si
to snad vynahradíme. Tomáši moc děkujeme za organizaci této akce a tobě Kosačko
také mnoho díků jak za nápad tak za provedení.
Venca
Chotěšov - Exp. RADEGAST
Muška č.32
Muška č.32 na
Inovci a môj prvý vnuk
Týždeň pred Jánskou nocou bol vynikajúci plán,
ako sa zúčastníme akcie v plnej zostave, ale... Rudy v piatok
oznámil, že ide s balónom do Hradca Králové, Marcel, Lubo a jeho
dcéra odišli s balónom v sobotu na Masarykov okruh do Brna (ono,
určite je lákavejšia ponuka byť v krásnom prostredí počas víkendu kde sú
autá, motorky, jedlo, pitie a nie byť pod stanom v chlade noci,
nespať, zimiť sa či byť v daždi a búrke a ku tomu šľapať na
vrchol kopca i z neho dolu). Kado išiel na svadbu a mal úmysel
„odbehnúť“ zo svadby na Inovec, ale nevyšlo to.
Pozval som Kondora, aby ma aspoň zaviezol
autom na Inovec, no mal dôvod neurobiť mi tú láskavosť, lebo už mal infarkty
a nechcel riskovať peší výstup na vrchol, aby sa mu nič zlé nestalo...
lanovka a výťah tam nechodí...
Inak vo štvrtok pred Jánskou nocou sa nám
narodil náš PRVÝ VNUK a nemal som ani ja ísť, pretože manželka a celá
rodina plánovala na sobotu podvečer návštevu v nemocnici. To bola pre mňa
dilema! Napokon som sa rozhodol tak, že vnuka uvidím ešte sedem krát
v týždni a Mušky sa konajú len raz v roku.
Je sobota a ja si poletujem v balóne
s Jankom Kalafutom nad Rematou poblíž Handlovej (konajú sa tam jarné
stretnutia cébečkárov), na obed prichádzame do Trenčína a ja stále neviem ako
pôjdem na Inovec. Narýchlo som oslovil kamarátovho syna Vendu, neváhal
a už sme stáli na železničnej stanici a hneď smola, vláčik motoráčik
do Mníchovej Lehoty nechodí o 16:25 hodine, tento spoj je zrušený
a tak sme na stanici posedeli, podebatovali pri dobrom pive do trištvrte
na šesť.
Po osemnástej hodine vdychujeme svieži horský
vzduch a šľapeme do kopca. Na chatu sme došli o dvadsiatej hodine,
päť minút prestávka na jedno čapované pivo a ideme ďalej. Dalo by sa to
vyšľapať aj rýchlejšie, no treba mať na to kondíciu, ktorá môjmu kolegovi
chýbala a na lane som ho nemohol ťahať hore. O štvrť na desať sme
dorazili k vrcholu, narýchlo som vystrčil anténu, vyskúšal či to funguje
a postavili sme stan hneď vedľa plotu elektronicky stráženého vojenského
objektu. Žartujem, že sme najstráženejšou expedíciou v Európskej únii a to
už bola tma.
Vysielačka, cigarety, šum stromov... kovové
mraky sa nad nami preháňali, len spadnúť dolu na nás. Noc je pred nami... Venda
zapisoval spojenia a frčalo to ako po masle. Urobili sme kontrolné
spojenie s Muškou Sidim na Morave a už tu bola takmer polnoc, keď sa
spustil silný lejak a vietor. Venda mal plné ruky práce, aby udržal stan
a neuchytilo nám ho. V poslednej chvíli pripevnil igelit na vrch
stanu, aby nám do neho nenapršalo, inak by nám k spokojnosti z vody
urobilo radosť už len mydlo, uterák a boli by sme vykúpaní. Dážď s vetrom
mali takú silu, že sa steny stanu o nás opierali a lepili sa na nás.
Našťastie táto pohroma trvala len asi 25 minút a potom prišlo to pravé
orechové. Mraky sa zdvihli a rozplynuli, sem - tam zažiarili hviezdičky, vzduch
čistý a ostrý, aký v Trenčíne nikdy nenamerajú meracími prístrojmi (jedine
trenčiansky vzduch kalibrovať podľa inoveckého ovzdušia po búrke!).
Odrazu počujeme Mušku
číslo dvadsaťdva kdesi od Českých Budějovic, ktorá poskakovala cez Českú
republiku až na Martinské Hole k Števovi Zvolen. Ďalej sme už nepočuli, ale na
ceste späť sme sa dozvedeli, že zaletela až na Ukrajinu do Užhorodu
a preletela tak tri štáty. Je krásne, keď sa nájdu ľudia s mikrofónmi
v rukách, rovnakou krvnou skupinou a radi sa zapoja do akcie, zabavia sa
bez toho, aby sa osobne stretli, videli, popíjali spolu pivo, jedli dobé jedlo,
stačia im rádiové vlny a dobrá vôľa.
Po prelete Mušky sme už robili pohodové
spojenia. Súťažných spojení Svätojánskej stovky ako stanica Alfa Beta 4 som sa vzdal, pretože sme prišli na kopec
neskoro, robili sme spojenia len pre potešenie a radosť z nich.
Trochu som si zopakoval svoju rodnú češtinu pri spojeniach s cébečkármi
spoza hraníc, aby som nehľadal slová v pamäti, keď budem na návšteve
u rodiny žijúcej za Plzňou. Potešili ma spojenia s Pradedom, Lysou
horou, Znojmom, Prahou, Brnom, Českými Budějovicami, Ještedom
v Krkonošiach, Vysočinou, Topasom Olomouc, s Bratislavou, Žilinou atď.
Bohatá žatva spojení. Krkonoše som bral trojkovým rádiom, ale oni ma nebrali
zrozumiteľne, až keď nám urobil niekto na Vysočine relátko.
Našu činnosť sledoval z domáceho QTH
Kondor Trenčín. Niečo po druhej hodine sa Rudy Trenčín vracal z letu
balónom v Hradci Králové a kanál 27 bol obsadený našim hovorom až kým sa
nedostal do trenčína k činžiaku. Po tretej hodine sme to zabalili a schádzali
dolu k železničnej stanici na Mníchovej Lehote k prvému vlakovému
spoju. Tma ako vo vreci, ale... ako malá „svätojánska muška“ v tme,
„čelovka“ (baterka) mi svietila na hlave (a nie na zadku) na cestu. Cestou
dolu som zapol PMR stanicu a rozprával som sa s kamarátmi na Vršatci.
Väčšina z nich už spala v aute po únavnej noci, ale vytrvalci Fero
Kanada a Dano Dubnica vydržali s nami v spojení až skoro po žel.stanicu.
Myslím si, že na v tak členitom teréne bolo toto naše debatenie na PMR
dobré. Vendo na stanici od únavy zaspal. Konečne sme doma a hneď do vane,
potom šup do postele a spal som ako Jezuliatko na slame do neskorého
popoludnia, kedy ma manželka zobudila, vraj či idem alebo budem mať zase
nočnú...
