[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

Táto stránka sa správne zobrazuje kódovaním Windows 1250.
Stránky sú optimalizované pre Microsoft Internet Explorer 4.0 a viac pri rozlíšení 1024x768 pixelov

Ročník 10. rok 2009

Obletovaný Považský Inovec

Tak tento rok bolo enormné rušenie a za takýchto podmienok museli mať všetci účastníci veľmi dobre naladené sluchové orgány na lovenie tých hlasov, ktoré odovzdávali informácie o lete Jánskej Mušky a iba s veľkým úsilím všetkých zúčastnených staníc prechádzal signál ďalej.
Janko Paludzka mal pocit, že započul odovzdávanie signálu z Tatranskej Lomnice a keďže expedíciu Horec nepočul počas večera a noci, odovzdal signál na Považský Inovec expedícii Mlýn, ktorých dobre počul. Faktom je, že ja som expedíciu Horec počula rádiom 5 a signálom5, ale oni ma nepočuli, iba v náznakoch a nečitateľne, čo sa stalo po prvý krát za všetky roky nočného jánskeho vysielania na CB pásme.
Expedícia Mlýn na Inovci odovzdala signál na Skalku exp. Horec a zo Skalky Martin SK001 odovzdal signál späť na Považský Inovec odkiaľ putovala Muška do Horných Chlebian ku mne a znovu letela späť na Považský Inovec. To sa opakovalo aj pri Lete Mušky späť z Českej republiky. Tento rok bol Považský Inovec obletovaný Muškami ako nikdy doposiaľ vďaka neprajnému veľkému rušeniu na vlnách éteru pásma 27 MHz.

Ako lietala Muška na Slovensku?

Z východu Slovenska
Muška č.1.Rozhľadňa Kašov KN08UL
Muška č.2.Makovica KN08RU
Muška č.3.Tatranská Lomnica KN99DD
Muška č.3a. Janko Paludzka Liptovský Mikuláš JN99TB
Muška č.6.Považský Inovec JN98AS
Muška č.4.Skalka JN98LR
Muška č.6.Považský Inovec JN98AS
Muška č.5.Horné Chlebany JN98CO
Muška č.6.Považský Inovec JN98AS

a už bola na Morave -(stanice som nepočula)
Muška č.7.Kaplnka u Melocíka a ďalej
Muška č.8. Vysoká
Muška č.9. Kojkovická hurka u Třince
Muška č.10. Mezi obcemi Kozlov a Slavkov
Muška č.11. Holý kopec
Muška č.12. Střílky rozhledna
Muška č.13. Nedánov

a znovu sa vrátila na Slovensko
Muška č.14. Vápenná skala JN88QN
Muška č.15. Veľká Javorina JN88UU

a šup do Českej republiky
Muška č.16. Kaproun
a ďalej....

Späť
Muška č.15. Veľká Javorina JN88UU
Muška č.16. Vápenná skala N88QN

Muška č.6. Považský Inovec JN98AS
Muška č.5. Horné Chlebany JN98CO
Muška č.6. Považský Inovec JN98AS
Muška č.4. Skalka JN98LR
Muška č.6. Považský Inovec JN98AS
Muška č.5. Horné Chlebany JN98CO
PRENOS PONAD TATRY telefonicky
Muška č.3. Tatranská Lomnica KN99DD
Muška č.2. Makovica KN08RU
Muška č.1. Rozhľadňa Kašov KN08UL

Milan Senica bol na kote Vápenková skala JN88QN (na Peckovú sa nedalo vyjsť autom, pršalo)

Počula som stanice
Muška č.6. Považský Inovec 5/9
Muška č.15.Veľká Javorina 4/5
Muška č.14.Vápenková skala4/5
Muška č.4. Skalka5/5

Ďakujem všetkým zúčastneným cébečkárom za účasť a enormné úsilie v špatnom upršanom počasí, pomerne silnom vetre na kopcoch a veľkom rušení na pásme odovzdať signál Jánskej mušky z východu Slovenska do západných Čiech a späť. S ťažkosťami, ale predsa to prešlo a ďakujem Jiřinke Písnice i Frantíkovi Stodůlky za organizovanie akcie v ČR.
Dopočutia, dúfajme že už za priaznivejších poveternostných podmienok, v budúcom 11. ročníku Jánskej noci 2010.

Kosačka Horné Chlebany

Ročník 8. rok 2007

VÍŤAZNÝ PRÍSPEVOK v súťaži „O zlaté srdiečko“

Neplánované tanečné kreácie

Tak ako po iné roky, tak aj tento rok som si povedal, že sa prihlásim do akcie Svätojánske mušky babky Kosačky. Urobil som to cez mobilný telefón počas rozhovoru s babkou Kosačkou. Aj napriek pracovnému vyťaženiu ktoré mám, som si pripravil zdroj, skontroloval jeho stav, zbalil anténu polku, preveril stav konektorov na kábli, pripravil merák a ďalšiu "nezbytnú" výbavu pre portejblovanie mimo domáceho QTH. Po zabalení všetkého potrebného som skontroloval svoje hospodárstvo a v doprovode portejbového spoločníka - Rikiny, som vyrazil na kopec - ROZHĽADNA lok. KN08UL v nadmorskej výške 469,6 m. Po prekonaní približne 2 km som sa dostal z otvoreného priestoru do lesného masívu Zemplínskych vrchov a po lesných cestičkách sa pomaly dostával k cieľu svojej cesty. Kochal som sa tichom, ale aj zvukmi lesa a jej obyvateľov. Po približne 1 a pol hod. som dorazil na najvyšší bod, zložil ruksak a začal vybaľovať potrebné veci pre postavenie antény. K tomu účelu som musel vyliezť na strom a tam ju upevniť o rovno rastúci kmeň, hoci kopec nesie názov Rozhľadňa. Tá tam niekedy vraj stála no dnes tam nenájde nikto ani stopu po uvedenej stavbe. Podľa informácií, ktoré som získal, tam stála a jej stred presne smeroval do stredu výškového nivelačného bodu slúžiacemu k zameriavaniu. Ej veru bola to fuška dostať sa do koruny stromu a potom vyťahovať za sebou anténu aj s upevneným káblom. Ako som v tej chvíli závidel vtákom a veveričkám. Pre nich by to problém nebol. No po vynaloženom úsilí sa vec podarila, vrátane úspešného zlezenia zo stromu a tak som už mohol robiť prípravu vysielacieho stanovišťa.

Postavil som stan, nanosil dreva, rozložil ohník a plný očakávania som začal skúšobné vysielanie. Všetko klapalo aj keď sa nik v éteri neozýval. Než som sa vydal na uvedený kopec, dosť som si robil starosti čo a ako bude s vývojom počasia. Hlásenia boli optimistické a ja som bol spokojný. Veď konečne po dlhej dobe som sa odpútal od driny na dome a záhrade a pobyt v lese (a ešte ku tomu cez noc) som pokladal za relax, ktorý som potreboval ako soľ. No pohoda ktorú som si predstavoval, že si ju užijem v spoločnosti ďalších nadšencov CB vysielania, bola v priebehu krátkej chvíle v nenávratne. Z ničoho nič sa nebo zatiahlo a nastala tma, ktorá hodine nezodpovedala. Veď nebolo ešte ani 19 h, ale tma ako vo vreci. Dala sa doslova krájať nožom. A k tomu ešte aj akýsi podivný hluk. Oblohu začali bičovať blesky a to veru nie je prijemný pocit. Rýchlosť, ktorú som vyvinul, by prekvapila každého. Nebolo času na premýšľanie. Mobil do ruky a oznam babke Kosačke že v dôsledku silnej búrky ruším udané QTH a bežím do domáceho.

Na zbalenie všetkého mi stačilo necelých 10 minút a už som upaľoval naspäť odkiaľ som prišiel. Po približne 5 minútach som v dôsledku tmy nevidel pred seba. Ešte že som mal na hlave led svetlo, tvz. kyklopovo oko, ako mu hovorím ja. Do veľkých kvapiek dažďa sa začali miešať ľadové krúpy veľkosti kovovej 10 koruny. Tak to bol ten zvláštny hukot, ktorý som počul. No a v tej tme, daždi, za asistencie krupobitia a v snahe sa čo najviac kryť, začali moje „nenaštudované ta-nečno-bežecké krokové variácie“. Nie som bojko, ale nebolo mi pri zdolávaní cesty domov všetko jedno. Obloha neustále osvetľovaná bleskami a burácaním hromov a k tomu krupobitie (krupobitie predstavovalo ľadové gule s veľkosťou takmer ping-pongových loptičiek) dodávali mojim nohám zaťaženým výbavou na vysielanie silu „krepčiť“ a tancovať tak, ako som doposiaľ netancoval na žiadnej zábave. Vidieť grotesky nemého filmu a mňa pri presune, tak môžem povedať, že by sa rozrehotal každý, aj ten slepý. No mne do smiechu nebolo. Nohy si na rozmoknutom teréne robili čo chceli. Neraz som zostal stáť len vďaka stromu, ktorý mi zatarasil nežiaduci smer pohybu a zastavil ma.

Po opustení lesných cestičiek a vyjdení na otvorený priestor moja „tanečná kreácia“ pokračovala. Nepočítal som koľkokrát som sa ocitol ne zemi. Ďakujem Bohu a svätým, že som sa do domáceho QTH dostal celý a v poriadku. A po svojich. Hrče na čele a modriny som mohol spočítať až na druhý deň. Vyzeral som ako ,,Qasimodo“ po prejdení maskovacou procedúrou.

Môj návrat domov do domáceho QTH spočíval v urýchlenom zhodení zo seba do nitky premočených vecí, pobyte vo vani v príjemnej teplej vode a v „zušľachtení sa“. Po ,,kozmetických" úpravách som okamžite zapojil vysielačku a nadviazal spojenie s Levelom a Kongom Košice, ktorí bez predchádzajúceho oznámenia predsa len vyšli na Makovicu.

Hoci som nespravil a nenadviazal veľa spojení, hreje ma dobrý pocit, že sa MUŠKA, tak ako v predchádzajúcich ročníkoch, aj tohto roku dostala až na Východné Slovensko čo najbližšie k Ukrajinskej hranici. V každom prípade konštatujem, že zanietenosť a ochota správne naladených a ešte k tomu aj praštených fandov pre CB vysielanie si vie poradiť aj so záludnosťou počasia. Aj keď rozmary počasia sú nevyspytateľné, ďakujem všetkým, ktorí sa nedali odradiť „užili si to“ a postarali sa o prelet MUŠKY a jej opätovný návrat k hlavnému usporiadateľovi.

O rok priatelia budem opäť k dispozícii. S pozdravom 73

Ľubo Trebišov, alias MONTE CHRISTO KAŠOV

Muška č. 28 Expedice Vysočina

Ani letos nemohl náš tým chybět v přeletu svatojánské mušky. Pro letošní rok jsme chtěli odzkoušet nějakou novou kótu. Po chvilkovém přemýšlení jsem navrhnul kótu 682m n.m. v lokátoru JN79SF, nedaleko ob-ce Pavlov u Stonařova okres Jihlava. V dané lokalitě se pracovně pohybuji dost často, tak jsem věděl, že na magnet na autě, se dá z této lokality udělat dost dlouhé spojení. A chtěl jsem toto místo vyzkoušet i s velkou anténou. Domluvil jsem se tedy s Radkem VM, že pojedeme na Pavlov. Podařilo se mi také zajistit velké auto, takže jsme sebou mohli vzít opět velké množství antén a tech-niky. Nakládka všech možných věcí do naší dodávky byla úplně bezproblémová a kolem páté odpolední jsme byli na kótě.

Obec Pavlov je také známa tím, že zde byly postavena první větrná elektrárna u nás na Vysočině. My zakotvili asi 500m od jedné 100m vysoké vrtule. V blízkém okolí Pavlova zatím stojí 4 vrtule, ale časem jich zde má být dalších 11. Ihned po příjezdu jsme se, v obrovském větru, pustili do sestavování an-tén. Nejprve směrovku na CB, která zabrala dost času. Black Pirat a 10m magirus, multi-funkční 8-mi metrový stožárek. Potom jsme pokračovali v 5/8, TV anténě pro DVB-T a anténách pro PMR. Sestavování všech mož-ných antén nám zabralo čas asi do půl osmé večerní, kdy jsme nastartovali Pavlovu půj-čenou centrálu a oživili veškerou techniku na DVB-T příjem a zkoušeli jsme, zda je možné nějaký DVB-T signál nad Pavlovem chytnout. Bohužel žádný signál DVB-T zde nebyl, ra-kouské stanice z Jauerlingu zde byly bez zr-nění 100% signál, ale DVB-T rakouské a ani české nic. Blbnutí s televizí nám zabralo čas do PMR štafety, které se Radek aktivně účastnil.

Pomyslný kolík jsme v pohodě převzali a v pohodě předali, takže PMRko mohlo běžet dál.

Tady je seznam slyšitelných PMR stanic:

Č.1 Jerry na Smědavské hoře rádio 3

Č.12 Expedice 3 M na Anenské vrchu R 5

Č.14 Bobeš na Pradědu R5

Č.30 Delta na Javořině R4

Č.32 Staňa Tvrdonice na Děvíně R4

Č.33 David v Bílých Karpatech R5

Č.41 Standa na Slamníku R5

Č.43 Franta na Křemešníku R5

Č.45 Ježci na Zbinohách R5

Č.46 Petr Opatov na Spálavě R5

Č.47 Jirka Vinohrady na Dobrošově R4

Večer jsme zapnuli stanici a nahlásili se, dle propozicí, Tomášovi. Rušení ze strany CB uživatele šílené, ale podmínky pro ra-dioamatéry toužící po nějakém tom DXu super. Radkův Giant a Pavlův Alan9001, ještě jsme měli Elix 77S. Do půlnoční štafety udělal Radek několik těch DXů na AMA pásmech, díky Pavlově půjčenému Ala-nu9001

O půlnoci jsme přeladili na štafetový kanál č.21. A poslouchali jsme průběh štafety a chystali se na náš úkol, převzít a předat štafetový kolík dál. Kanál 21 byl neustále rušen nějakým Turkem. Díky rušení jsme na Black Piráta brali samé rušení a ne české stanice. Museli jsme tedy přepnout na Radkovu směrovku, na které se nějaké to české slovíčko dalo slyšet. Bylo, ale nutné neustále otáčet směrovkou a tedy i opouštět prostor auta, kde jsme se měli skvěle, oproti venku, kde fučel silný vítr a teplota se pohy-bovala v noci od +12°C až po ranních +8°C.