Priatelia, dobrá vec sa podarila
a o tom to je.
Vašek Trenčín
(Na foto: Vašek trenčín s vnučkou)
Když jsem v den zahájení soutěže 26.června
vyjížděl 
z moji garáže
v Horní Dobrouči, tak na mě volá můj soused:
-„Pane
soused, dnes ve sběrně surovin a starého železa mají zavřeno, neberou!“ -
Já jsem se mu nedivil. Moji starou škodovku čekala daleká cesta, proto jsem se
na ni dobře připravoval. Celé to technické vybavení už se dovnitř nevešlo, tak
jsem musel mnohé věci upevnit na zahrádku střechy auta. Každý ze sousedů když
si prohlížel, proč ten Jan veze do sběrných surovin ty různé trubky, starý
kovový stojánek s otvorem pro plechové umývadlo, kusy elektrických kabelů,
zjevně staré autobaterie, kam to ten soused míří, je jasné, do kovošrotu. Čekal
jsem na poslední rozloučení s mojí ženou, abych ji ještě políbil, ale ona
se ještě vyřítí z domu s pekáčem teplých buchet. Čas běží, vše uvnitř
obsazeno technikou, jen jedno místo volné pro mého bratra Petra, který bude v
noční samotě mojí osobní ochrankou, tak se buchty s mákem stěhují i
s pekáčem pod sedlo.Cesta pro bratra není daleká, náhle si uvědomuji, že
jediná silnice je zcela uzavřena kvůli nově budované silnici a objížďka tam i
zpět je
-„Dědečku, a tam co
budeš vysílat, je tam nějaký rybník nebo aspoň potok?“
-„Bohužel na Suchého vrchu žádný potok neteče.“
Mladý Michal při pohledu do prostoru auta byl
překvapen, na co prý vezu deky, malou peřinu, teplé boty, spodky, nářadí, mnoho
kabelů a techniky. Když jsme dorazili po
Toužil jsem získat na
této kótě elektrický proud ze sítě, někde se napíchnout, a to se mě splnilo.
Zaparkoval jsem na hranici vojenského prostoru a cítil jsem se být chráněn
pomyslnou posádkou v budově nále-žející k vysoké věži pro přenosy
vojenského účelu. Po zaparkování u lesa jsem se cítil jako když přijede do
vesnice cirkus. To bylo věcí, jako když se stěhuje vetešník. A pod tím vším
jsem měl uschovanou moji milenku. Přes varování mé ženy, že prý k čemu ti
tam bude, jsem ji tajně do auta propašoval. Ta moje milenka Heligonka, ta mě nikdy nezarmoutila. a
pokud se to povede, pošlu na Moravu od nás z Čech nějakou písničku.
I když už budu za 25 roků stoletý cíbíčkář, a
mám srdce po Baipasu, tak mě v jedné chvíli tak poskočilo radostí... nikdy
jsem netušil, že zde u nás mohu zaslechnout staničky ze Slovenska. Vrcholem mé
radosti tohoto večera bylo hlášení Edisona Hubiny a následný ženský hlas
Kosačky. Pro mě, který mám domácí QTH v údolí, kam přichází sluníčko
opožděně a kde brzy zapádá, a kam cíbíčkové vlny neradi chodí, spojení se
slovenskými cíbíčkáři bylo malým zázrakem. Do doby než zapadlo sluníčko jsem
s mladým Michalem bojoval se Svatojanskými muškami. Ty, které přicházeli
po etéru, o ty jsem se staral já, všichni byli moji přátelé, ale Michal bojoval
s těmi nepřátelskými muškami, tedy
česky „komáry“, které na nás útočily v celých hejnech. A tak jsme se
museli zabalit do igelitových pytlů a nechali jen otvory pro oči.
Když jsem ráno v 8 hodin „bilancoval“ co jsem za těch 14 hodin u
mikrofonu (tj. od večera 18:00 do druhého rána 8:00 - osmi hodin) promarnil a
nesplnil, tak se přiznávám, že bych si přál být v této soutěži až na tom
posledním místě. Já jsem vlastně nesplnil vůbec nic, žádné kritérium ani
podmínky této soutěže.
-Za prve jsem nahlásil znaky lokátoru
obráceně, tak, že Východní Čechy - kótu Suchý Vrch - mnozí hledali
v oblasti Košic.
-Protože jsem se narodil v čísle 13, tak
jsem si zvolil kanál č. 13. Bohužel později jsem zjistil, že tu nejsem sám a
tak jsem se zahanben
přestěhoval jinam jako kočovník.
-Dále, občas jsem porušoval noční klid na této
kótě, a lesní zvěř jsem omezoval ve spánku tím, že jsem do lesního ticha nehrál
ukolébavky,
ale děsivé melodie pro lesní zvěř jako třeba:
„Do lesíčka na čekanou“, nebo „Už troubení na horách jeleni.“
-Také jsem nesplnil konzumaci napečených
buchet, které byly určeny k této akci.
-Nesplnil jsem
kritéria správného a pečlivého záznamu spojení, protože jsem nechal
zapisovatele spát a ty všechny údaje
můj
75 roků starý
počítač
nestačil spracovat, ty rychlé megabity.
-Také kategorie mého věku nebyla vyhlášena a
já se tam vloudil, jen abych poznal jak to chodí na kopci, a co je to portejbl.
Abych mohl ve chvílích ticha kolem třetí
v noci poslat na Slovenko nějakou písničku po kanále, který tady na Suchém
Vrchu „bouřil“, tak jsem potřeboval, aby mě můj spící, asi nejmladší (13 letý)
účastník soutěže podržel v autě mikrofon, abych mohl zahrát na harmoniku.
Při výstupu z auta do tmy jsem ve tmě zakopl o kabel a s harmonikou
jsem letěl jako ta muška hodně daleko, je štěstí, že jsem nevěděl kam letím a
kam dopadnu. Přístál jsem v jakési jámě, harmonika zkončila o pár metrů dál.
Potom mě napadlo, že bych mohl doma natočit reprízu a poslat do Neváhej a toč. (Nyní po dojezdu domů
jsem zjistil, že nárazem se uvnitř utrhla hlasová kobylka, ale to je
v mých možnostech opravitelné. Přesto se mě ještě podařilo na zá-věr
soutěže v osm hodin ráno zaslat kousek písničky nejen moravským
cíbíčkářům, ale také na Slovensko.
Jan Dobrouč
Klínovec Štafeta na PMR a Let Svatojánské Mušky
Honza Sosnová - CL1
Letošní mušky? Náročné - jako vždy! Oblet celé trasy jí
trval 45 minut a v
2
Fousáč Junior Pancíř 1214m JN69PE současné době opět spokojeně dříme ve vatou
vystlané krabičce.
Po uzávěrce přihlášek začíná práce pro nás. V
pondělí jsme si s Bohoušem sedli a začali sestavovat trasu pro let Mušky. Tu
jsme stanovili na základě poznatků o přihlášených stanicích a jejich QTH. Vše
šlo poměrně dobře a trasu jsme postavili na jistotu. Nakreslili jsme trasu do
mapy a připravili ji na internet. Spokojeně jsme skončili s pocitem dobře
vykonané práce. Netušil jsem, co bude následovat a jaké začne martyrium
telefonů a SMS, které musel absolvovat Bohouš a to jen proto, že někteří z Vás
měnili místo, jiní se nepřihlásili a teď by chtěli apod. Není to levná
záležitost, vše něco stojí a já bohužel nemohu víc, než říci: „ Bohouši,
děkuji“.
Občas někde něco zapomenu, uklidnilo mě, že i
Tomáš Mobil je na tom stejně. Při poslední návštěvě u mě nechal polovinu věcí a
tak jsem je naložil na vlek a protože jsme měli kus společné cesty, vzal jsem
je pro něj s sebou. Poslední porada a hurá na kopec. Tomáš uháněl se svou
vyšperkovanou Škodou jako k ohni. Na obzoru se ukázal Měděnec, stanoviště
Tomáše mobil Roudnice CL-31. Tady na nás kouká Klínovec. Na Klínovci se začalo
stavět je tu nová věž a připravené turnikety. Nový majitel dává na vědomí že…
Všechny ošklivé přístavby jsou už zbourané. Postavit anténu a vše připravit na
večer, počasí je nádherné.
Anténa a PMR je připravena. Začala štafeta č.4
na PMR.
Tabulka štafety a jak jsem to slyšel já.
Č. Volačka
kóta Nadm v. Lokátor
Km Report Zařízení
1 Jerry Nové
Město Milíř 999m JO70PT 171
5/9 Hoffer
2 Fousáč
Junior Pancíř
1214m JN69PE 136 4/8
2b Zdenek Telč
Michův
Kámen 750m JN79QF 216 xx136 3/5
3 Vašek Libyně
Bukovec 590m JO60RA
55 3/4
4 Honza Sosnová Klínovec
1244m JO60LJ xx
xx Hoffer
5 Ivoš Slaný
Slánská hora 330m JO70BF
85 5/9 PB1000
6 Zdeněk Ústí
Varhošť 639m JO70BO
86 5/9 Icom-T90A
7 Míra Vědomice Buková hora 683m JO70CQ
94 4/4 MT2000
8 Míra Hradec
Ralsko 696m JO70JP
132 - - MT2000
9 Vašek Počernice Lipany 410m JO70LA
148 1/1 MT4000
10 Karel Háje
Černá hora 1299m JO70UP 196 -- MT2000
11 Franta
26 Dobrošov 624m JO80CJ
283
12 Jirka Nová Ves Křivina 450m JO80BD
227
13 Jířa Barchov
Kunětická
hora 294m JO70VB 205 -- SL-01P
14 Expedice Perníkáři Křižanovice 540m JN79VU
211
15 Zdeněk Sklené Kralický
Sněžník 1423m JO80KE 279
16
Veverka Šumperk Městské Skály 675m JO80LA 288 -- PB1000
17 Milan Habartice Šerák
1351m JO80NE 297 -- PB1000
18 Pepa Terasa Havířov Lípí
736m JN99GO 408
19 Lumír Havířov Smrk
1276m JN99EM 399 -- MT4000
20 Simon 007
Kojetín 649m JN89XN
369 -- MT4000
21 Sidi Poruba
Kohútka 913m JN99CG
396 -- MT4000
22 Cvrček Budatín Dubeň
u Žiliny 480m JN99JF 438 -- Hoffer
23
Napoleon Považský Inovec 1042m JN98AS 408 -- Icom-E90
Ve
sloupci KM jsou vzdálenosti jednotlivých stanic od Klínovce.
Večer se blíží a na pásmu je čilý ruch. Noční pohled na krajinu
Těsně před zahájením Letu Svatojánské Mušky nám kanál obsadil turecký kamarád a
byl na Klínovci 9+. Od Kosačky přišel stejný náhled na věc a proto jsem po
dohodě s Kozákovem požádal o přeladění na náhradní kanál a vyslal Mušku na svou
pouť. Ráno se loučíme s Klínovcem a vydávám se na cestu k domovu.
Jak jsme
slyšeli Mušky na Klínovci?
Musím
napsat pár nejdelších spojení:
Ludva Hrabůvka JN99FP
JO80IA
A mnoho dalších krásných a milých spojení, za které
děkuji. Vracíme se zpátky k domovu a musíme vzbudit Tomáše Mobil na Měděnci. Na
Měděnci, prohlídka okolí a prozkoumávání všech kopců kolem. Je tu zajímavý
vláček, moc se nám líbil. Rozhled z vrcholu je na všechny strany, doporučuji se
zastavit. Musel jsem vyzkoušet, jak to zde chodí na PMR, je to dobré.
Ponecháváme Tomáše na jeho místě a pokračujeme v cestě domů. Čeká nás další
velká akce a to Kozákovský Pokec ve dnech od 3.7. až do 6.7. 2004, což je za
týden. Borůvka má osm let, přijďte to
oslavit s námi. Srdečně vás zvu na viděnou i slyšenou.
MUŠKY
39, 40 a 42 POLETOVALI PO VEĽKEJ JAVORINE SPOLU S BABKOU KOSAČKOU
Pred akciou Jánskej noci som nemala presnú predstavu, ako bude
Svätojánska muška lietať po republike z kopca na kopec vzhľadom
k faktu, že osobne nepoznám od ktorého kopca po ktorý letí signál tak, aby
muška doletela až na východ republiky a vrátila sa späť.
Nevedela som ani to, či pôjdem na Pansku Javorinu alebo na Veľkú
Javorinu, keďže mám zdravotné ťažkosti. nezvládla som výstup nad
do
Nového Mesta nad Váhom., kde ma Apolo Stará Turá spolu so Schwarzom Moravské
Lieskové vyviezol autom až na vrchol kóty v nadmorskej výške 970 metrovej výške.
(Po prvý krát som sa s obomi osobne stretla a spoznala ich na prvý pohľad,
dávala som ich fotografie do časopisu, zapamätala som si tváre.).
Vy, ktorí ste už boli na Veľkej Javorine dobre viete, aký
čarovný a prekrásny kruhový výhľad sa naskytá z jej vrcholu. Ani vo sne
som si nevedela predstaviť takú nádhernú vyhliadku. Po príchode na vrchol nás
vítal Edison Hubina s Deltom, no museli počkať chvíľu, pretože krása
moravsko-slovenskej krajiny ma fascinovala a pobehovala som okolo chatky v nemom
úžase.
Tentoraz som nedoniesla na vrchol svoju CB techniku, prišla som
len s nutnými vecami na oblečenie a ručku som ani nevytiahla
z batoha pri pohľade na doslovný raj techniky, operátorov. Faktom je
a aj zostane, keď nevysielam zo svojej stanice, nezapisujem si spojenia,
aj keď sa porozprávam s cébečkármi. Možno sa to javí ako tvrdohlavosť, no
v každom prípade to je moje presvedčenie, lebo o to, aby som si mohla
zaznamenať spojenia sa musím aj pričiniť a to je v prvom rade
vysielanie z vlastnej rádiostanice, zdroja a antény, vecí, ktoré
si sama namontujem, postavím a pripravím.