Mušku jsme tedy převzali a předali dál, ale žádná velká pohoda to nebyla. Díky rušení a nové netestované lokalitě, jsme neslyšeli spoustu stanic, o kterých jsme předpokládali, že nebude problém je slyšet. Neslyšeli jsme ani jednu stanici ze Šumavy, což pro nás byl docela šok, když na azimut 220° je vidět na vzdálenost 110km až k rakouskému Linzi. Po přeletu štafety a následném přeletu zpět jsme šli hned spát. Spalo se krásně, v tak prostorném autě.

Ráno jsme ještě udělali nějaké to spoje-níčko na CB do ciziny, začali jsme pomalu balit techniku a chystat se na odjezd domů. Fotečka našeho stanoviště s vrtulemi v dálce, ještě společná fotečka...

Tak takové byly Mušky z pohledu Expedice Vysočina.

Děkujeme pořadateli za celou akci.

Všechny fotky a seznam reportů slyšitelnosti jednotlivých mušek budou na našem webu CB stránky Expedice Vysočina. Naslyšenou při nějaké další akci.

Petr Měřín - Exp. Vysočina www.cbdx.cz

Muška č.34 a č.39 - Lysá hora v Beskydech

Letos jako každoročně volím pro Mušky kótu Lysá hora 1323m. v lokátoru JN99FN.

Již s předstihem vyřizuji náležitosti k povo-lení výjezdu na vrchol autem, zůčastněné strany spolupracovaly, 3 týdny před akcí je povolení doma. Zbývá jen povolenka od Ra-diokomunikací, ta je domluvená k vystavení ve vysílači na vrcholu.

Z domova vyjíždím později, kvůli Adrena-lin cupu, který tam probíhal od dopoledních hodin. Nerad bych někde v zatáčce potkal cyklistu. Ještě před výjezdem se mi vzorně hlásí expedice Tesla, že už je připravena na svém stanovišti na Severce. Protože Roman Lyžbice má nějaké pracovní povinnosti, po několika letech jedu opět sólo. A už je tady odbočka na vrchol z hlavní silnice... Po pří-jezdu na vrchol jdu vyřídit poslední formality (poplatek ) do vysílače.

Od Frýdku Místku se blíží přeháňka, tu se rozhoduji přečkat u zlatavého moku. Pohled z vrcholu směrem na Frýdek – Místek je krásný.

Po 30 minutách přestalo pršet, vyjíždím na samotný vrchol vedle meteostanice. V tom se ozvala z pod auta ohlušující rána, je-den ze šutrů vyčuhoval poněkud výš, než by-la podlaha škodovky, naštěstí to škrklo jen o příčku převodovky. Jen jsem stihnul postavit anténu, přišla druhá přeháňka, tentokráte od Radhoště. To však už byla poslední a vylé-zající sluníčko vykouzlilo nádherné scenérie.

Slyšitelnost Mušek PMR

13. R5 - Topas Olomouc - Jívová bunkr JN89QR

14. R5 - Bobeš Zátor - Praděd JN80OC

15. R5 - René Chropyně - Holý kopec u Přerova JN89SJ

17. R5 - Přema Olomouc - Za pouští JN89WK

18. R4 - Pavel Jasenka Vsetín – Dušná JN89XI

19. R5 - Petr Přerov - Kozlov JN89SO

20. R5 - Petr Blansko - Kojál JN89JI

21. R5 - Bedřich Palkovice - Kubánkov JN99DP

22. R5 - Honza Zátiší - Vrchy JN99CO

23. R5 - David Děrné - Děrenský kopec JN89XR

24. R5 -Láďa Slávie Havířov – Žermanda JN99FR

25. Lysá hora - na poslechu

26. R5 - Expedice Asterix - Portáš JN99DH

30. R5 -Delta Nové Mesto - Velká Javorina JN88UU

33. R5 - David Javorovec - Bilé Karpaty JN88VH

34. R5 - Kamil Sherwood Zlín - Mohyla JN89UE

35. R5 - Libor Kroměříž - Jílová JN89QE

39. R5 - Pavel Kroměříž - Rovnina Rozhledna JN89OD

40. R5 - Pepa Terasa Havířov - Vysoká JN99EJ

Čas do půlnoci jsem si krátil spojeními a také naháněním svých oveček. Před půlnoci na 21.kanále prolézají do plna z nulek Poláci, ale Martinovi Šenov se je úspěšně daří dos-tat pryč.

Ještě na mě huláká Števo Zvolen, že je problém s pře-dávkou na Kojšovskou holi, ať to jde přes mě, ale nakonec to tam nějak “zvládli“ sami i beze mě. Slabší stanice jsem bohužel díky rušení neslyšel, opět tam stejně jako na PMR prolézali Poláci.

Duha na nebi, pak jižní pohledy do kraje... A proč to šlo přes mě dvakrát? Protože na po-slední chvíli vypadla Kohútka a mohl by vzniknout problém při předávce na Velkou Javorinu. Původně to měl jako č.39 vzít Roman Lyžbice, toho jsem však musel za stoupit já. K ránu těs-ně před východem slunce padá na vrchol mlha, tak to balím a jedu dolů. O 500 metrů níže ml-ha končí a opět se kochám nádhernými výhledy při vý chodu slunce. Na závěr bych chtěl poděkovat Tomášovi mobil Roudnice a všem zúčastněných za spolupráci, Karlosovi Podlesí Třinec za pětiosminu a také Správě CHKO Beskydy a Českým Radiokomunikacím za umožnění výjezdu.

Příští rok opět na slyšenou. Tom Terasa Třinec www.cbdx.cz

Svatojánské mušky na Cínovci aneb Exp. Artaban opět v Krušných horách

Pro naše první letní vysílání do svatojánské štafety PMR a mušek na CB jsme se při výběru portejblu nechali inspirovat loňskem - opět jsme zvolili osvědčený Cínovecký hřbet čnící v lokátoru JO60VR do výše 880 m nad mořem. Tento kopeček je stejně jako mnoho jiných běžně autem nedostupný, a tak jsme oproti loňsku auty popojeli do Komáří hůrky a odtud pokračovali po svých.

Parkoviště v Komáří hůrce.

Zleva Max42 LT, Míša UL, Ládin LT (aby prý do prostředí německého pohraničí lépe zapadl, zvolil maskáče Bundeswehru :o),

moje já ( Zdeněk LT Pokratice) a za foťá-kem Michal Polepy

Počasí se na nás zprvu trochu kabonilo, možná snad i hrozilo koupelí, ale na portej-blu se k nám už chovalo přívětivěji a k veče-ru dokonce velice přívětivě, doprovázeno ohromující viditelností. Na bambusech jsme asi do pěti metrů vyvěsili CB drátovku GP/4 (vlevo), pro PMR byla na duralovém stožárku vztyčena osvědčená sestava 4el. yagi se všesměrovým kolineárem 2x5/8 do štafety.

Navečer nás opustili Míša s Maxem, který se musí po nemoci ještě šetřit, ale i tak jsme si portejblík užili. Ládin ukuchtil výbornou ve-čeři, do CB stovky jsme pak rozdali pár bodí-ků, snad se budou hodit, a v PMR štafetě trochu vypomohli Letcům z Řevnic, kteří asi měli nějaký problém s napájením antény – jejich relace při prvním kolečku nebyla slyšet ani náznakem a najednou vyskočili na R2-3. Poslech jsme měli dobrý, jen v prvním koleč-ku nás trochu potrápila nějaká rodinka, která neměla na práci nic lepšího, než zapnout na vysílačce vox a dát si jí do kuchyně, takže zhruba hodinu jsme měli jejich večeři v pří-mém přenosu. S krátkými přestávkami jim to vydrželo až do začátku štafety, kdy mytím nádobí :o) téměř smázli Frantu CV a později ještě část štafety při návratu z Moravy.

V PMR štafetě jsme oproti loňsku opět slyšeli míň stanic. 18. (ach ty směrovky... nepomohla ani směrovka na poslechu).

V CB mušce to bylo o něco lepší, slyšeli jsme 23 stanic, ale přes poměrně silné (4-5S) německé rušení se k nám stanice za Or-lickými horami už nedostaly. Když oni nepo-vedení němečtí rušilové neměli zrovna zaklí-čováno, byla slyšet za R3 i slovensky hovo-řící stanice. Za ten okamžik se nám ji však nepodařilo určit. Takže snad někdy jindy. Po muškách jsme s Michalem ještě chvíli hejkali do éteru, kdo nás chytil, ten nás má. Po dru-hé hodině byl Ládin LT už ležící – spící, na-víc došla kopcová pivní zásoba a ta menší, cestovní pivní zásoba,

čekající na nás ve studánce na úpatí kopce byla příliš daleko, a tak jsme uznali, že Ládin asi má pravdu, a šli taky spinkat.

Toť o Cínovci prozatím vše a všem děku-jeme za pěkná spojeníčka. Více snímků je možné shlédnout ve složce fotogalerie: http://www.artaban.tym.cz/stranky/mus-ky.htm, na brzkou slyšenou se těší Michal Polepy, Míša & Max LT, a Ládin LT & Zdeněk LT Pokratice.Pro úplnost uvádím

tabulky reportů:

SVATOJÁNSKÁ PMR ŠTAFETA

Report expedice ARTABAN, Cínovecký hřbet, 880 mnm z lokátoru : JO60VR

Volačka velitele / QTH n.v. Lokátor report

1. Jerry Nové Město a spol. p. Smědavská hora 1084m JO70OU 58

2. Franta CV p. Mědník 910m JO60NK 38

3. Miki Všeruby p. kostel Všeruby JN69OU N

4. Jarda Koštice p. Na Sychrově 806m JO60QN 20

5. Fany Kadaň p. Úhošť 555m JO60PI 48

6. Expedice ANESTEZIOLOG p. Radeč 721m JN69UT 58

7. Míra Vědomice p. Náčkovice 616m JO70DP 58

8. Romulus Modřany p. Meluzína 1094m JO60MJ 58

9. Kuba Háje p. Radimovický Špičák 505m JN79HW N

10. Karel Háje p. Černá hora v Krkonoších 1299m JO70UP N

11. Vix Polabiny p. Kunětická hora 294m JO70VB 0

12. Expedice 3M (Mirek Rozdrojovice ...) p. Anenský vrch 991m JO80GF 51

13. Péťa Jívová & Topas Olomouc p. Jívová - bunkr 570m JN89QR 0

14. Bobeš Zátor p. Praděd 1492m JO80OC 0

15. Maruška a René Chropyně p. Holý kopec u Přerova 360m JN89SJ 0

16 – 40 0

41. Standa Králíky p. Slamník 1232m JO80KD 0

42. Marek Sopotnice p. Hoblovna 793m JO80IA 0

43. Franta Bransouze p. Křemešník 765m JN79PJ 55

44. Radek Velké Meziříčí p. Pavlov 682m JN79SF 0

45. Ježek p. Zbinohy 702m JN79RL 0

46. Petr Opatov Praha p. Spálava 663m JN79US 58

47. Jarda Vinohrady p. Dobrošov 624m JO80CJ 30/52

48. Expedice ADAM p. Velké Paseky 710m JN89BS 0

49. Ludva Nymburk p. Vysoká u Kutné hory 471m JN79OW 56

50. Milan Vinice p. návrší Vinice 238m JO70PF 0

51. Expedice Borůvka p. Kozákov 744m JO70PO 58

52. Drátek Rumburk a Jožka Varnsdorf p. Jedlová 774m JO70GU 58

53. Krakonoš Praha p. Strážný vrch 601m JO70DQ 58

54. Expedice Artaban p. Cínovec 881m JO60VR 510 :o)

55. Pája a Tom Borotín p. Libenice u Tábora 660m JN79GM 57

56. Letci z Řevnic p. Mořina 420m JN79CW 25

57. Expedice Brtník p. Jedlina Mitterwald 680 m JN69TT 58

CB štafeta - Let svatojánské mušky

Report expedice ARTABAN, Cínovecký hřbet, 880 mnm z lokátoru: JO60VR

číslo Volačka Portejbl Lokátor nadm.výška délka předávky/vzdálenost v kilometrech report

1 Venca Chotěšov Klínovec JO60LJ 1240 m.n.m. (219 / 70) 59

2 Baron Kaproun JN79OB 730 m.n.m. (147 / 211) 56

3 e. Rotunda Prenet JN69OF 984 m.n.m. (38 / 172) 58

4 e. Kaktus Škarmanka JN69JK 888 m.n.m. (132 / 160) 57

5 Jarda Koštice Na Sychrové JO60QN 806mnm m.n.m. (77 / 35) 35

6 Franta Blovice Hudlická skála JN69XX 490 m.n.m. (23 / 84) 47

7 Tarzan Praha Točná u Kytína JN79CU 505 m.n.m. (15 / 102) 57

8 Jiřina Písnice Jarov JN79EW 223 m.n.m. (95 / 97) 46

9 TmR CL31 Dlouhá Louka JO60TP 850 m.n.m. (47 / 15) 59

10 Babča Č.Lípa Víťova vyhlídka Náčkovice JO70DP 600 m(71 / 36) 59

11 Bohouš CL-6 Kozákov JO70PO 744 m.n.m. (112 / 107) 59

12 Indián Jílové Vrch Tří pánů JO60UQ 874 m.n.m. (116 / 7) 59

13 Žán Braník Lipany-Lipská hora JO70LA 367 m.n.m. (97 / 114) 46

14 Drátek Rumburk Jedlová hora JO70GU 774 m m.n.m. (112 / 54) 58

15 Ludva Nymburk Vysoká JN79OW 471m m.n.m. (102 / 134) 35

16 Jerry Nové Město Smědavská hora JO70OU 1084 m. (100 / 100) 59

17 e. Artaban Cínovecký hřbet JO60VR 880 m m.n.m. (71 / :-) 59+++

18 Starouš Brniště Ralsko JO70JQ 696 m.n.m. (47 / 71)

19 Čáryfuk Tanvald Kamenec Tříčské vrchy JO70RQ 690m(103 / 117) 46

20 Petr Opatov Praha Spálava JN79US 663 m. m.n.m. (119 / 173) 46

21 e. Kobra Černý vrch JO70LR 944 m.n.m. (150 / 82) 57

22 Franta Bransouze Kremešnik JN79PJ 765 m.n.m. (129 / 183) 57

23 Jarda Vinohrady Dobrošov u Náchoda JO80CJ 624m (88 / 175) 46

25 e. Apalucha Kočího Kopec JN89DO 756 m.n.m. (59 / 217) 0

26 Jan Dobrouč Suchý vrch JO80IB 995 m.n.m. (53 / 220) 0

27 e. Adam Velké Paseky JN89BS 710 m.n.m. (73 / 197) 0

28 exp. Vysočina Pavlov JN79SF 682 m.n.m. (122 / 208) 23

29 Marek Sopotnice Hoblovna JO80IA 793m m.n.m. (18 / 221) 24

30 Standa Králíky Slamník JO80KD 1232 m.n.m. (155 / 228) 0

31 e. Favorit Suchá hora JN78UX 571 m.n.m. (158 / 238) 35

32 e. Horizont Kelčský Javorník JN89VJ 865 m.n.m. (45 / 321) 0

33 DJ Quick Studénka Červený kopec JN89SS 749 m (70 / 287) 0 0

Zdeněk LT Pokratice

http://www.artaban.tym.cz/stranky/musky.htm

Prostě zase bída

Byl to termín letu Svatojánské mušky, na kopcích budou dobře vybavené party, to bu-dou spojeníčka. Předpokládal jsem, že by se mohl udělat slušný deník do Ligy. Měl jsem sice docela pěknej deník ze začátku měsíce z Rozhleden. Něco přes 20 tisíc km, ale pěknej DX 573 km na Dina Prešov. To už by s tabulkou docela zahejbalo. Radechlasti byli po květnu o 258 km lepší. S tímhle DX by nesměli udělat více jak 315 km, abych se vyhoupl před ně. Vzhledem k tomu, že jeli na Klínovec to bylo jen zbožné přání.

No, záměr byl udělat Luba Trebišov na 630 km a deník okolo 270 spojení. Při dlou-hodobém průměru tohoto QTH by to dalo něco okolo 25tis. bodů. A uvidím, co udělají ostatní. Oni i Sněžníci měli v DX slušný ná-skok. Tomu jsem podřídil přípravy a vyrazil neobvykle brzo. Předpokládal jsem zahájit v poledne a opravdu dodržet 24 hodin vysílání.

Už cestou jsem sledoval, že rušení je do-sti velké. Na místě, po postavení půlky jsem zjistil, že je naprosto úděsné. Jeřábníci z Prahy sice byli 59, ale cizina byla silnější!

Udělal jsem pár spojeníček, nejzajímavěj-ší bylo do Grenoblu /F/ s Jackem /PL/, který tam byl na práci. 842 km. Takže jsem nikam nespěchal, nechal staničku scanovat a po-malu stavěl směrovku. Při tom jsem zaslechl 58 slovenskou výzvu. Okamžitě jsem po tom skočil – Dušan Kotmanová, ovšem pro mě bohužel v Londýně. Bohužel proto, že tohle do Ligy neplatí. 963 km. Pak ještě Roman Hranice v mobilu u Lyonu – 848 km.

Počasí taky celkem na draka. Při příjezdu bylo po drobném dešti. Během odpoledne přicházely nepříznivé zprávy z různých končin o krátkých a prudkých přeháňkách. Tady se to taky párkrát zatáhlo, ale voda nepřišla. To dole v poměrně nepříjemné vzdálenosti byly dvakrát dost silné spršky. Vál poměrně silný vítr, v noci určitě přes 15m/sec. Přitom šla rapidně dolů taky teplota. Těsně po půlnoci byla jen 8°C.

Jinak to byl běs a hrůza, první hodina 13 spojení, druhá 7, třetí 8! V osm večer, po sedmi hodinách to bylo 55 spojení! Myšlenky na slušný deník se rozplynuly v rušáku. No, ještě, že se ozvaly „Mušky“, jinak to byla bída. Hodně lidí to po zjištění stavu éteru to znechuceně vypnulo. Do půlnoci ubohejch 119 spojení a DX 229 km.

Pak proběhla štafeta „Mušek“ a po jedné jsem začal nahánět ta delší spojení. Šlo to opět ztuha, za dvě hodiny jen 19 spojení. Si-ce se podařil Praděd, Topas na Jívové a na-konec i e. Tukan na Velké Javorině na 354 km, ale byla to bída. Slovenské stanice ani ťuk, takže jsem to ve 3.25 vypnul.

Ráno od 6.20 jsem začal vyzobávat ob-vyklá kolečka, ale opět to byla hrozná bída. Třeba plzeňáky na 27 jsem měl naprosto nepoužitelné. V 7.20 jsem nachytal e. Ro-tundu jak dělá spojení s Mikym Dlhá nad Cirochou, KN18AX, pro mě 631 km. Pulzo-valo to v hrozných únicích, 00 až 58, ale prošlo to. Záznam pořídil třeba i Dragon Pra-ha, je to na http://cb.cwa1.net/clanky/ Musky2007.

Takže původní cíl, DX lepší než 573 km byl splněn, ovšem slušnej deník byl v pra-chu. Tak jsem se snažil ještě něco urvat, ale snaha marná. Pravda, okolo deváté dával výzvu na CH39 Soptík Huť, plachetnice Na-mira, Jadran. Volám na Klínovec, pochopitelně měli sváču, tudíž GSM. Zkoušel jsem to já, nic. Zkoušel to Vašek z Klínovce, žádná odpověď, bylo to jednostranný, přestože u mě byl Soptík 58. Pak na něj ho-ukli Sněžníci z Vrchu Tří pánů, jen 7 km vedle a prošlo to. Já měl kliku až později, kdy to bezvadně prošlo. Sice zase v únicích, ale prošlo.

Pak ještě Max Šlapanice na ostrově Pag, ale to bylo všechno. Po mě ho dělal ještě Franta Bubu p/Horušany.

Prostě zase bída. Nakonec jsem ušmoulil nějakejch 180 spojení a 20tis. km, ale hodně to dělala spojeníčka do ciziny.

Tomáš mobil Roudnice www.cbdx.cz

ROK 2006

Muška č 31 Expedice Vysočina

Děvín 549 m JN88HU slyšitelnost stanic

č.1 Exp.Radegast - Klínovec JO60LJ 52 / 315 km

č.2 Petr Opatov Praha - Kleť JN78DU 54 / 171 km

č.3 Milda Lesná - Suchá Hora JN78UX 59 / 68 km

č.4 Jirka Lipno - Alpská vyhlídka JN78CP 42 / 179 km

č.5 Exp. Anděl - Kaproun JN79OB 57 / 106 km

č.8 Šedivec - Plešivec JO60KI 44/ 317 km

č.9 Exp.Kaktus - Škarmanka JN69JK 30 / 286 km

č.10 Tomáš mobil Roudnice - Mědník JO60NK 55 / 307 km

č.12 Jarda Koštice - Na Sychrově JO60QN 42 / 301 km

č.17 Jiřina Písnice - Mandava JN79GW 42 / 193 km

č.18 Exp.Sněžník - Rudný JO60XR 30 / 283 km

č.19 Karel Háje - Krkonoše JO70UQ 55 / 214 km

č.21 Exp.Kobra - Černý vrch JO70LR 54 / 240 km

č.22 Marek Sopotnice - Pustý JO80FF 54 / 153 km

č.23 Exp. Adam - Františky JN89BS 30 / 108 km

č.24 Jerry Nové Město - Orel JO80FG 55 / 158 km

č.25 Exp. Apalucha - Metodka JN89BO 59 / 91 km

č.26 Standa Králíky - Sviní Hora JO80KD 58 / 145 km

č.27 DJ Quick Studénka - Veselský kopec JN89VP 54 / 122 km

č.28 Exp. Horizont - Brdo JN89PE 55 / 58 km

č.30 Pepa Terasa - Vysoká JN99EJ 57 / 141 km

č.31 Exp. Vysočina - Děvín JN88HU x

č.32 Tom Terasa - Lysá Hora JN99FN 56 / 155 km

č.33 Vašek Trenčín - Veľká Javorina JN88UU 59 / 79 km

č.34 Ludva Hrabuvka - Súľov JN99GL 20 / 156 km

č.35 Delta N.M.n.V. - Veľká Javorina JN88UU 59 / 79 km

č.35a Exp.Vatrár - Čertova skala JN98LR 57 / 171 km

č.37 Exp.SPARTAKUS nad Kráľovou Skalou 57 / 177 km

č.37a Exp. Horec - pod Hrbom JN98RR 57 / 201 km

č.39 Exp. Houston - Veľká Lúka JN99JC 59 / 160 km

č.40 Exp. Čučoriedka - Chopok JN98TW 54/ 219 km

ZVEREJNENÉ NA : www.cbdx.cz

Nad Kráľovou skalou to teda lietalo... alebo Muška č.37 exp.SPARTAKUS a „Svätojánsky špičák!“

Ako ľudia čítajú moje články na tomto webe www.cbdx.cz, všimli si, že rád dávam kopcom svoje mená. V sobotu sa ma jeden spýtal: „Tak ako si premenoval kopec tentokrát?“ Keďže kopec nemal meno, dali sme mu svoje: „Svätojánsky špičák!“

Na mušky sme nahlásili kótu Ostredok 1592m. V pláne sme mali vyniesť baterku spolu so všetkým potrebným aspoň na Krížnu a potom, vraj uvidíme ako budeme so silami. Mali sme ísť dvaja: ja a Peki. Lenže v piatok sa všetko zmenilo a na kopec vyrazili hneď traja Peki, Webo a Miro B. Bystrica. Dorazili na hotel Kráľova Studňa a vyniesli všetko ku Kráľovej skale k útulni. Rozložili 5/8 a prenocovali, urobili pár spojení a ja som za nimi prišiel v sobotu na obed s tým, že donesiem antény a stožiar a pôjdeme na Ostredok, najvyšší vrchol Veľkej Fatry. Ale Peki došiel naproti s tým, že hore bola pred chvíľou búrka a pod holým nebom nocovať by bol risk, tak že vraj ostaneme pri útulni. Moje skúsenosti však hovoria, že pri útulni to moc „nechodí“ a keďže Miro s Webom poobede odídu, navrhol som Pekimu, aby sme vybehli aspoň na skaly nad útulňou, čo je cca o 50-100m vyššie. Tak sa aj stalo.

Chalani odišli a my s Pekim sme to rozbalili na skalách. Našli sme miesto na prenocovanie, postavali Black Pirate a HB a začali vysielať. Mali sme len dva problémy a to slnko pieklo a nepríjemné kilá múch. Rušenie ako vždy v lete úradovalo a tak spojenia pribúdali len pomaly. Začali sa postupne ozývať prihlásené „mušky" a na nás stále útočili len tie neprihlásené. Asi najčastejšie sme spolu bojovali na ch.18 s Exp.HOUSTON z Martinských Holí, ktorým to na nové HBéčko lietalo fakt parádne. My sme skôr hľadali kde sa skryť pred dotieravým slnkom a hmyzom.

K samotným muškám

Zapojili sme aj tri stanice mimo prihlášok. Janka Paludzka Liptovský Mikuláš /p Hrdovo-Podbanské, Exp.HOREC pod Hrbom a vyliezla aj „moja maďarská brat" Karči Lučenec na Budinú. Do jedenástej samé spojenia do 100km sem tam nejaká Ostrava, Frýdek či Karviná. V rušení mali ostatní jednoducho smolu.

Prvé kolo mušiek

Začiatok som nepočul celý, lebo Jožko Železnô ešte po polnoci „organizoval“ trasu..., ale Klínovec som počul parádne, postupne ostatné podľa tabuľky. Problém nastal jedine medzi 34. a 35. Keďže Delta sa Ludvovi Hrabůvka neozval, Ludva ho nechtiac preskočil a hodil to rovno Vatrárovi na 35a, na čo sa ozval Delta a uviedol veci na správnu mieru a chtiac - nechtiac zase premazal Vatrára. (Nabudúce by som poradil obom: Delta si mal podľa pokynov overiť spojenie so stanicou PRED a ZA sebou čo neurobil, no a Ludva mal odovzdať Deltovi a čakať, pokiaľ by sa Delta neozval mal si vziať mikrofón späť a odovzdať na ďalšiu stanicu). Takže také malé nedorozumenie. Ďalej muška putovala až na východ bez problémov. Čo sa mi však páčilo MENEJ, bolo spätné kolo, kde zase Delta zámerne vynechal Ludvu... asi ako sa hovorí „aký požičaj, taký vráť"....ale koniec koncov, čo mňa do toho. Muška prebehla a z týchto nedorozumení sa poučme a na budúci rok sa im vyvarujme, veď sme predsa jedna veľká rodina.

Na záver dodám už len skúsenosť podobnú ako Tomáš mobil Roudnice po Rozhlednách. Počuli sme toho ozaj dosť, ale urobiť spojenia so všetkými sa napriek tomu nepodarilo. Mrzel hlavne Lucifer Mělník, Jirka Lipno, Pepa Nová Včelnice, Jarda Koštice, Jiřina Písni-ce,... veľká škoda, HLAVNE IM.

A takto to teda lietalo, paráda.... 4x400km, Hoci Bohouš CL6 to mal za 389km a mal to blízko, 3x300km. Nakoniec sme odchádzali so zmiešanými pocitmi. DXy perfektné, ale spojení - bodov máličko. Dnes, keď píšem tento príspevok viem, že podobné problémy s rušením mali skoro všetci a veľa spojení sa nerobilo. Takže sme až taký zlý výsledok nespravili.

Akcia fajn, počasie tiež ušlo, podmienky v noci perfiš, cez deň takmer žiadne a tak ostáva už len dodať: „O rok dopočutia!“

POZVÁNKA

Zároveň pozývam všetkých do éteru v sobotu z 8. - 9. 7. 2006,keď budeme v rovnakom lokátore, ale tentokrát už na vrchole Krížnej 1574m. Budeme bojovať v Slovenskom Poľnom Dni! Súťažiacich bude na slovenské pomery dosť, okolo 15 a tak sa teda máte na čo tešiť!

Peki B.Bystrica a Števo Zvolen

Zverejnené na www stránke: www.cbdx.cz

ROK 2005

MUŠKA BEZ LAMPÁŠA LIETALA CEZ PÄŤ OKRESOV

alebo

„AKO PRIŠLA BABKA KOSAČKA K NOVEJ VOLAČKE“

Je nádherný horúci večer, konečne môžem ísť na kopec. Syn naštartuje auto a vyrážame. Krásne nočné výhľady z vrchu na Piešťany a neskôr na ožiarený hrad Bezovec, odbočíme na Nové Mesto nad Váhom a už sa pred nami týči vozvysok červená žiara vykrývača na Veľkej Javorine. Len čo sme sa dostali pod vrchol, blesky osvetľovali krajinu... a čo ďalej... Iba jeden krát som bola na Veľkej Javorine a môj syn s nevestou ani raz... zisťujem, že neviem kde zabočiť, aby som sa dostala k chatke nad lyžiarskym vlekom. Obídeme vykrývač, všade vysoká tráva... napokon sa rozhodnem, že zídeme nižšie, či neuvidím svetlo v chatke. Nič. Telefonujem, ale už je signál z ČR (boli sme na hranici) posielam SMS-ky Deltovi, Števkovi Zvolen, Edisonovi Hubina a prosím, aby dali Deltovi vedieť, že sme pod vrcholom...