Edison Hubina začal so súťažnými spojeniami
a v tom sa vo dverách chatky objaví Vašek Trenčín. Osobne prišiel
oznámiť, že prišli na Veľkú Javorinu a nešli len na trenčiansky hrad
a ani na náhradné stanovište Považský Inovec, kde mal vysielať Marconi
Partizánske, no na poslednú chvíľu to odvolal a akcie sa nezúčastnil. Tak
začal byť na Veľkej Javorine „nátresk“, tri expedície na jednom kopci.
Trenčania si postavili techniku na druhom konci vrcholu a tak sa expedície
vzájomne nerušili. Horšie to bolo s expedíciou Kostolec a Veľká Javorina,
kde chceli vysielať všetci, no na jednom mieste 4 rádiostanice nemohli
vysielať. Edison šiel súťažne a chcel urobiť niekoľko spojení, no keď
Schwarz a Apolo začali vysielať na svojich staniciach, Edison mal 9+30.
Obdobne, keď začal vysielať Delta so mnou, Edison si ani nepípol, také mal
rušenie. Takisto, keď začali nabíjať batérie do mobilu, nastalo
v Edisonovej stanici rušenie znemožňujúce urobiť akékoľvek spojenie.
Takže, napriek tomu, že bol na vynikajúcej
kóte, tieto faktory mu zabránili urobiť také spojenia, ktoré by na inej kóte
určite urobil. Tým pádom nebude bodovať v súťaži Svätojánska stovka tak,
ako by sa predpokladalo, že by mohol bodovať z takej super kóty,
akou Veľká Javorina nesporne je. Napokon sa aspoň zčasti
dohodlo, že ho nechajú robiť súťažné spojenia.
Možno bol Edison Hubina aj sklamaný, nepýtala
som sa ho na to, ale bohužiaľ, v takých pod-mienkach to inak nemohlo
dopadnúť. Poznatok z tohoto vysielania je, že z Veľkej Javoriny po
vzájomnej dohode môžu dve expedície kedykoľvek vysielať, ba aj tri, no musela
by byť jedna neďaleko vysielača buď na moravskej alebo na slovenskej strane.
Neobstojí tvrdenie, že si Delta Nové Mesto nad Váhom „sprivatizoval“ Veľkú
Javorinu, aj keď to budí taký dojem, pretože tam je takmer každý týždeň. Je to
jeho pracovisko a potom... mať takú kótu pri Horných Chlebanoch, buďte si
istí, že som na nej každý víkend a neodtiahol by ma odtiaľ nik, pretože
tam môžu vysielať dve expedície bez akejkoľvek ujmy na kvalite a kvantite
spojení. Pri dobrej vôli sa dá dohodnúť.
Vašek Trenčín nás pozval na druhú stranu kopca
na návštevu. odišli sme, no Schwarz Moravské Lieskové zostal s Edisonom
a vysielal zo stanice vo vedľajšej miestnosti, čo malo za následok rušenie
Edisona na plnej čiare. Okolo pomníka bolo veselo, Kondor Trenčín napiekol
zemiakovú babu a poponúkal všetkých a ja som obdivovala „rohatú
anténu“ Vaška Trenčín. Také malé rohaté čudo s veľkou citlivosťou na
príjem a dobrým dosahom. On by o tom vedel viac povedať. Odporúčanie
je jednoduché, skúste si ju vyrobiť a vyskúšať, neobanujete, postup stavby
je v časopise Júnošík č. 5/2004.
Nastalo spoločné fotografovanie, na ktoré nás
navnadil Delta Nové Mesto, fotil totiž západ slnka, niečo prekrásne. Všetci čo
mali digitálne fotoaparáty, vytiahli ich a už to frčalo. Keď som pred
západom slnka zbierala alchemilku lekársku na českej strane, uvidela som
mladého sympatického cyklistu a ako inak, dala som sa sním do reči, veď
mal dobre vybavený a plne naložený bicykel. Dozvedela som sa, že prešiel
Nastalo rozlúčenie a odišli sme
s Deltom späť na svoje stanovište. Blížila sa jedenásta hodina so
skúšobným kolom pre slovenské stanice, kto koho a ako počuje z kopca
na kopec. Samozrejme aj zisťovanie, kto z prihlásených staníc je na
kopcoch a kto nie. Zostala som užasnutá po oznámení, že Jožko Železnô
išiel rovno z nemocnice na vrch Prievalec, aby bol účastný aspoň Letu
Jánskej mušky, keď už súťažne nemohol ísť. Niečo také dokáže urobiť iba naozaj
CB pozitívny človek a hlavne človek, ktorý si stojí za slovom
a naozaj iba smrť a pobyt na nemocničnom lôžku mu zabráni neísť na
akciu, do ktorej sa prihlásil. Tomu hovorím „pán cébečkár“ s fair - play hrou.
Zistila som, že expedícia Zobor je na kopci,
no odrazu sa odmlčala, ďalej Vega Žiar nie je na kóte, no zastúpi ho Karči
Lučenec, ktorý vyšiel na kopec a že Janka Prešov je síce na kóte, ale zaspala.
Z Veľkej Javoriny som počula expedície Dievčí hrad pri Dunaji - Števka
Komárno, exp. Brest - Paľka Veľké Pole, exp. Vatrár - Jožka Vráble, exp. na
Panskom diely - Mirka Banská Bystrica, exp. Dráčik - Karčiho Lučenec, exp.
K 120 - Janka Šuňava, exp. Nádej - Ondreja Jaklovce a exp. Ďumbier -
Ľuba Trebišov čo ma nesmierne potešilo a rozradostnilo a to bolo
dobré znamenie. Tri hlavné kóty na trase Slovenska ( Mostík, Ďumbier
a Kojšová hoľa) boli obsadené a stali sa zárukou, že sa akcia vydarí.
Nepočula som iba exp. Čučoriedka na Prievalci - Jožka Železnô, exp. Makovica -
Levela (Jána) Košice a exp. Zemplín - Orla Vranov nad Topľou.
Keď som napokon po direktnom spojení so
slovenskými vzdialenými stanicami začula hlas Vencu Chotěšov, Bohouše Česká
Lípa, Honzíka Sosnová s pánom Jánom Dobrouč, moje vzrušenie môžem porovnať
s neprekonateľným šťastím a radosťou, pretože sa konečne splnila moja
túžba - počuť ich aspoň raz za života na direkt. Nezapisovala som si spojenia
na papier, ale mám ich zapísané v srdci a tam zostanú pokiaľ budem žiť.
Ďakujem Bohu (a Deltovi), ktorý splnil moju skrytú túžbu a je to pre mňa
neopísateľný zážitok!