Rozhodla som sa prejsť po svahu k chatke a auto zostalo stáť na ceste. Idem do tmy s dáždnikom, kráčam ako slepec po vysokej mokrej tráve... prídem k chatke a tam tma, žiadna anténa... prešla som znovu pešo k vysielaču a rezignujem. Telefonuje mi Roman Komárany, Ľubo Trebišov a oznamuje mi, že muška preletela až za hranice do lokátora KN18DO - Užhorod operátor Didžej Užhorod - Ukrajina. Chlapi z východu nesklamali a podarilo sa im zorganizovať odovzdávku za hranice Slovenska. To ma veľmi potešilo! Spokojná z oznamu som sa pustila späť k autu.

Po mojom príchode nastal veľký smiech, pretože som sa stala riadne vytočená svätojánska muška bez lampáša a syn s nevestou mi dali novú volačku „Víla Amálka.“, ktorá s dáždnikom naháňa svätojánsku mušku, lebo stratila lampáš. Čo sa našlo v aute na oblečenie, to mi syn s nevestou poskytli, zabalila som si ubolené koleno a dala pokyn na cestu späť. Tak prišla Babka Kosačka „Víla Amálka“ k výletu po nočných krásach okresov Topoľčany, Piešťany, Nové Mesto nad Váhom, Trenčín a Bánovce nad Bebravou a ani raz si nepípla do mikrofónu. Poslúchla som Deltu a nevzala si žiadnu rádiostanicu a to bola chyba. Verím, že sa niečo také môže stať iba mne a nikomu viac. Nočné vozenie a premenovanie na Vílu Amálku však stálo za to.

Priatelia, ďakujem Vám, že ste vyšli na kopce a zúčastnili sa Jánskej noci 2005. Hlavne ďakujem Deltovi Nové Mesto za pozvanie, nebyť toho, tak by som dnes nebola synom a nevestou premenovaná na „Vílu Amálku“ bez lampáša (s dáždnikom v ruke a celkom mokrá).

Moja vďaka patrí Tomášovi mobil Roudnice za perfektne zorganizovaný štafetový Let Jánskej mušky, takisto Ľubovi Trebišov za predĺženie trasy za hranice Slovenska a aj synovi a neveste, že mi venovali svoj čas na nočnú jazdu cez päť okresov.

Na budúci ročník Jánskej noci 2006 dopočutia už nie z Veľkej (odtiaľ ma tentoraz nebolo počuť), ale z Panskej Javoriny. Kosačka

Môj najlepší a verný štvornohý priateľ MIKINO mi uhynul na rukách

Inak, môj verný štvornohý priateľ Mikino (na foto) práve na Jána z 23. na 24. 6. 2005 o 00:45 hodine uhynul.

23. 6. som s ním bola u lekára, dal mu infúziu, injekcie proti bolesti i na trávenie... všetko márne, smrť berie a nepýta sa.

Malého pekinéza mi daroval k päťdesiatke cébečkár TWISTER (vl.m. MARIÁN) PRIEVIDZA, ktorému ďakujem za radostné chvíle a potešenia, ktoré som s týmto štvornohým verným priateľom mohla počas 7 rokov prežiť.

Hovorí sa: „Však to je LEN ZVIERA, keď zdochne, budeš mať iné.“

Bohužiaľ, nie je to tak, pretože nebol v dome len zvieraťom, ale domácim rodinným priateľom v dobrých i tých horších chvíľach a je nielen mne smutno za ním a bez neho. Všetci tí, ktorí majú svojich štvornohých priateľov ako členov rodiny vedia o čom píšem a hovorím však Ľubo Trebišov s Rikinou, Bohouš Česká Lípa so svojím portejblistom, Vašek Chotěšov a ďalší.).

CELKOVÉ VYHODNOTENIE TROCH DISCIPLÍN JÁNSKEJ NOCI 2005

1.disciplína: súťaž „O ZLATÉ SRDIEČKO“

1.miesto a zlaté srdiečko získava: EDISON HUBINA

za opis prežívania Jánskej noci na Panskej Javorine so svojou dcérou Dianou - Žabinkou 1, postrehov z prírodných krás Inoveckého pohoria a zostup do doliny.

2.miesto: VENCA CHOTĚŠOV

za opis pešieho výstupu s vezením techniky na fúriku hore na vrchol a adrenalínového

nočného zápasu pri chránení svojho osobného majetku pred zlodejom.

3.miesto: VAŠEK TRENČÍN

za opis komunikácie po vlnách éteru a rozhodovania medzi návštevou prvého vnuka v pôrodnici a účasťou na akcii Jánskej noci na vrchu Inovec.

2.disciplína: súťaž „SVÄTOJÁNSKA STOVKA“

1.miesto a „Putovnú svätojánsku mušku“ spolu s pohárom získava

Alfa Beta 02 - Exp. KOBRA - LUCIFER A ANDÍLEK MĚLNÍK

na vrchu JEŠTĚD lokátor JO70LR - 78spojení

Na 2.mieste sa umiestnila

Alfa Beta 08 TOMÁŠ MOBIL ROUDNICE

na kóte Dlouhá Louka lokátor JO60TP = 69 spojení

Na 3.mieste sa umiestnila

Alfa Beta 11 Exp. RADEGAST - VENCA CHOTĚŠOV

na kóte Huťská Hora lokátor JN69SC = 46 spojení

TROFEJ za NAJDLHŠIE SPOJENIE JÁNSKEJ NOCI

1.miesto získava

Alfa Beta 08 TOMÁŠ MOBIL ROUDNICE

na kóte Dlouhá Louka lokátor JO60TP s najdlhším spojením Jánskej noci 408 kilometrov

uskutočneným s Exp. MAFIA Martinské hole JN99JC

Na 2.mieste sa umiestnila súťažná stanica

Alfa Beta 03 Exp. KOSTOLEC - EDISON HUBINA

na kóte Panska Javorina 943 m/m. lokátor JN98AR druhé najdlhšie spojenie 382 km -

Tomáš mobil Roudnice Dlouhá Louka JO60TP

Na 3.mieste sa umiestnila súťažná stanica

Alfa Beta 02 - Exp. KOBRA - LUCIFER A ANDÍLEK MĚLNÍK

na vrchu JEŠTĚD lokátor JO70LR tretie najdlhšie spojenie 328 km -

s Exp. MAFIA Martinské hole JN99JC

CENU za NAJVIAC SPOJENÍ NA VÝCHODNOM SLOVENSKU

V SÚŤAŽI SVÄTOJÁNSKA STOVKA získava

Alfa Beta 01 - Exp. NÁDEJ - hl. op. ONDREJ JAKLOVCE

Kojšova hoľa lokátor KN08LS: 22 spojení v dĺžke 1 443km

so 6 spojeniami nad 100 km a s najdlhším spojením 180 km - Pavel Karviná JN09JN

3.disciplína

CENU ZA NAJPOČETNEJŠIU EXPEDÍCIU LETU JÁNSKEJ MUŠKY 2005

získava v ČR v počte 8 účastníkov

Exp. ANDĚL - MUŠKA č. 22 (Alfa Beta 15) hl. operátor: PEPA NOVÁ VČELNICE

pôsobiaci na kóte Kaproun lokátor JN79OB

Posádka: Pepa N. Včelnice, Baron, Honza, Luboš, Gandy Hradec, Čarli Blažejov,

Franta Radouň, Vašek Lhota

a v SR získava cenu za najpočetnejšiu exedíciu LETU JÁNSKEJ MUŠKY

v počte 8 účastníkov Exp. ASTERIX MUŠKA č. 33 op. BÉĎA PÚCHOV

na kóte Žrnová lokátor JN99DE

Posádka: Béďa a Jarík Púchov, Nika a Tomy Slatiny, Murčo Púchov,

Marek, Palo a letec Aďo Púchov.

CENU ÚTECHY ZA „NAJVÄČŠIU SMOLU“ počas JÁNSKEJ NOCI 2005

získava operátor: JERRY NOVÉ MĚSTO

Hlavní operátori 3.disciplíny - LETU JÁNSKEJ MUŠKY - získali PAMÄTNÝ LIST.

Najvýchodnejšou slovenskou stanicou LETU JÁNSKEJ MUŠKY na Ukrajinu

sa stala Exp. ZEMPLÍN operátor ĽUBO TREBIŠOV na kóte VEĽKÝ VRCH KN08VM

pri obci KAŠOV, (ĽUBO TREBIŠOV teraz žije v KAŠOVE kde získal

novú domácu volačku: MONTE CHRISTO KAŠOV).

SPONZORI

Náš CB klub nemá sponzorov ako napríklad predajcov CB techniky, Obecný úrad, štátne či súkromné firmy a banky a podobne. Sponzormi sa stali viacerí jednotlivci a skupiny cébečkárov, ktorí počas roka zaslali po 50, - 100 korún viac ako je predplatné časopisu Júnošík a tým znížili moje náklady na ceny do súťaže troch disciplín akcie „Svätojánske mušky babky Kosačky“, za čo im touto cestou veľmi pekne ďakujem. Osobitne ďakujem Syčákovi Dubina za navrhnuté, urobené a darované QSL lístky.

DAROVAL SVOJU RADOSŤ

Sponzormi akcie Jánskej noci sú viacerí cébečkári ako napríklad:

Marka Zlaté Moravce,

Edison Hubina,

Ľubo Trebišov,

Salamander Horné Chlebany,

Pepa Nová Včelnice,

Ján Dobrouč,

združenie expedícií MATADOR

a ďalší nemenovaní darcovia,

ktorí počas roka prispeli drobnými finančnými čiastkami, začo im ďakujem za seba i v mene všetkých výhercov a účastníkov.

Osobitne ďakujem za sumu sto korún zdravotne postihnutému človeku, ktorý nechce byť menovaný. Financie zaslal preto, aby bol aspoň touto formou účastný na financovaní diplomov a pamätných listov pre účastníkov a víťazov Jánskej noci. Preto všetci, ktorí preberiete diplomy a pamätné listy, spomeňte si na radosť dobrého človeka, s akou financie zo svojho skromného invalidného dôchodku daroval.

DOBRÍ ĽUDIA STÁLE ŽIJÚ

Po akcii Jánskej noci som v Topoľčanoch hľadala plastové a kovové „menovky“ na pohár a trofeje. Na moje prekvapenie v jednej kľúčovej službe sa na mňa pozerali ako by som z duba spadla, akú službu to od nich vlastne chcem za pár „šupov“. Ihneď boli dôvody ako to nejde urobiť a ak aj áno, tak určite nie za pár dní, lebo oni musia mať viac takých objednávok, aby mohli dať urobiť tri také menovky, aké potrebujem. A k tomu dodali, že ich musím chcieť aj gravírovať, čisté menovky bez gravírovania mi aj tak „nemôžu“ zabezpečiť a predať. Povie sa: „Taká maličkosť, veď to ani nie je treba...“ ale na pohár a trofeje treba dať menovky s textom, aby sa vedelo z akej akcie sú získané.

Neochota s víziou zisku a nie služby a pomoci zákazníkovi v tejto kľúčovej službe ma neodradila, išla som do ďalšej kľúčovej služby (do ulice pri pošte neďaleko bývalej hotelovej budovy Tríbeč). Tam som sa stretla s maximálnou ochotou a porozumením a až takou, že mi tri plastové menovky na trofeje súťaže Jánskej noci DAROVALI a nevzali si odomňa ani jednu korunu. Takáto vygravírovaná menovka stoja 1 ks: 50,-Sk, takže páni v kľúčovej službe mi darovali 150,-Sk na dotvorenie cien Jánskej noci.

Páni zo Železiarstva a kľúčovej služby, ďakujem Vám. Vašu vizitku zverejňujem, aby cébečkári vedeli, že u nás dobrí ľudia stále žijú a ich dobrota sa prejavila v prvom rade ľudským prístupom a v druhom rade ochotou pomôcť babke dôchodkyni „dotvoriť“ ceny do súťaže.

1.miesto v súťaži o „Zlaté srdiečko“ získal EDISON HUBINA (SR) a

2. miesto VENCA CHOTĚŠOV z ČR - expedícia RADEGAST, ktorý prevzal originálnu cenu z predajne ALDES SPORT spol.s.r.o. Coboriho 1 v Nitre

www.aldessport.sk, info@aldessport.sk

pripravenú tak, že je jediným originálom a v žiadnom katalógu takú cenu nik nenájde.

Kosačka

VYHODNOTENIE SÚŤAŽE SVÄTOJÁNSKA STOVKA 2005

PORADIE SÚŤAŽNÝCH STANÍC, KTORÉ ZASLALI DENNÍKY

Znak volačka - kóta lokátor - počet spoj. - km - najlh.spoj. s lok.

AB 01 Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS 6 928 180 / JN09JN

AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR 78 11 034 328 / JN99JC

AB 03 Exp. KOSTOLEC Panska Javorina JN98AR 46 5851 382 / JO60TP

AB 08 Tomáš Roudnice Dlouhá Louka JO60TP 69 10 368 408 / JN99JC

AB 10 Exp. PANCÍŘ Pancíř JN69PE 39 5 831 300 / JO80OC

AB 11 Exp. RADEGAST Huťská Hora JN69SC 46 8 538 310 / JN88VW

AB 16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN 5 647 190 / JO70UQ

DENNÍKY NEZASLALI

Znak Exp. Hl.operátor Kóta Lokátor

1.AB 4 Exp. Trenčania Vašek Trenčín Považský Inovec 1042 JN98AS SR

2.AB 5 Exp. Makovica Level Košice Makovica 981 KN08RU SR

3.AB 6 Míla Praha 14, Míla Praha 14 Smílovy hory670 m/m JN78KM ČR

4.AB 7 Franta Halenkovice Franta Halenkovice Jílová 544 JN89QE ČR

5.AB 9 Exp. Javorina Delta Nové Mesto n/Váh. Veľká Javorina 970 JN88UU SR

6.AB 12 Fantom Jílové Fantom Jílové Děčínský Sněžník 722 JO70BS ČR

7.AB 13 Jerry Nové Město Jerry Nové Město Černá Hora1085 JO70OT ČR

8.AB 14 Exp. Braši Šimon Česká Lípa Kameník 642 m JO70FS ČR

9.AB15 Exp. Anděl Pepa N.Včelnice Kaproun JN79OB ČR

10. AB17 Exp. Zemplín Ľubo Trebišov Veľký vrch 270 m/m KN08VM SR

PORADIE PODĽA POČTU SPOJENÍ

1. miesto AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR 78

2. miesto AB 08 Tomáš Roudnice-Dlouhá Louka JO60TP 69

3. miesto AB 11 Exp. RADEGAST - Huťská Hora JN69SC 46

4. miesto AB 03 Exp. KOSTOLEC-Panska Javorina JN98AR 46

5. miesto AB 10 Exp. PANCÍŘ - Pancíř JN69PE 39

6. miesto AB 01 Exp.NÁDEJ- Kojšová hoľa KN08LS 6

7. miesto AB 16 Franta Blovice - Železný újezd JN69UN 5

PORADIE PODĽA KILOMETROV CELKOM

1. miesto AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR 78 11 034

2. miesto AB 08 Tomáš Roudnice Dlouhá Louka JO60TP 69 10 368

3. miesto AB 11 Exp. RADEGAST - Huťská Hora JN69SC 46 8 538

4. miesto AB 03 Exp. KOSTOLEC - Panska Javorina JN98AR 46 5 851

5. miesto 10 Exp. PANCÍŘ Pancíř JN69PE 39 5 831

6. miesto AB 01 Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS 6 928

7. miesto AB 16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN 5 647

PORADIE PODĽA NAJDLHŠIEHO SPOJENIA

Znak volačka - kóta lokátor - najlh.spoj.

1. AB 08 Tomáš Roudnice - Dlouhá Louka - JO60TP - 408 Exp.Mafia Martinské hole JN99JC

2. AB 03 Exp.KOSTOLEC- Panska Javorina- JN98AR - 382 Tomáš Roudnice Dl.Louka JO60TP

3. AB 02 Exp.KOBRA Ještěd JO70LR - 328 Exp.Mafia Martinské hole JN99JC

4. AB 11 Exp. RADEGAST Huťská Hora JN69SC - 310 Exp.Rebel Mikulčin vrch JN88VW

5. AB 10 Exp. PANCÍŘ Pancíř JN69PE - 300 Exp.Tukan Praděd JO80OC

6. AB 16 Franta Blovice Železný újezd JN69UN - 190 Exp. Barbarosa JO70UQ

7. AB 01 Exp.NÁDEJ Kojšová hoľa KN08LS - 180 Pavel Karviná JN09JN

PORADIE PODĽA PRIEMERU SPOJENIA

Znak volačka - kóta lokátor -celk.priem.spoj.

AB 11 Exp. RADEGAST, Venca Chotěšov Huťská Hora JN69SC 185,60

AB 01 Exp.NÁDEJ, Ondrej Jaklovce Kojšová hoľa KN08LS 154,6

AB 08 Tomáš Roudnice Tomáš Roudnice Dlouhá Louka JO60TP 150,26

AB 10 Exp. PANCÍŘ, Fousač Plzeň Pancíř JN69PE 149,51

AB 02 Exp.KOBRA, Lucifer Mělník Ještěd JO70LR 141,46

AB 16 Franta Blovice Franta Blovice Železný újezd JN69UN 129,4

AB 03 Exp. KOSTOLEC, Edison Hubina Panska Javorina JN98AR 127,19

Príspevky do súťaže „O zlaté srdiečko 2005“ - 1.disciplína

Muška č.34

Niesli sme na chrbtoch 104 kg náklad dlhých 19 km a 863 metrov

Farebná krása na Panskej Javorine

Je pekné piatkové ráno a my sadáme v Piešťanoch do autobusu, ktorý nás doviezol až na križovatku k Horným Chlebanom smer Zlatníky. Dohoda z predošlého dňa znela tak, že sa zastavíme v Horných Chlebanoch. Keďže ráno sme neraňajkovali a hlad sa neúprosne hlási, posielam Žabinku 1 do miestnej pekárne. Vracia sa s úsmevom a igelitkou plnou cesnakových posúchov a rohlíkov. Jeme a okoloidúci sa na nás dívajú ako na UFO, no hlad je zlý pán.

Kosačka prišla na bicykli, na šiju mi vešia medailu a do ruky dáva pohár za 3. miesto v súťaži 1.slovenská portejblová liga - je však prázdny, bez kofolky, ktorú mám tak rád… Po veselom úvode sa od nej dozvedám, že po polnoci jej zdochol chorý psík Mikinko, ktorý ju dlhé roky obveseľoval a bol ako člen rodiny, už len rozprávať nevedel. Okolo nás prechádza ujo s kosou a nezabudne sa opýtať, či ideme na ryby do lesa. Rozhovor plynie a objavuje sa autobus.

Po príchode do obce Zlatníky a dohovore s miestnym občanom sa dostávame až ku hájovni Kulháň, čím sme ušetrili tri pešie kilometre do strmého kopca a hlavne čas. Dávame si ruksaky na chrbty a začíname byť šťastní, že sme už v lese. Slnko začína zohrievať vzduch a prihlasuje sa aj únava. Stále a stále do kopca, odpočívame čoraz viac a pri prameni naberáme odčarpanú vodu do prázdnych fliaš. Dcérka ukazuje na velikánske, viac ako polmetrové lopúchové listy, jeden a polmetrovú papraď samčiu (kapraď samec) a veľký kus medvedieho cesnaku. Odtrhneme si z neho pár listov na maslový chlieb. Pred nami je ešte najväčší „strmák“, kúsok lesa a metrová bylina zlatobyľ, zriedkavá bylina archangelika lekárska (andělika lékařská), množstvo divozelu veľkokvetého (divizna velkokvětá), červené zrnká kaliny, žltokvitnúci náprstník veľkokvetý (náprstník velkokvětý) a konečne sa objavuje lúka plná modrých zvončekov, neprehliadnuteľnej nezábudky lesnej, krásne trsy fialkovej žerušnice a štiava lúčneho- kyslička obyčajná, sem-tam klinček kopcový a slzičkový... a to už sme na Panskej Javorine. Hľadím okolo a hovorím si: „Čo ťa to napadlo liezť na taký kopec? Veď už nemáš dvadsať rokov!“ Ale... cítim sa na osemnásť.

Po polhodinovom polihovaní v tráve vstávame, objavujeme ohnisko, ktoré sme vybudovali pred dvoma rokmi a po jeho vyčistení Žabinka 1 zapaľuje trs trávy s papierom... hneď je tu veselšie. Staviam stan, stožiar, Žabinka 1 zatiaľ nanosila dreva a to nie na tri, ale na desať dní. Za zapnutou stanicou zrazu začne tatuškovi krútiť nos. To dcérka opeká špekáčky. Takéto veci - spolu s cibuľkou, reďkovkou i domácim chlebom má pánom doktorom doporučené jesť - a tak sa ide na vec. Obľúbenú, ale chýbajúcu kofolku nahradila káva od expedičnej kuchárky. Posilnení sadáme k vysielačke. Rušenie za 9+, ruské stanice sedia na anténe, dx-maniak si určite príde na svoje, no my si ľahneme na spacáky a rozprávame sa o všetkom možnom i nemožnom...

Prišiel večer, zodvihol sa južný vietor a ohýba vrcholce stromov, no my sme v jame a vietor nás preletúva. Toto je tá správna atmosféra na poľné vysielanie a nie po asfaltke na vrch kopca a odtiaľ z auta vysielať. To by nás nebavilo, na to sú iní. Vysielačku zapínam po 23 hodine, ale na pásme je akosi ticho, len sem-tam nejaký rozhovor. Po polnoci stanicu vypnem a po únavnom výstupe sa ide „chrápať“.

Zobúdzam sa na štebot a spev vtáčikov, nasadím okuliare a hľa, je 08:35 hodín. To som si teda krásne pospal, dcérka ešte odfukuje na pol Javoriny a ja sa umývam. Bože môj, aká je to len „teplučká“ vodička, akoby ju práve vytiahli z mrazáku. Nechávam dcérke odkaz a idem pomaly na vodu pod kopec po znovurozkvitnutej lúke. Smreky a živica rozvoniavajú, vtáky spievajú, naberám vodu z prameňa a ide sa pomaly späť po lúke plnej kvetov, po raňajkách určite pôjdeme na ne, hovorím si v mysli. Keď zakúrim a urobím kávu, ako z reklamy sa zo stanu vynorí dcérka. Po raňajkách už nie je po rose ani stopy a tak hajde na kvety. Ľubovník bodkovaný zbierame v plátených rukaviciach, pretože šťava z neho spôsobuje farbosleposť a dočasné oslepnutie, mladý repík lekársky, materinu dúšku, bazu čiernu... Dcérka je prekvapená množstvom lesných jahôd. Ja som zbadal ľaliu zlatohlavú (lilie) a vysokorozkvitnuté šípkové kríky. Objavili sme i hniezdo malých zmyjí. Volíme ústup, pretože si viem predstaviť, ako by som sa ,,pobavil“ s ich matkou. Pri návrate k nášmu stanu si dcérka uvila z králika bieleho venček - celkom ako víla Amálka.

V ohnisku sú ešte malé uhlíky, ktoré sme zakryli alobalom, pridáme drevo a ide sa variť obed. Po najedení nasleduje obedňajšia ,,siesta´´ v spacákoch na rozkvitnutej lúke. Zobúdzam sa po piatej navečer, zapínam staničku, dcérka naleje kávu a o chvíľu je tu čas súťaže. Pomaly nabiehavajú spojenia, dcérka varí čaj a po pásme sa dozvedám, že poriadna búrka je nad Pradědom, smeruje k Veľkej Javorine a zúri už v Púchove. Od 23:34 hod. začína kvapkať aj tu a za necelých 6 minút prší viac a viac, no to už všetko sťahujeme do stanu. O 23:53 udiera blesk asi 150 metrov od nás a je po srande. Na konektore anténneho kábla sa objavil záblesk ako pri fotení bleskom a okamžite si predstavujem, čo by to urobilo so stanicou. Asi by sme si ju odtiaľto z kopca mohli kotúľať až domov alebo by sme si v stane urobili náhradné ohnisko.

O polnoci, napriek maximálnemu riziku, zapínam stanicu uvedomujúc si následky a počujem mušku č.1-2/0, mušku č.3-3/3, č.5-3/3, ďalej len muška č.22, č.23 sa neozývajú, potom počujeme č.24 až 33 a my odovzdávame mušku číslu.35, ďalej už nič a potom sa to späť rovnako opakuje až na to, že sa dozvedáme, že muška dorazila k Díďžejovi Užhorod, teda cez TRI štáty a to je teda veľký úspech. Povedal by som, že je to „husársky kúsok“! Samozrejme že dosť veľa staníc vôbec nerešpektovalo rádiový kľud a niektorý „naladený“ cébečkár i s poznámkami, ako napríklad: -„A prečo mám byť ticho?“ alebo „Čo ste všetci zachrápali?“ a podobne.

Prišla jedna hodina ráno a pokračujem bez dcérky Žabinky 1, unavená zaspala pri písaní denníka. Zakrývam ju a pokračujem až do 03:05 hodiny, kedy som protistanicou upozornený, že čosi hučí pri vysielaní.Medzitým sa mi podarilo nadviazať najdlhšie spojenie s organizátorom Letu Jánskej mušky - Tomáš mobil Roudnice JO60TP Dlouhá Louka (382km), okrem DX-ov. Po prepnutí na výkon zisťujem jeho úbytok a tak znižujem výkon na 1 Watt, čo sa automaticky odzrkadľuje na spojeniach a reporte. Pokračujem, vonku už svieti slniečko a som nútený zostať len na príjme, pretože stanička už nevysiela. Fandím tým staniciam, ktoré pokračujú vo vysielaní a nemajú žiadny problém.

O 08:35 hodine vypínám stanicu, pretože už je to na ho... denie batérie dolu kopcom. A idem si urobiť poriadnu kávu a „zožrať“ orieškovú čokoládu. Dcérka sa zobúdza, raňajky ju čakajú ako maharadžu z Bhopálu - veď sa i ona o mňa starala celý čas, pojeme, popijeme, posledné foto a začíname baliť, pretože nás čaká ešte dlhá cesta domov. Posledná panoráma „do očí“ (škoda, že oči nevedia odfotiť tú krásu a vôňu kvetov) a postupne schádzame dolu Panskou Javorinou, opačným smerom ako sme prišli, po červenej turistickej značke smerom na vrch Bezovec. Asi v polovici trasy zídeme do Hrádockej doliny popri turistickom útulku „Medvedica“ a popri potoku, kde je vo veľkom počte rozkvitnutý fialový kostihoj lekársky (kostival lékařský). Medzi stromami sa nedá nezbadať bielokvetá veternica hájna (sasanka hajní).

Do osady Bezovka – časti obce Hôrka nad Váhom kráčame po asfaltovej ceste. Srdce nám zaplesá, keď uvidíme zastávku SAD, no okamžite klesne 2OO metrov pod hladinu mora, protože je nedeľa a najbližší autobus ide v pondelok ráno o 6:35 hod. do Nového Mesta nad Váhom. A keďže je pol piatej poobede, môžem si jedine tak natrieť zuby domácou slaninkou a opaľovať si ich. Po polhodinovom rozhovore sme sa zhodli, že, bohužiaľ, ešte musíme ísť ďalej po najbližšiu spojovaciu cestu. Batéria sa dáva na jednu oceľovú časť našej štvrťky, ideme ako lovci, len namiesto mäska je tam zavesená baterka. To by bola fotka! Veď okoloidúci šoféri si idú na nás krky vykrútiť, ale nik veru nechce zastaviť, i keď kývame „ostošesť“.

Po tomto utrpení vchádzame do obce Hôrka nad Váhom a po príchode pred Obecný úrad volám priateľovi, ktorý práve čosi zajeda. Doje, sadne do auta a bez opýtania ide pre nás. Keď sa objavuje, som veľmi rád. Zastavujeme pri dome, pomôže vyložiť veci a odchádza. Po zvítaní so Žabou a Žabinkou 2 sa konečne ideme okúpať. To je teda slasť, otlaky na prstoch a hlavne chrbát ako dolámaný. Posedíme spolu v altánku a debatujeme o všetkom, čo sa doma a na expedícii udialo a „hajde do postele“, ide sa spať do mäkkého a pod perinu.