Prišla polnoc - obrovské rušenie nás donútilo
vyslať mušku náhradným kanálom číslo 19 - a už letela od kopčeka ku
kopčeku, od jedného srdca cébečkára k ďalšiemu... Hudba porozumenia, spoločného
záujmu, radosti zo spolupráce, hrdosti na schopnosť posunúť svoj signál dopredu
a keď to nešlo, okamžité operatívne riešenie danej situácie, aby Muška
letela a mala svoju cestu vydláždenú
dobrou vôľou ľudí
naladených na jednu frekvenciu. Tou frekvenciou je priateľský duch ľudí
a priateľstvo k vlnám éteru. Znel polnočný orchester ľudských sŕdc.
Počuť takýto orchester éteru a byť priamo v ňom je hlboký pocit
vďaky, že v ľuďoch sú a pretrvávajú trvalé hodnoty akými sú prajnosť,
rozdávanie radosti, spolupatričnosť, schopnosť zúčastniť sa a priložiť svoju
múdrosť s poznatkami pre spoločný cieľ.
Páni a dámy, musela som sa ovládať, aby
som sa nerozplakala. Počula som Janka Šuňavu, ako posiela Mušku ďalej a keď sa
našiel gumák, Jožko Vráble rýchlo riešil situáciu. Poslal Mušku na Veľkú
Javorinu, aby niekde nezablúdila a nezatúlala sa. Výkrik radosti zaznel na
Veľkej Javorine, keď som sa dopočula, že je už Muška späť u Honzíka
Sosnová na Klínovci. I keď vôbec nepijem, vypila som za štamperlík vodky
(ten ma potom „uspal!“). Akcia Letu Svätojánskej Mušky sa vydarila
a nasledovali na kanáloch výzvy súťažných staníc.
Konštatujem, na českej strane bolo rušno
a živo takmer do bieleho rána. Na slovenskej strane po prelete mušky
zostalo ticho, tak ticho, že takmer nebolo s kým urobiť spojenie, česť
výnimkám.
Ráno o 4 hodine som zaspala a ako mi
Edison povedal, tak som „chrápala.“ No čo už, spokojný človek si aj pochrápe.
Mrzí ma, že ma nezobudili, keď sa prišli so mnou rozlúčiť Trenčania, určite by
som bola išla s nimi do mesta Matúša Čáka - Trenčína a odtiaľ vlakom
domov.
Nasledovala rozlúčka s Edisonom, Apolom a
Schwarzom, ktorí zostali, aby mohli vysielať na inom - koncesionovanom pásme
(ako som sa dozvedela, nakoniec Edisona Hubina odviezli dolu k vlaku, že vraj
nebudú vysielať... Škoda, mohli ušetriť jednu jazdu autom, mohol ísť so mnou a
Deltom na stanicu, čo som predpokladala, že tak bude). Delta Nové Mesto ma
zobral cestou domov do Nového Mesta n/Váhom, no neodpustil si, aby mi neukázal
pamiatky blízko Javoriny, pomníky padlým vo vojne, vrch ROH a iné krásne
miesta svojho rodného kraja. Takže okrem šoférovania robil i sprievodcu
a v jeho hlase bolo cítiť ozajstnú a nefalšovanú lásku k tomuto
kraju. Vo vlaku a v autobuse som si premietala ako film to, čo som
počula a videla. Dospela som k rozhodnutiu, Jánske ohníky s Letom
Svätojánskej mušky budú na Slovenskej strane v budúcom ročníku pozmenené
tak, aby sa čo najviac cébečkárov Slovenska mohlo zúčastniť tejto akcie.
Na stanici v Topoľčanoch som nemala
prípoj, tak ma ako ZATÚLANÚ Svätojánsku Mušku vyzdvihol syn Karol autom.
Ďakujem všetkým zúčastneným a súťažiacim
cébečkárom i ostatným účastníkom akcie Jánskej noci za účasť,
organizátorom Letu Jánskej mušky na českej strane - Honzovi Sosnová
a Bohoušovi Česká Lípa, takisto ďakujem Deltovi, Apolovi, Schwarzovi za
srdečné privítanie a prípravu techniky na vysielanie a Edisonovi
Hubina zato, že chcel ísť so mnou na Veľkú Javorinu vysielať zmeniac tak svoje
osobné plány.
Jedna z najmasovejších akcií na Slovensku
Priatelia, akcia Svätojánske mušky babky
Kosačky je najmasovejšou akciou roka na Slovensku. Už dnes Vás srdečne pozývam
na 6. ročník Jánskej noci 2005, ktorý sa bude konať z 25. na 26. 6. 2005
a ktorý bude mať podmienky Letu Mušky pre slovenské stanice iné, ako pre české vzhľadom
k členitému terénu v našich veľhorách - Tatrách. Zdraví si Vás
a za účasť ďakuje organizátorka akcie „Svätojánske mušky babky Kosačky“
vaša
vďačná babka Kosačka
KOZÁKOV
Že nevíte, co to je Kozákovskej pokec ?
Nebojte, není to "sed ruského bojovníka na koni", přeložte si to spíš
jako "popovídání si na Kozákově" - přesně to nás o víkendu
prodlouženém o svátky čeká.
S přípravou akce Let svatojánské mušky Babky
Kosačky jsme měli tentokrát docela honičku, nic se nedařilo. Zpočátku byl o
akci malý zájem, počet přihlášených včetně slovenské části dosahoval zhruba
polovinu účastníků nedávno úspěšně proběhlé akce Rozhledny 2004. Jako vždy se
ale spousta lidí přihlásila až na poslední chvíli a nakonec se potřebný počet
zájemců podařilo sehnat. Děkujeme za pomoc všem, kteří nám ji poskytli, dali o
akci vědět na kolečku, na Nočních můrách, nebo i jen tak mezi řečí a podobně.
Další hrozbou bylo počasí, je konec června, v noci
zima - my měli nejnižší teplotu na kopci změřenou několika teploměry s pamětí
nejvyšší a nejnižší teploty - na Kozákově v době akce nejnižší teplota v noci
ze soboty na neděli byla jen 5.5 stupně a pochybuju, že to jinde bylo o moc
lepší.
Další věcí podle mne je, že těch CB akcí je
moc, chtělo by to i víc CBčkářů na ty akce. Tomáš mobil Roudnice mi sice
nedávno tvrdil, že podle jeho deníků vidí, že se nové stanice objevují, no
pořád si myslím, že na ten počet akcí je to málo. Na stranu druhou - velký výběr
akcí zajišťuje CBčkářům možnost volby a nikde není napsáno, že se každý CBčkář
musí zúčastnit všech akcí, ono i tak to leze do peněz, co si budem namlouvat.
V neposlední řadě mohlo leckoho odradit
rušení. Podmínky v etéru stojí v tomto roce za ...písk..., dopíšu to sem až po
desáté hodině. Ani letošní Mušky nebyly výjimkou, rušení bylo a bylo veliké,
dokonce tak veliké, že tu bylo na již tradičně zvoleném kanále 21 slyšet Turka
jak řemen a muselo se přikročit k ne příliš populární akci - přeladění všech
zúčastněných i posluchačů na záložní kanál.