Ráno deti odchádzajú do školy, no ja nie a nie vstať z postele. Akosi sa mi to podarilo, rozhýbem sa a po raňajkách vážim svoj ruksak. Má úctyhodných 69 kg (stan, anténa, zdroj, rádiostanica, spacák, karimatky, sekera, laná, káble, kufríkový počítač, pevný veľký igelit atď. atď.). Žabinka niesla ruksak s váhou 35kg (náhradná obuv, oblečenie, konzervy, chlieb a iné jedlo na tri dni, ďalekohľad, voda atď.). Vybaľujem, utieram a dávam na miesto veci z expedície.

Je pondelok večer, píšem zážitky, postrehy, poznatky a môžete mi veriť, všetko ma tak bolí, akoby cezomňa prešiel cestný valec. NO STÁLO TO ZA TO! Veru ma ani len nenapadlo dať si čosi potvrdiť na autobusovej stanici v Piešťanoch, či v Zlatníkoch. Hájovňa na Kulháni je asi zatvorená, pošta na Panskej Javorine je mimo prevádzky - čo by tam robila, a cestou späť v obci Hôrka nad Váhom bolo všetko pozamkýnané ako pred zlodejmi. Hostinec zamknutý, na Obecnom úrade v nedeľu nepracujú (behať po dedine a hľadať starostu sa mi vôbec nechcelo), takže pečiatky NEBUDÚ. Môžem maximálne ukázať otlaky a veľkú modrinu na chrbte.

Zlaté srdiečko možno nebude, no i tak mi v srdci nadosmrti zostane všetko pekné z tejto expedície, všetky spojenia s ľuďmi, ktorí obetovali svoj voľný čas a dávali nám body a trochu toho ľudského slova a my sme vedeli, že nie sme na tomto svete samí, že nás ktosi počuje. To musí byť strašný pocit, keď by sa človek raz ráno zobudil a bol by na svete celkom sám a nemal by sa s kým porozprávať.

A negatívne zážitky?

Za päť ročníkov tejto akcie si mnohí nevšimli, čo je to rádiový kľud, čo je to odovzdávanie štafety, že na kanáli ktosi vysiela už jeden a pol hodiny a veselo sa natlačí na kanál a kľudne vysiela nerešpektujúc iného, že od začiatku súťaže akýsi ,,dobrák“ veselo gumuje za R7-8, že nik na ceste naspäť nám nezastavil, hoci bolo zjavne vidieť našu maximálnu únavu. I to patrí k životu. Vadí? Nevadí? Bohužiaľ vadí!

Podľa krokomera sme s ťažkým nákladom na chrbtoch prešľapali pešo z Panskej Javoriny domov dlhú cestu - 19 km 863 metrov. Keby som bol mohol a vládal, tak beriem na seba aj náklad dcérky, ktorá je síce trénovaná, ale takúto štreku a s takým nákladom šľapať toľké kilometre... má môj obdiv a vďaku, že to všetko v zdraví prekonala a prežila.

Takže zatiaľ stačí... je pondelok 27. 6. 2005 a noc, unavený som akurát dosť. Všetkým chcem aspoň takto poďakovať za peknú akciu a dúfam priatelia CB, že sa opäť o rok v zdraví zídeme na ďalšom ročníku Svätojánskych mušiek Babky Kosačky 2006.

Ahojte!

Edison Hubina a Žabinka 1 Moravany n/Váh.

exp. KOSTOLEC

P.S.

Možno vyhráme vrece zemiakov a budeme si ich musieť odniesť do domovského QTH cez vrch Panska Javorina... to by bolo hranoliek…

Príspevok do súťaže „O zlaté srdiečko 2005“

Muška č.21

Žebřiňák na vrcholu Huťské hory a výkřik do tmy: „Zahoď ten nůž, hajzle!“

Byli jsme domluvení na 13:00 hodin kdy se sejdeme u Venci Chotěšov v a vyrazíme na Vršek. Bylo asi kolen 10:00 ráno, když přišel pořádný slejvák a pak již bylo zataženo až do 13:00. Junior jako jediný dojel Vlakem, ostatní dorazili autem. Koukli jsme se na oblohu a řeknu Vám žádná sláva. Ale záměr byl jasný a nepřicházelo v úvahu žádné jiné řešení. Všichni jsme přestoupili v počtu 5ti bláznů do naší věrné Škody 1500, která mimo jiné procestovala již celou Evropu a vydali jsme se do Šumavských vrcholů.

Cesta ubíhala dobře a světe div se nad hranicí NV 1000m se nebe zamodralo a začalo pálit sluníčko ale od SZ se jasně rýsovala postupující fronta před kterou se kupili bouřkové mraky.

V poslední době se v Šumavském Národním parku začali (a to je dobře) dodržovat předpisy ohledně přístupu s mot. vozidly na většinu vrcholů a tak jsme museli udělat opatření i my a to tak, že jsme si pořídili dřevěnou historickou (1935) čtyř kolovou káru (mini žebřiňák) ale voli co to tahali jsme byli my. Zkrátka na vrchol cca.1000m to bylo růčo fůčo.

Již při výstupu, když jsme míjeli stará opuštěná kasárna, jsme se rozmýšleli zda tam nemáme zůstat kvůli počasí.( je to jen o 50m níže než vrchol a o 300m blíže). A rozhodli jsme se napůl. V těchto kasárnách jsme nechali kuchyň a proviant a postavili jsme 5/8 anténu na 8m magirus a druhá větší polovina v počtu 3 mužů pokračovala na vrchol, kde postavili dvojče (2xHB9CV) a druhou 5/8 na stožár 8m. Ta první, menší polovina, která představovala 2 muže, lépe řečeno 1muže a jednoho juniora se pustila do zprovoznění vařiče, grilu a kuchyně vůbec.

A tato z našeho pohledu komplikace (jezdili jsme vždy až nahoru autem) se vyplatila jelikož asi za 3hodiny dorazili ochranáři a koukali na nás jako husa do flašky. Nad jejich hlavami se tyčilo obrovské HBčko a pod ním u stolku z plachtou nad hlavami se jim do obličejů spokojeně řehtaly dva CBčkáři. Na otázku jak jste se sem dostali (očekávali jasnou odpověď….. autem) ukázal Vorlíkov prst na žebřiňáček z minulého století a k tomu ještě Vorlík pravil: „a toho vola co to táhnul máte před sebou“.

S ochranářem to skoro seklo o zem a protože asi ještě nikdy takovou historii neviděl tak si ten vozík vyfotil a nespokojen s tím že musí být spokojen odejel. Nakonec jsme ale stejně museli vzhledem k zhoršujícímu se počasí (vítr a bouřka ze 4 stran se rychle blížily.) všechno přemístit do kasáren. Co to znamená si umí každý představit. (dvojče staví 2 lidé déle jak hodinu). Ale nedalo se nic dělat. Ti dva nahoře by na tom byli velmi špatně. (ve 1250m počasí tohoto rázu nemá s nikým slitování)

Provoz byl po celou dobu přemisťování (2hod.) zajišťován ze stanice, která pracovala se svým operátorem juniorem (Fousáč jun. Plzeň) v kasárnách tak se vlastně navenek nic nedělo. Až na propocené trička Venci Mantov, Vorlíka Stupno a Venci Chotěšov.

Než jsme se nadáli bylo 22:30 měli jsme střechu nad hlavou, vařila se káva, pekli se kuřátka na víně a připravovali se vinné klobásy na druhý chod. Juniorova maminka udělala božský štrůdl, který voněl široko daleko a ke kávě to byla fantazie. No představte si sami tu idylku. Sedíte v židli nohy máte na stole, kávu v jedné ruce, štrůdl v druhé ruce, čumíte na točící se kuřátko a občas si loknete Mutěnického vínka z pohárku.

Zkrátka jsme byli připraveni na nejvyšší možnou míru mušku chytit a poslat dál a sledovat zda nebude nutno někde nebo někomu pomoci z předáním. A opravdu všechno šlo jako po drátku a než jsme se nadáli byla muška u nás a my jsme ji úspěšně předali dalšímu stanovišti. Předal jsem mikrofon juniorovi a Vorlíkovi, kteří se měli postarat o zápis slyšitelnosti ostatních mušek a o převzetí zpáteční mušky. No a já jsem se těšil na další kávu a v duchu jsem si říkal že by už mohli být hotové vinné klobásky a již jsem se viděl u grilu. Najednou takový pocit jako že se na vás někdo dívá ale nevíte odkud. Zkrátka jsem zpozorněl ale nic jsem neviděl. Ale ten pocit mne neopustil. Místo klobásy jsem si vzal baterku (reflektor) a šel jsem zpátky k autu a jak se tak k autu blížím co to nevidím, něco v maskáčích leží zepředu pod autem. Povídám tomu něčemu:

„Polez ven!“ - a svítím tomu do obličeje. Najednou to něco mělo snahu rychle vyskočit, ale nárazník auta tomu komplikoval pohyb a ostrý svit reflektoru tomu komplikoval orientaci a při tom všem jsem zahlédl že to něco má v ruce nůž, tak jsem pro pořádek křikl:

„Zahoď ten nůž, hajzle!“ - a místo čekání na výsledek mé žádosti jsem se pro jistotu postaral aby se nemohlo přihodit, že by nebylo mé žádosti kladně vyhověno. Pak již následoval běžný scénář jak se toho „hajzla“ (27 let) zbavit.

Po zavolání 158 přijela policie asi za 45 minut. Po tu dobu „hajzl“ vcelku oddaně vyčkával jejich příjezdu. Myslím si, že to již nikdy neudělá a pokud ano, pak mu přeji aby narazil na někoho, kdo ho již nebude chtít ušetřit.

Co ale bylo nejhorší, byla ta skutečnost, že jsme se nemohli podílet na celé cestě mušky měli jsme asi 20 min výpadek, a to bylo dost na to aby muška musela prolétnout bez naší přítomnosti. Příští rok si to snad vynahradíme. Tomáši moc děkujeme za organizaci této akce a tobě Kosačko také mnoho díků jak za nápad tak za provedení.

Venca Chotěšov - Exp. RADEGAST

Príspevok do súťaže „O zlaté srdiečko 2005“

Muška č.32

Muška č.32 na Inovci a môj prvý vnuk

Týždeň pred Jánskou nocou bol vynikajúci plán, ako sa zúčastníme akcie v plnej zostave, ale... Rudy v piatok oznámil, že ide s balónom do Hradca Králové, Marcel, Lubo a jeho dcéra odišli s balónom v sobotu na Masarykov okruh do Brna (ono, určite je lákavejšia ponuka byť v krásnom prostredí počas víkendu kde sú autá, motorky, jedlo, pitie a nie byť pod stanom v chlade noci, nespať, zimiť sa či byť v daždi a búrke a ku tomu šliapať na vrchol kopca i z neho dolu). Kado išiel na svadbu a mal úmysel „odbehnúť“ zo svadby na Inovec, ale nevyšlo to.

Pozval som Kondora, aby ma aspoň zaviezol autom na Inovec, no mal dôvod neurobiť mi tú láskavosť, lebo už mal infarkty a nechcel riskovať peší výstup na vrchol, aby sa mu nič zlé nestalo... lanovka a výťah tam nechodí...

Inak vo štvrtok pred Jánskou nocou sa nám narodil náš PRVÝ VNUK a nemal som ani ja ísť, pretože manželka a celá rodina plánovala na sobotu podvečer návštevu v nemocnici. To bola pre mňa dilema! Napokon som sa rozhodol tak, že vnuka uvidím ešte sedem krát v týždni a Mušky sa konajú len raz v roku.

Je sobota a ja si poletujem v balóne s Jankom Kalafutom nad Rematou poblíž Handlovej (konajú sa tam jarné stretnutia cébečkárov), na obed prichádzame do Trenčína a ja stále neviem ako pôjdem na Inovec. Narýchlo som oslovil kamarátovho syna Vendu, neváhal a už sme stáli na železničnej stanici a hneď smola, vláčik motoráčik do Mníchovej Lehoty nechodí o 16:25 hodine, tento spoj je zrušený a tak sme na stanici posedeli, podebatovali pri dobrom pive do trištvrte na šesť.

Po osemnástej hodine vdychujeme svieži horský vzduch a šľapeme do kopca. Na chatu sme došli o dvadsiatej hodine, päť minút prestávka na jedno čapované pivo a ideme ďalej. Dalo by sa to vyšľapať aj rýchlejšie, no treba mať na to kondíciu, ktorá môjmu kolegovi chýbala a na lane som ho nemohol ťahať hore. O štvrť na desať sme dorazili k vrcholu, narýchlo som vystrčil anténu, vyskúšal či to funguje a postavili sme stan hneď vedľa plotu elektronicky stráženého vojenského objektu. Žartujem, že sme najstráženejšou expedíciou v Európskej únii a to už bola tma.

Vysielačka, cigarety, šum stromov... kovové mraky sa nad nami preháňali, len spadnúť dolu na nás. Noc je pred nami... Venda zapisoval spojenia a frčalo to ako po masle. Urobili sme kontrolné spojenie s Muškou Sidim na Morave a už tu bola takmer polnoc, keď sa spustil silný lejak a vietor. Venda mal plné ruky práce, aby udržal stan a neuchytilo nám ho. V poslednej chvíli pripevnil igelit na vrch stanu, aby nám do neho nenapršalo, inak by nám k spokojnosti z vody urobilo radosť už len mydlo, uterák a boli by sme vykúpaní. Dážď s vetrom mali takú silu, že sa steny stanu o nás opierali a lepili sa na nás. Našťastie táto pohroma trvala len asi 25 minút a potom prišlo to pravé orechové. Mraky sa zdvihli a rozplynuli, sem - tam zažiarili hviezdičky, vzduch čistý a ostrý, aký v Trenčíne nikdy nenamerajú meracími prístrojmi (jedine trenčiansky vzduch kalibrovať podľa inoveckého ovzdušia po búrke!).

Odrazu počujeme Mušku číslo dvadsaťdva kdesi od Českých Budějovic, ktorá poskakovala cez Českú republiku až na Martinské Hole k Števovi Zvolen. Ďalej sme už nepočuli, ale na ceste späť sme sa dozvedeli, že zaletela až na Ukrajinu do Užhorodu a preletela tak tri štáty. Je krásne, keď sa nájdu ľudia s mikrofónmi v rukách, rovnakou krvnou skupinou a radi sa zapoja do akcie, zabavia sa bez toho, aby sa osobne stretli, videli, popíjali spolu pivo, jedli dobé jedlo, stačia im rádiové vlny a dobrá vôľa.