Slovenskou část trasy měla pod palcem Anežka
Kosačka, trasu měla stanovenou pár dní před námi. S Honzou jsme nad mapou
seděli několik hodin, než jsme byli jakž takž spokojeni s výsledkem, jistě by
se dalo leccos v té trase vylepšit, ale věřte - něco jiného je u kafíčka si
ťukat do počítače a něco jiného pak je poslouchat v etéru ten cvrkot, kdy na
základě Vámi stanovené trasy celá akce běží.
Při stanovování trasy jsme měli na výběr mezi
dvěmi krajními variantami - mezi Hrdinskou variantou, kdy na jedotlivé
účastníky naložíme pořádné vzdálenosti tak, aby celkový součet kilometrů z celé
trasy Letu mušky byl co největší a pak zde byla varianta druhá, pracovně jsme
ji nazvali Opatrná, kdy cílem bylo zcela jistě Mušku předat na další kopec v
pořadí s co největší jistotou a kdy tedy celková délka trasy nebude příliš
veliká.
Zvolili jsme variantu "něco mezi
tím", kdy ve sporných bodech jsme inklinovali k té Opatrnické variantě.
Zcela jistě jsme se nemohli zavděčit všem, ono je ve hře i tak mnoho
proměnných, stálo mne to na telefonech a SMSkách pěkných pár stovek, kdy jsem
zjišťoval vybavení jednotlivých expedic, abych si udělal obrázek o tom, zda
mají šanci se tam a tam dovolat, po stanovení trasy ještě přišly korekce, kdy
nastalo druhé kolo dotazování ve smyslu jakou má expedice zkušenost s tím, že
se i za velmi mizerných podmínek na tu a tu kótu opravdu dovolá ? Zkrátka bylo
toho moc, co se muselo vzít v potaz - chtěli jsme, jako již tradičně,
přistupovat k celé akci co nejzodpovědněji - i proto jsme při stanovování trasy
počítali s tím, že některé posádky se vůbec nezúčastní, jedno z jakého důvodu -
selže technika, zaspí, přijde jiná naléhavější činnost a podobně. Trasa tedy
počítala i s výpadky stanovišť a dobře že tak, skutečně se během vlastní akce
takový výpadek přihodil.
Všechno jsme připravili, článek, trasu, mapu
trasy, to všechno šup na stránky, ještě rozeslat všem, kdo zadali email všechny
potřebné informace, přidali jsme i článek s pravidly, které jsme pro tuto akci
stanovili. Všechny emaily dorazily ke svým adresátům, nikdo při přihlašování
svůj email nepopletl (což není tak samozřejmé, jak se zdá, zkušenost z
podobných akcí máme jinou), všem email dorazil, od některých přišlo i potvrzení
příjmu, karty byly rozdány, zbývalo čekat, zda jsme trasu stanovili správně.
Dnes, kdy máme Mušky šťastně za sebou už
všichni víme, že to dopadlo dobře, akce se díky všem účastníkům povedla, ale
pojďme si ty dny probrat pěkně jeden po druhém, začneme pátkem :
Příjezd v pátek na Kozákov byl ještě za světla
a jako první jsme tentokrát vyjímečně nestavěli anténu, ale lednici. Čert
Liberec měl zcela jistě co dělat, aby v Barkasu vše vyvezl na kopec, včetně
Kidova bydlíku, ovšem s čím si Čert nakonec neporadí, že - dorazil vítězně na
kopec, vyvalil lednici, soudek, pípu, vše dovedně zkompletoval, i vítězný
taneček se mu zadařil
Všechny další hovory se vedly v akademickém
prostředí - nad lednicí. Celá sestava fungovala více než výborně, pro ty, kdo
se budou chtít na celou vyladěnou soustavu přijet podívat - máte možnost, tento
víkend od 2.7 večer bude toto soustrojí opět v provozu, opět na Kozákově,
přijeďte, budete si moci sami ozkoušet , jak vše funguje!
Akce Kozákovský pokec je plánována až do
úterý, díky svátkům v pondělí a úterý se jedná o prodloužený víkend. Na
Slovensku ho využili k tomu, aby zrealizovali nonstop CB maraton, tedy chtějí
vysílat více než 100 hodin v kuse, my jsme zvolili oddychovou variantu víkendu
a nazvali ho Kozákovský pokec. Přijeďte, jste zváni.
Dříve jsme stavěli známé bílé altánky, pokud
nefouká vítr, dobrý, ale jak trochu foukne, je zle, lámou se tyčky, praskají
umělohmotné spojovací rohy apod.
Poučeni stavíme nyní velký stan bez ložnice,
místa je zde více, vydrží i silnější vítr, je festovnější a oproti altánku i
lépe drží teplo.
Kdo by si myslel, že stavba stanu je pěkná
otrava, ten nestavěl stan s náma, pro nás je to zdrojem mnoha veselých momentů,
většina se jich zde ani nedá publikovat...
Poučeni teploměrem, přidáváme do stanu plynové
topení, ještě stůl, židle, do rohu malej stoleček pro CB stanoviště a zdá se,
že vše je hotovo, připraveno k akci.
Čert postavil svoji novou anténu Black Pirate,
na stolek pokládá svoji novou stanici Elix 77S, ještě připojit baterky, cvak a
známý šum zaplnil stan. V etéru rušení jak řemen, chvílemi jsem si říkal, zda
jsem Opatrnickou variantu udělal opravdu dostatečně opatrnou, zda jsem někde
neměl být ještě přísnější, ale protože má cenu se zabývat pouze tím, co můžeme
ovlivnit, hodil jsem tyhle myšlenky za hlavu a odevzdal se osudu. Jak říkal
Werich - "Ono se ještě nikdy nestalo, aby to ňák nedopadlo."
Překvapili mne, pacholci. V tomto období
slavíme svoje narozky, svátky a různá další výročí, já dostal dárky k nedávným
narozkám. Co jsem dostal k pití... To nebylo všechno, co jsem dostal -
Taky velkou umělohmotnou krabici, která obsahovala hromadu malých - půllitříků!
Kdo si myslí, že se jednalo o alkohol, ten se plete, půllitříky sice nebyly
prázdné, ale místo zlatavého moku obsahovaly - žárovky! Jednalo se o párty osvětlení,
Kid a Kačka mi to koupili z hecu. Když jsme poprvé postavili jejich velký stan,
prohlásil jsem něco ve smyslu, že teď už tomu chybí jenom svíčky z vánočního
stromku a kroutící stříbrná koule, aby byl ten cirkus kompletní - tohle byla
jejich odpověď. Od Čerta jsem dostal taky supr dárek, pěknej zdroj 220/12V v
pěkném provedení - zdroj se hodí vždycky. Díky přátelé a rodino, máte to u mě a
taky to tam zůstane.
Sobotní ráno začalo jak jinak, než opětovným
testem celé chladicí soustavy - ne nebojte, začalo to snídaní a kafíčkem, ale
na ten test samozřejmě také došlo. V sobotu bylo počasí docela príma, přes den
teplo, kolem na padácích lítaly takový velký mouchy, někdy i dost blízko
antény, ale zvládly to vždy, teda aspoň doufáme, jeden šel ve vývrtkách dolů
docela šupem, no snad to ustál a to houkání za deset minut nepatřilo jeho
sanitce. Před polednem přijeli Peggy rodiče, jak je u nich zvykem - nepřijeli s
prázdnou, ale s hromadou řízků, hned bylo jasné, co bude k obědu, chutnalo
všem. Na stanu máte rovněž možnost vidět ty zmíněné půllitříky na špagátě, jo,
to je to osvětlení, o kterém jsem se již zmiňoval, překvapením ale bylo, že se
osvědčilo daleko víc, než jedna silná žárovka, světlo z půllitříků je měkké,
rozptýlené a dostačující - dobrá volba.
Druhou dobrou volbou po obědě byla siesta,
nejen zdravé jádro Borůvky si dopřálo po obědě doušek dobře chlazeného moku na
spláchnutí. Při splachování jsme probírali důležitá témata - pomačkal Honza
Svatojánskou mušku v kapse, nebo jí má opravdu zabalenou ve vatičce? Je teplota
piva důležitou proměnnou pro stabilní a vyrovnaný růst vlasů? Byl Křemílek
bulimik a Vochomůrka anorektik ? Má šnek pokaženej den, když musí putovat proti
směru otáčení zeměkoule?
Jakmile po siestě začali Kid a Čert chystat
kuřata na rožeň, mladí zjistili, že pro tělo zdravější bude vyrazit na
plánovaný výšlap. Popadli batožinu, nahlédli do mapky, řekli, že ty Svatojánské
mušky babky Kosačky určitě potkaj i jinde, rozloučili se a byli pryč. Kid a
Čert se zatím pilně věnovali dohledu nad dalším složitým mechanismem, věděli
jste, že rožeň se točí asi tak 8x rychleji, než anténní rotátor? Naštěstí
kardanový převod fungoval Čertovi špičkově a tak stačilo správně přikládat a
výsledek se dostavil. Přišel večer, po dvou a půl hodině byla kuřata podle
mínění odborníků tak akorát.
Ještě nám ani neslehlo po řízkách a už do nás
Čert tlačil další baštu - přiznám poctivě, že jsem štěkně Nikině nechal
tentokát o hodně větší kus, než obvykle a snad nic nepokazím, když dodám, že
jsem v tom nebyl sám. Tady jedna odbočka, zvláštnost, vzácnost: Čert si prý ani
doma neukrojí chleba jinak, než kráječem, jak veliké překvapení nás čekalo,
když tentokrát tradici porušil! Skutečně vlastnoručně velmi zručně kedr
odkrojil, fakt, nic se mu při tom nestalo, přežil to!
Venku zatím den předal vládu noci, kolem
deváté večer jsme se zapojili do rachotu na kanálech, stejně jako ostatní jsme
hledali svoje sousedy, trochu práce jsme měli se zařazením expedice Dejda,
která se od čísla 11a dostala až k vítězné číslici 13a, stále jsme si
namlouvali, že se to rušení menší, že ubývá a že to bude dobrý. Z Klínovce jsme
celkem bez problému pobírali chybějící část naší expedice - Honzu Sosnovou
CL-1, hned vedle mu na Měděnci zdatně sekunoval Tomáš mobil Roudnice CL-31,
slyšet byla celá řada expedic, začalo to vypadat dobře.
Chvíli před půlnocí se mi prostřednictvím
Vency Chotěšov na Vysoké Holi dostalo sdělení od Kosačky, že na zvoleném kanále
mají velmi silně Turka a zda bychom přece jen neměli zvážit přeladění na
záložní kanál 19, který je méně rušen. Situaci jsem konzultoval s Klínovcem a
po diskusi přišlo rozhodnutí - toho Turka tu máme všichni, přelaďujeme! Eterem
se neslo volání, které všechny nahánělo na záložní kanál, bylo pro mne
příjemným překvapením, že se stihli přeladit snad všichni v tak krátkém čase,
nemělo to chybu.
Zatímco z Klínovce Honza Sosnová CL-1 vypustil
Svatojánskou mušku na její více než dva a půl tisíce kilometrů dlouhou trať,
chvílemi jsem ještě přelaďoval na původní kanál a opakoval výzvu k přeladění,
všiml jsem si, že tak učinilo i několik dalších stanic, fungovalo to dobře.
Muška putovala po svojí předem určené trase,
všichni si to užívali, jen jsem málem nabyl mylného dojmu, když jsem si myslel,
že není obsazená kóta Pramenáč, naštěstí Libor Strážky upřesnil, že zmíněná
stanice právě vysílá, natahovali jsme tedy uši co to dalo, snad tam opravdu
něco bylo, ale bylo to příliš slaboučké, pak štafeta pokračovala, u nikoho se
muška příliš dlouho neohřála a doputovala až k nám. Jak jsem si s předvídavostí
sobě vlastní v předchozím článku připravil vzorovou řeč, „jak by taky mohla
vypadat relace předání mušky“, tak jsem jí teď přečetl, koneckonců, kdo máte
zvukovku, můžete si to poslechnout ještě jednou - díky Tomášovi Roudnice CL-31
jsem Vám mohl ty chvíle ještě jednou připomenout. Nemáte ještě někdo další
nahrávky z celé akce ? Mohlo by být zajímavé poskládat jednotlivé nahrávky za
sebou tak ,jak muška letěla, naši přátelé na Slovensku si jistě rádi
poslechnou, jak letěla Muška u nás a naopak my si určitě rádi poslechneme, jak
se dařilo Mušce v hornatém prostředí slovenských hor.
Zpátky k tématu - odmeldoval jsem naši část,
Muška letěla dál, slyšeli jsme ji až na Javorinu a pak - ticho. Podmínky se
sice na dobu Letu mušky mírně zlepšily, ale nestačilo to, sice jsme sem tam
zaslechli náznak slovenštiny, ale celou relaci se nám nepodařilo pobrat a tak,
kromě čísla 47 se nám nepodařilo určit, kdo to vlastně mluví a i u něj to bylo
spíše v oblasti „to by mohl být snad i Vatrár, ale kdo ví ....“
Kázeň byla příkladná, nikdo ani nešpitnul,
krom nějakého joudy, kterej evidentně nevěděl ,která bije a po několika
minutách ticha začal brejkovat - na koho vlastně ? První odpovědi byly krátké a
výstižné, další pak již květnatější a obsáhlejší, brejkování ustalo a my dále
poslouchali - ticho. Když už jsem si začal myslet, že Muška si někde na trase
dala dvacet a pěkně pochrupuje, ozvala se stanice z Javoriny a přes Čechy
proběhlo rychlé zpětné kolo, kdy se všichni účastníci dozvěděli, že Muška
dorazila až do svojí poslední východní štace a neprodleně se vydala zpět.