Po prelete Mušky sme už robili pohodové spojenia. Súťažných spojení Svätojánskej stovky ako stanica Alfa Beta 4 som sa vzdal, pretože sme prišli na kopec neskoro, robili sme spojenia len pre potešenie a radosť z nich. Trochu som si zopakoval svoju rodnú češtinu pri spojeniach s cébečkármi spoza hraníc, aby som nehľadal slová v pamäti, keď budem na návšteve u rodiny žijúcej za Plzňou. Potešili ma spojenia s Pradedom, Lysou horou, Znojmom, Prahou, Brnom, Českými Budějovicami, Ještedom v Krkonošiach, Vysočinou, Topasom Olomouc, s Bratislavou, Žilinou atď. Bohatá žatva spojení. Krkonoše som bral trojkovým rádiom, ale oni ma nebrali zrozumiteľne, až keď nám urobil niekto na Vysočine relátko.

Našu činnosť sledoval z domáceho QTH Kondor Trenčín. Niečo po druhej hodine sa Rudy Trenčín vracal z letu balónom v Hradci Králové a kanál 27 bol obsadený našim hovorom až kým sa nedostal do trenčína k činžiaku. Po tretej hodine sme to zabalili a schádzali dolu k železničnej stanici na Mníchovej Lehote k prvému vlakovému spoju. Tma ako vo vreci, ale... ako malá „svätojánska muška“ v tme, „čelovka“ (baterka) mi svietila na hlave (a nie na zadku) na cestu. Cestou dolu som zapol PMR stanicu a rozprával som sa s kamarátmi na Vršatci. Väčšina z nich už spala v aute po únavnej noci, ale vytrvalci Fero Kanada a Dano Dubnica vydržali s nami v spojení až skoro po žel.stanicu. Myslím si, že na v tak členitom teréne bolo toto naše debatenie na PMR dobré. Vendo na stanici od únavy zaspal. Konečne sme doma a hneď do vane, potom šup do postele a spal som ako Jezuliatko na slame do neskorého popoludnia, kedy ma manželka zobudila, vraj či idem alebo budem mať zase nočnú...

Priatelia, dobrá vec sa podarila a o tom to je.

Vašek Trenčín

(Na foto: Vašek trenčín s vnučkou)

ROK 2004

MUŠKA ALFA BETA 18

Najstarší účastník Jánskej noci - 75 ročný Ján Dobrouč z RANNÍ SEDMIČKY

S HARMONIKOU JSEM LETEL JAKO TA MUŠKA

Když jsem v den zahájení soutěže 26.června vyjížděl z moji garáže v Horní Dobrouči, tak na mě volá můj soused:

-„Pane soused, dnes ve sběrně surovin a starého železa mají zavřeno, neberou!“ - Já jsem se mu nedivil. Moji starou škodovku čekala daleká cesta, proto jsem se na ni dobře připravoval. Celé to technické vybavení už se dovnitř nevešlo, tak jsem musel mnohé věci upevnit na zahrádku střechy auta. Každý ze sousedů když si prohlížel, proč ten Jan veze do sběrných surovin ty různé trubky, starý kovový stojánek s otvorem pro plechové umývadlo, kusy elektrických kabelů, zjevně staré autobaterie, kam to ten soused míří, je jasné, do kovošrotu. Čekal jsem na poslední rozloučení s mojí ženou, abych ji ještě políbil, ale ona se ještě vyřítí z domu s pekáčem teplých buchet. Čas běží, vše uvnitř obsazeno technikou, jen jedno místo volné pro mého bratra Petra, který bude v noční samotě mojí osobní ochrankou, tak se buchty s mákem stěhují i s pekáčem pod sedlo.Cesta pro bratra není daleká, náhle si uvědomuji, že jediná silnice je zcela uzavřena kvůli nově budované silnici a objížďka tam i zpět je 40 km. Rychle odvolávám bráchu z akce Svatojanské mušky, a jedu jiným směrem kde zastavuji v jiné vesnici. Tam bydlí naše děti, a do plánované expedice lákám jednoho vnuka, školáka Michala. Protože můj vnuk (jeden ze 14) našel zalíbení v rybaření se mě ptá:

-„Dědečku, a tam co budeš vysílat, je tam nějaký rybník nebo aspoň potok?“

-„Bohužel na Suchého vrchu žádný potok neteče.“

Mladý Michal při pohledu do prostoru auta byl překvapen, na co prý vezu deky, malou peřinu, teplé boty, spodky, nářadí, mnoho kabelů a techniky. Když jsme dorazili po 45 km na kótu 995 metrů, tak byl školák Michal - druhý člen mojí expedice obeznámen co to je portejbl a jaký účel má toto vysílání z kopce.

Toužil jsem získat na této kótě elektrický proud ze sítě, někde se napíchnout, a to se mě splnilo. Zaparkoval jsem na hranici vojenského prostoru a cítil jsem se být chráněn pomyslnou posádkou v budově nále-žející k vysoké věži pro přenosy vojenského účelu. Po zaparkování u lesa jsem se cítil jako když přijede do vesnice cirkus. To bylo věcí, jako když se stěhuje vetešník. A pod tím vším jsem měl uschovanou moji milenku. Přes varování mé ženy, že prý k čemu ti tam bude, jsem ji tajně do auta propašoval. Ta moje milenka Heligonka, ta mě nikdy nezarmoutila. a pokud se to povede, pošlu na Moravu od nás z Čech nějakou písničku.

I když už budu za 25 roků stoletý cíbíčkář, a mám srdce po Baipasu, tak mě v jedné chvíli tak poskočilo radostí... nikdy jsem netušil, že zde u nás mohu zaslechnout staničky ze Slovenska. Vrcholem mé radosti tohoto večera bylo hlášení Edisona Hubiny a následný ženský hlas Kosačky. Pro mě, který mám domácí QTH v údolí, kam přichází sluníčko opožděně a kde brzy zapádá, a kam cíbíčkové vlny neradi chodí, spojení se slovenskými cíbíčkáři bylo malým zázrakem. Do doby než zapadlo sluníčko jsem s mladým Michalem bojoval se Svatojanskými muškami. Ty, které přicházeli po etéru, o ty jsem se staral já, všichni byli moji přátelé, ale Michal bojoval s těmi nepřátelskými muškami, tedy česky „komáry“, které na nás útočily v celých hejnech. A tak jsme se museli zabalit do igelitových pytlů a nechali jen otvory pro oči.

Když jsem ráno v 8 hodin „bilancoval“ co jsem za těch 14 hodin u mikrofonu (tj. od večera 18:00 do druhého rána 8:00 - osmi hodin) promarnil a nesplnil, tak se přiznávám, že bych si přál být v této soutěži až na tom posledním místě. Já jsem vlastně nesplnil vůbec nic, žádné kritérium ani podmínky této soutěže.

-Za prve jsem nahlásil znaky lokátoru obráceně, tak, že Východní Čechy - kótu Suchý Vrch - mnozí hledali v oblasti Košic.

-Protože jsem se narodil v čísle 13, tak jsem si zvolil kanál č. 13. Bohužel později jsem zjistil, že tu nejsem sám a tak jsem se zahanben

přestěhoval jinam jako kočovník.

-Dále, občas jsem porušoval noční klid na této kótě, a lesní zvěř jsem omezoval ve spánku tím, že jsem do lesního ticha nehrál ukolébavky,

ale děsivé melodie pro lesní zvěř jako třeba: „Do lesíčka na čekanou“, nebo „Už troubení na horách jeleni.“

-Také jsem nesplnil konzumaci napečených buchet, které byly určeny k této akci.

-Nesplnil jsem kritéria správného a pečlivého záznamu spojení, protože jsem nechal zapisovatele spát a ty všechny údaje můj 75 roků starý

počítač nestačil spracovat, ty rychlé megabity.

-Také kategorie mého věku nebyla vyhlášena a já se tam vloudil, jen abych poznal jak to chodí na kopci, a co je to portejbl.

Abych mohl ve chvílích ticha kolem třetí v noci poslat na Slovenko nějakou písničku po kanále, který tady na Suchém Vrchu „bouřil“, tak jsem potřeboval, aby mě můj spící, asi nejmladší (13 letý) účastník soutěže podržel v autě mikrofon, abych mohl zahrát na harmoniku. Při výstupu z auta do tmy jsem ve tmě zakopl o kabel a s harmonikou jsem letěl jako ta muška hodně daleko, je štěstí, že jsem nevěděl kam letím a kam dopadnu. Přístál jsem v jakési jámě, harmonika zkončila o pár metrů dál. Potom mě napadlo, že bych mohl doma natočit reprízu a poslat do Neváhej a toč. (Nyní po dojezdu domů jsem zjistil, že nárazem se uvnitř utrhla hlasová kobylka, ale to je v mých možnostech opravitelné. Přesto se mě ještě podařilo na zá-věr soutěže v osm hodin ráno zaslat kousek písničky nejen moravským cíbíčkářům, ale také na Slovensko.

Jan Dobrouč

Klínovec Štafeta na PMR a Let Svatojánské Mušky

Honza Sosnová - CL1

Letošní mušky? Náročné - jako vždy! Oblet celé trasy jí trval 45 minut a v

2 Fousáč Junior Pancíř 1214m JN69PE současné době opět spokojeně dříme ve vatou vystlané krabičce.

Po uzávěrce přihlášek začíná práce pro nás. V pondělí jsme si s Bohoušem sedli a začali sestavovat trasu pro let Mušky. Tu jsme stanovili na základě poznatků o přihlášených stanicích a jejich QTH. Vše šlo poměrně dobře a trasu jsme postavili na jistotu. Nakreslili jsme trasu do mapy a připravili ji na internet. Spokojeně jsme skončili s pocitem dobře vykonané práce. Netušil jsem, co bude následovat a jaké začne martyrium telefonů a SMS, které musel absolvovat Bohouš a to jen proto, že někteří z Vás měnili místo, jiní se nepřihlásili a teď by chtěli apod. Není to levná záležitost, vše něco stojí a já bohužel nemohu víc, než říci: „ Bohouši, děkuji“.

Občas někde něco zapomenu, uklidnilo mě, že i Tomáš Mobil je na tom stejně. Při poslední návštěvě u mě nechal polovinu věcí a tak jsem je naložil na vlek a protože jsme měli kus společné cesty, vzal jsem je pro něj s sebou. Poslední porada a hurá na kopec. Tomáš uháněl se svou vyšperkovanou Škodou jako k ohni. Na obzoru se ukázal Měděnec, stanoviště Tomáše mobil Roudnice CL-31. Tady na nás kouká Klínovec. Na Klínovci se začalo stavět je tu nová věž a připravené turnikety. Nový majitel dává na vědomí že… Všechny ošklivé přístavby jsou už zbourané. Postavit anténu a vše připravit na večer, počasí je nádherné.

Anténa a PMR je připravena. Začala štafeta č.4 na PMR.

Tabulka štafety a jak jsem to slyšel já.

Č. Volačka kóta Nadm v. Lokátor Km Report Zařízení

1 Jerry Nové Město Milíř 999m JO70PT 171 5/9 Hoffer

2 Fousáč Junior Pancíř 1214m JN69PE 136 4/8

2b Zdenek Telč Michův Kámen 750m JN79QF 216 xx136 3/5

3 Vašek Libyně Bukovec 590m JO60RA 55 3/4

4 Honza Sosnová Klínovec 1244m JO60LJ xx xx Hoffer

5 Ivoš Slaný Slánská hora 330m JO70BF 85 5/9 PB1000

6 Zdeněk Ústí Varhošť 639m JO70BO 86 5/9 Icom-T90A

7 Míra Vědomice Buková hora 683m JO70CQ 94 4/4 MT2000

8 Míra Hradec Ralsko 696m JO70JP 132 - - MT2000

9 Vašek Počernice Lipany 410m JO70LA 148 1/1 MT4000

10 Karel Háje Černá hora 1299m JO70UP 196 -- MT2000

11 Franta 26 Dobrošov 624m JO80CJ 283

12 Jirka Nová Ves Křivina 450m JO80BD 227

13 Jířa Barchov Kunětická hora 294m JO70VB 205 -- SL-01P

14 Expedice Perníkáři Křižanovice 540m JN79VU 211

15 Zdeněk Sklené Kralický Sněžník 1423m JO80KE 279

16 Veverka Šumperk Městské Skály 675m JO80LA 288 -- PB1000

17 Milan Habartice Šerák 1351m JO80NE 297 -- PB1000

18 Pepa Terasa Havířov Lípí 736m JN99GO 408

19 Lumír Havířov Smrk 1276m JN99EM 399 -- MT4000

20 Simon 007 Kojetín 649m JN89XN 369 -- MT4000

21 Sidi Poruba Kohútka 913m JN99CG 396 -- MT4000

22 Cvrček Budatín Dubeň u Žiliny 480m JN99JF 438 -- Hoffer

23 Napoleon Považský Inovec 1042m JN98AS 408 -- Icom-E90

Ve sloupci KM jsou vzdálenosti jednotlivých stanic od Klínovce.

Večer se blíží a na pásmu je čilý ruch. Noční pohled na krajinu Těsně před zahájením Letu Svatojánské Mušky nám kanál obsadil turecký kamarád a byl na Klínovci 9+. Od Kosačky přišel stejný náhled na věc a proto jsem po dohodě s Kozákovem požádal o přeladění na náhradní kanál a vyslal Mušku na svou pouť. Ráno se loučíme s Klínovcem a vydávám se na cestu k domovu.

Jak jsme slyšeli Mušky na Klínovci?

Musím napsat pár nejdelších spojení:

mapa5.gif: Pokud se ti obrázek nezobrazí klikni pravým tlačítkem myši na nějaké místo v obrázku a vyber ZOBRAZIT OBRÁZEK Ludva Hrabůvka JN99FP 401 km Prašivá 5/8 opravdu pěkné spojení; Vašek Trenčín JN88UU 382 km Velká Javorina; AB 11 exp. Matador JO80OB 304 km Vysoká Hole, Praděd exp. JO80OC 304 km, Veverka Šumperk JO80LA 288 km Městské Skály

JO80IA 270 km Hoblovna Ostrava; Jan Dobrouč JO80IB 269Km Suchý Vrch Tento pán řekl, že mu je sedmdesátpět let, to je úžasné a moc mu fandím, těším se na QSL.