Dorazila až na Klínovec, Honza Sosnová všem poděkoval za účast a jednotlivci se
začali rozprchávat po kanálech, aby zahájili svoji expediční činnost. Podle
očekávání celá akce trvala třičtvrtě hodiny. Přišlo i mírné zlepšení podmínek a
bylo najednou velmi pěkně slyšet i Babku kosačku z Velké Javoriny, samozřejmě
měla mnoho brejků, i my jsme si s ní udělali spojení, Kosačce bylo na hlase
slyšet, že se jí akce líbí, byla ve svém živlu.
Proběhli jsme kanály, navázali spojení s
expedicemi, postupně ruch utichal a kolem druhé hodiny jsem měl pocit, že
většina šla spát. Šla tedy i Borůvka, no mne to nedalo, chvíli jsem se ještě
zakecal, třetí hodina byla tady, říkám si, že půjdu taky do hajan, povídám si s
Klínovcem a Měděncem, když tu před čtvrtou „Brejk,
Brejk“, a že vraj „Bohúš, si to ty ?
Ozaj? Tak to je super! Počuj Bohúš tu je expedice Vatrár, zdraví ťa
Jozef Vráble ...“ - no, to si pište, že to bylo super! Velmi čistě jsem Josefa
pobíral, nadiktoval mi telefonní číslo, spojení jedna báseň, i QSLík bude.
Vyplatilo se počkat, tohle spojení na všesměrovou anténu v jedenácti metrech
bylo docela super, JO70PO až do JN98LR - to je nějakých
Seznam reportů expedice Borůvka na akci Svatojánské mušky
Babky Kosačky
Počet položek seznamu : 59
V závorce za nadmořskou výškou je uvedena nejprve
vzdálenost na následující kótu v pořadí,
za lomítkem pak je uvedena orientační vzdálenosti z Vámi
zadaného lokátoru :JO70PO
čís. Velitel Kóta
Lokátor Výška Report
1 Honza Sosnová CL-1 Klínovec
JO60LJ
1a Tomáš Kraslice Počátecký
vrch JO60FH
2 Šedivec Sokolov rozhledna
Krásno JO60JC
3 Zdenek Kdyně Koráb
JN69MJ
4 Jarda-Kalimero Třebotov
Svatobor u Sušice JN69RF
5 Fousáč junior Plzeň Pancíř
JN69PE
6 Vorlík Stupno Zhůří
JN69SC
7 Pepa Nová Včelnice Klondajk
Nová Včelnice JN79MF
8 exp. Furgon Brtník
JN79TG
9 Petr Opatov Praha Krkanka
JN79SV
10 Jiřina Písnice Mandava
u V. Popovic JN79GW
11 Žán Braník Červená
hlína JN79DW
12 Ivoš Slaný Slánská
hora JO70BF
13 Tomáš mobil Roudnice CL-31 Měděnec JO60NK
13a Expedice Dejda Lipany
JO70LA
14 Snoopy Kbely Pramenáč
JO60UQ
15 Libor Strážky Rudný
JO60XR
16 Fantom Javorský
vrch JO70BR
17 Míla Kozly CL-30 Kozly
JO70FP
18 Šimon Lípa Prácheň
JO70FS
19 Peklo Liberec Rašovka
JO70MQ
20 Dratek Rumburk Jedlová
hora JO70GU
21 Pavel Všenory rozhledna
Královka JO70NT
22 Expedice Kobra Ještěd
JO70LR
22a Exp. Sextant Nedvězi
JO70GM
23 Evžen Smíchov rozhledna
Slovanka JO70OS
24 Kojak Česká Lípa Mužský
JO70MM
25 Jerry Nové Město Milíř
JO70PT
26 Karel Háje Černá
hora JO70UP
27 Bohouš CL-6 Kozákov
JO70PO
28 Expedice Perníkáři Křižanovice
JN79VU
29 Jan Dobrouč Suchý
Vrch JO80IB
30 Expedice Vysočina rozhledna
Rosička JN79WM
31 Veverka Šumperk Městské
skály JO80LA
32 Tygr Mutěnice Vysoká
Hole JO80OB
33 Jirka Bořitov Babylon
JN89FK
34 Staroch Zábřeh Velký
Javorník JN99BM
35 Ludva Hrabůvka Prašivá
JN99FP
36 Tom Terasa Třinec Javorový
JN99HO
37 Pepa Terasa Havířov Lipý
JN99GO
38 Sidi Poruba Kohútka
JN99CH
39 Edison Hubina Veľká
Javorina JN88UU
40 Delta Nové Mesto Veľká
Javorina JN88UU
41 Marconi Partizánske Považský
Inovec JN98AS
42 Vašek Trenčín Hrad
Trenčín JN98AV
43 Roman 2 Nitra Zobor
JN98BI
44 Števko Komárno Dievči
hrad pri Dunaji JN97BS
45 Tino Zlaté Moravce Vojšín
JN98HL
46 Pavel Veľké Pole Penhíbel
JN98GM
47 Jozef Vráble Čertova
skala JN98LR
48 Vega Žiar Sad
pri Lučenci JN98UH
49 Miro Snoopy B. Bystrica Pansky diel JN98NR
50 Jožo Železnô Prievalec
- sedlo JN98QW
51 Janko Šuňava Mostík
Štrbské Pleso KN09AD
52 Ondrej Jaklovce Kojšová
Hoľa KN08LS
53 Ľubo Trebišov Ďumbier
Nízke Tatry JN98TW
54 Janka Prešov Bikoš
pri Prešove KN08OX
55 Level Makovica
KN08RU
55a Orol Vranov n/ Topľou chata Javorová KN08RX
Setříděno podle pořadí
Celkem kilometrů 2895 děleno počet účastníků 59 rovná se
průměrná délka spojení :49 km
Z neděle mám jen jednu jedinou poslední fotečku. Snad ze
žalu, že nepočkal se mnou na pěkné skororanní spojení, snad proto, že nechtěl
,aby se do pivovaru zbytečně vracelo pivo, dorazil Kid poslední kapku. Ptali
jsme se, jaká že byla, čekali jsme hodnocení jako že to bylo super, poslední
kapka, že je něco jako třešnička na dortu, no, skutečnost nebyla tak vznešená,
jak možná mnohé básnické duše čekají - poslední kapka prej byla hořká.
Informace jistě zajímavá, u piva by se dalo říct až překvapující, že?
Zbourat stan, všechno uklidit, uvést místo do stejného
stavu jako když jsme přijeli, zapřáhnout a plni dojmů hurá z kopce domů. Mušky
zase nakonec nebyly tak mizerný, jak se před víkendem zdálo.
Díky všem zúčastněným za jejich přínos k celé akci a
samozřejmě díky i všem posluchačům, kteří spolu s námi dokázali udržet
potřebnou kázeň pro radiový klid - věc tak důležitou pro zdar celé této akce!
Naviděnou, naslyšenou!
Bohouš CL-6 Česká Lípa