A mnoho dalších krásných a milých spojení, za které děkuji. Vracíme se zpátky k domovu a musíme vzbudit Tomáše Mobil na Měděnci. Na Měděnci, prohlídka okolí a prozkoumávání všech kopců kolem. Je tu zajímavý vláček, moc se nám líbil. Rozhled z vrcholu je na všechny strany, doporučuji se zastavit. Musel jsem vyzkoušet, jak to zde chodí na PMR, je to dobré. Ponecháváme Tomáše na jeho místě a pokračujeme v cestě domů. Čeká nás další velká akce a to Kozákovský Pokec ve dnech od 3.7. až do 6.7. 2004, což je za týden. Borůvka má osm let, přijďte to oslavit s námi. Srdečně vás zvu na viděnou i slyšenou.

MUŠKY 39, 40 a 42 POLETOVALI PO VEĽKEJ JAVORINE SPOLU S BABKOU KOSAČKOU

Pred akciou Jánskej noci som nemala presnú predstavu, ako bude Svätojánska muška lietať po republike z kopca na kopec vzhľadom k faktu, že osobne nepoznám od ktorého kopca po ktorý letí signál tak, aby muška doletela až na východ republiky a vrátila sa späť.

Nevedela som ani to, či pôjdem na Pansku Javorinu alebo na Veľkú Javorinu, keďže mám zdravotné ťažkosti. nezvládla som výstup nad 700 metrov nad morom. Lekár mi nedovolil absolvovať výstup na kopec, nezostalo mi nič iné, musela som ísť na Veľkú Javorinu. Autobusom do Piešťan, postála som na železničnej stanici 1,5 hodiny a odtiaľ rýchlikom

do Nového Mesta nad Váhom., kde ma Apolo Stará Turá spolu so Schwarzom Moravské Lieskové vyviezol autom až na vrchol kóty v nadmorskej výške 970 metrovej výške. (Po prvý krát som sa s obomi osobne stretla a spoznala ich na prvý pohľad, dávala som ich fotografie do časopisu, zapamätala som si tváre.).

Vy, ktorí ste už boli na Veľkej Javorine dobre viete, aký čarovný a prekrásny kruhový výhľad sa naskytá z jej vrcholu. Ani vo sne som si nevedela predstaviť takú nádhernú vyhliadku. Po príchode na vrchol nás vítal Edison Hubina s Deltom, no museli počkať chvíľu, pretože krása moravsko-slovenskej krajiny ma fascinovala a pobehovala som okolo chatky v nemom úžase.

Tentoraz som nedoniesla na vrchol svoju CB techniku, prišla som len s nutnými vecami na oblečenie a ručku som ani nevytiahla z batoha pri pohľade na doslovný raj techniky, operátorov. Faktom je a aj zostane, keď nevysielam zo svojej stanice, nezapisujem si spojenia, aj keď sa porozprávam s cébečkármi. Možno sa to javí ako tvrdohlavosť, no v každom prípade to je moje presvedčenie, lebo o to, aby som si mohla zaznamenať spojenia sa musím aj pričiniť a to je v prvom rade vysielanie z vlastnej rádiostanice, zdroja a antény, vecí, ktoré si sama namontujem, postavím a pripravím.

TRI EXPEDÍCIE NA JEDNOM KOPCI

Edison Hubina začal so súťažnými spojeniami a v tom sa vo dverách chatky objaví Vašek Trenčín. Osobne prišiel oznámiť, že prišli na Veľkú Javorinu a nešli len na trenčiansky hrad a ani na náhradné stanovište Považský Inovec, kde mal vysielať Marconi Partizánske, no na poslednú chvíľu to odvolal a akcie sa nezúčastnil. Tak začal byť na Veľkej Javorine „nátresk“, tri expedície na jednom kopci. Trenčania si postavili techniku na druhom konci vrcholu a tak sa expedície vzájomne nerušili. Horšie to bolo s expedíciou Kostolec a Veľká Javorina, kde chceli vysielať všetci, no na jednom mieste 4 rádiostanice nemohli vysielať. Edison šiel súťažne a chcel urobiť niekoľko spojení, no keď Schwarz a Apolo začali vysielať na svojich staniciach, Edison mal 9+30. Obdobne, keď začal vysielať Delta so mnou, Edison si ani nepípol, také mal rušenie. Takisto, keď začali nabíjať batérie do mobilu, nastalo v Edisonovej stanici rušenie znemožňujúce urobiť akékoľvek spojenie.

Takže, napriek tomu, že bol na vynikajúcej kóte, tieto faktory mu zabránili urobiť také spojenia, ktoré by na inej kóte určite urobil. Tým pádom nebude bodovať v súťaži Svätojánska stovka tak, ako by sa predpokladalo, že by mohol bodovať z takej super kóty,

akou Veľká Javorina nesporne je. Napokon sa aspoň zčasti dohodlo, že ho nechajú robiť súťažné spojenia.

Možno bol Edison Hubina aj sklamaný, nepýtala som sa ho na to, ale bohužiaľ, v takých pod-mienkach to inak nemohlo dopadnúť. Poznatok z tohoto vysielania je, že z Veľkej Javoriny po vzájomnej dohode môžu dve expedície kedykoľvek vysielať, ba aj tri, no musela by byť jedna neďaleko vysielača buď na moravskej alebo na slovenskej strane. Neobstojí tvrdenie, že si Delta Nové Mesto nad Váhom „sprivatizoval“ Veľkú Javorinu, aj keď to budí taký dojem, pretože tam je takmer každý týždeň. Je to jeho pracovisko a potom... mať takú kótu pri Horných Chlebanoch, buďte si istí, že som na nej každý víkend a neodtiahol by ma odtiaľ nik, pretože tam môžu vysielať dve expedície bez akejkoľvek ujmy na kvalite a kvantite spojení. Pri dobrej vôli sa dá dohodnúť.

Vašek Trenčín nás pozval na druhú stranu kopca na návštevu. odišli sme, no Schwarz Moravské Lieskové zostal s Edisonom a vysielal zo stanice vo vedľajšej miestnosti, čo malo za následok rušenie Edisona na plnej čiare. Okolo pomníka bolo veselo, Kondor Trenčín napiekol zemiakovú babu a poponúkal všetkých a ja som obdivovala „rohatú anténu“ Vaška Trenčín. Také malé rohaté čudo s veľkou citlivosťou na príjem a dobrým dosahom. On by o tom vedel viac povedať. Odporúčanie je jednoduché, skúste si ju vyrobiť a vyskúšať, neobanujete, postup stavby je v časopise Júnošík č. 5/2004.

Nastalo spoločné fotografovanie, na ktoré nás navnadil Delta Nové Mesto, fotil totiž západ slnka, niečo prekrásne. Všetci čo mali digitálne fotoaparáty, vytiahli ich a už to frčalo. Keď som pred západom slnka zbierala alchemilku lekársku na českej strane, uvidela som mladého sympatického cyklistu a ako inak, dala som sa sním do reči, veď mal dobre vybavený a plne naložený bicykel. Dozvedela som sa, že prešiel 120 km po vrcholovej trase pohoria a bude spať pod holým nebom na Veľkej Javorine. Porozprávala som mu o CB, nevedel čo to je a čo tam robíme. Vymenili sme si adresy a išiel ďalej. O chvíľu po jeho odchode plné tri autá Trenčanov a Dubničanov v zložení: Vašek, Kondor, Ľubo, Kado, Killer, Dušan - otec, Trenčín, Peco, Elektrón, Dano a Slime Nová (či stará?) Dubnica vo veselej a družnej nálade zbystrili pozornosť. K vrcholu sa šíril rachot motoriek. A akých motoriek! Zastavili pri nás a z reči do reči sme sa dozvedeli, že si o nás mysleli, že sme pohraničná kontrola (videli antény, plno mužov... (bola som medzi nimi ako jediná „babka“). Nezostala debata len na jednom bode, naopak, naši cébečkári poučili motoristov o staniciach PMR a ich výhodách pre motocyklistov, aby sa mohli rozprávať a dorozumievať počas jazdy.

Nastalo rozlúčenie a odišli sme s Deltom späť na svoje stanovište. Blížila sa jedenásta hodina so skúšobným kolom pre slovenské stanice, kto koho a ako počuje z kopca na kopec. Samozrejme aj zisťovanie, kto z prihlásených staníc je na kopcoch a kto nie. Zostala som užasnutá po oznámení, že Jožko Železnô išiel rovno z nemocnice na vrch Prievalec, aby bol účastný aspoň Letu Jánskej mušky, keď už súťažne nemohol ísť. Niečo také dokáže urobiť iba naozaj CB pozitívny človek a hlavne človek, ktorý si stojí za slovom a naozaj iba smrť a pobyt na nemocničnom lôžku mu zabráni neísť na akciu, do ktorej sa prihlásil. Tomu hovorím „pán cébečkár“ s fair - play hrou.

Zistila som, že expedícia Zobor je na kopci, no odrazu sa odmlčala, ďalej Vega Žiar nie je na kóte, no zastúpi ho Karči Lučenec, ktorý vyšiel na kopec a že Janka Prešov je síce na kóte, ale zaspala. Z Veľkej Javoriny som počula expedície Dievčí hrad pri Dunaji - Števka Komárno, exp. Brest - Paľka Veľké Pole, exp. Vatrár - Jožka Vráble, exp. na Panskom diely - Mirka Banská Bystrica, exp. Dráčik - Karčiho Lučenec, exp. K 120 - Janka Šuňava, exp. Nádej - Ondreja Jaklovce a exp. Ďumbier - Ľuba Trebišov čo ma nesmierne potešilo a rozradostnilo a to bolo dobré znamenie. Tri hlavné kóty na trase Slovenska ( Mostík, Ďumbier a Kojšová hoľa) boli obsadené a stali sa zárukou, že sa akcia vydarí. Nepočula som iba exp. Čučoriedka na Prievalci - Jožka Železnô, exp. Makovica - Levela (Jána) Košice a exp. Zemplín - Orla Vranov nad Topľou.

Keď som napokon po direktnom spojení so slovenskými vzdialenými stanicami začula hlas Vencu Chotěšov, Bohouše Česká Lípa, Honzíka Sosnová s pánom Jánom Dobrouč, moje vzrušenie môžem porovnať s neprekonateľným šťastím a radosťou, pretože sa konečne splnila moja túžba - počuť ich aspoň raz za života na direkt. Nezapisovala som si spojenia na papier, ale mám ich zapísané v srdci a tam zostanú pokiaľ budem žiť. Ďakujem Bohu (a Deltovi), ktorý splnil moju skrytú túžbu a je to pre mňa neopísateľný zážitok!

Prišla polnoc - obrovské rušenie nás donútilo vyslať mušku náhradným kanálom číslo 19 - a už letela od kopčeka ku kopčeku, od jedného srdca cébečkára k ďalšiemu... Hudba porozumenia, spoločného záujmu, radosti zo spolupráce, hrdosti na schopnosť posunúť svoj signál dopredu a keď to nešlo, okamžité operatívne riešenie danej situácie, aby Muška letela a mala svoju cestu vydláždenú dobrou vôľou ľudí naladených na jednu frekvenciu. Tou frekvenciou je priateľský duch ľudí a priateľstvo k vlnám éteru. Znel polnočný orchester ľudských sŕdc. Počuť takýto orchester éteru a byť priamo v ňom je hlboký pocit vďaky, že v ľuďoch sú a pretrvávajú trvalé hodnoty akými sú prajnosť, rozdávanie radosti, spolupatričnosť, schopnosť zúčastniť sa a priložiť svoju múdrosť s poznatkami pre spoločný cieľ.

Páni a dámy, musela som sa ovládať, aby som sa nerozplakala. Počula som Janka Šuňavu, ako posiela Mušku ďalej a keď sa našiel gumák, Jožko Vráble rýchlo riešil situáciu. Poslal Mušku na Veľkú Javorinu, aby niekde nezablúdila a nezatúlala sa. Výkrik radosti zaznel na Veľkej Javorine, keď som sa dopočula, že je už Muška späť u Honzíka Sosnová na Klínovci. I keď vôbec nepijem, vypila som za štamperlík vodky (ten ma potom „uspal!“). Akcia Letu Svätojánskej Mušky sa vydarila a nasledovali na kanáloch výzvy súťažných staníc.

Konštatujem, na českej strane bolo rušno a živo takmer do bieleho rána. Na slovenskej strane po prelete mušky zostalo ticho, tak ticho, že takmer nebolo s kým urobiť spojenie, česť výnimkám.

Ráno o 4 hodine som zaspala a ako mi Edison povedal, tak som „chrápala.“ No čo už, spokojný človek si aj pochrápe. Mrzí ma, že ma nezobudili, keď sa prišli so mnou rozlúčiť Trenčania, určite by som bola išla s nimi do mesta Matúša Čáka - Trenčína a odtiaľ vlakom domov.

Nasledovala rozlúčka s Edisonom, Apolom a Schwarzom, ktorí zostali, aby mohli vysielať na inom - koncesionovanom pásme (ako som sa dozvedela, nakoniec Edisona Hubina odviezli dolu k vlaku, že vraj nebudú vysielať... Škoda, mohli ušetriť jednu jazdu autom, mohol ísť so mnou a Deltom na stanicu, čo som predpokladala, že tak bude). Delta Nové Mesto ma zobral cestou domov do Nového Mesta n/Váhom, no neodpustil si, aby mi neukázal pamiatky blízko Javoriny, pomníky padlým vo vojne, vrch ROH a iné krásne miesta svojho rodného kraja. Takže okrem šoférovania robil i sprievodcu a v jeho hlase bolo cítiť ozajstnú a nefalšovanú lásku k tomuto kraju. Vo vlaku a v autobuse som si premietala ako film to, čo som počula a videla. Dospela som k rozhodnutiu, Jánske ohníky s Letom Svätojánskej mušky budú na Slovenskej strane v budúcom ročníku pozmenené tak, aby sa čo najviac cébečkárov Slovenska mohlo zúčastniť tejto akcie.

Na stanici v Topoľčanoch som nemala prípoj, tak ma ako ZATÚLANÚ Svätojánsku Mušku vyzdvihol syn Karol autom.

Ďakujem všetkým zúčastneným a súťažiacim cébečkárom i ostatným účastníkom akcie Jánskej noci za účasť, organizátorom Letu Jánskej mušky na českej strane - Honzovi Sosnová a Bohoušovi Česká Lípa, takisto ďakujem Deltovi, Apolovi, Schwarzovi za srdečné privítanie a prípravu techniky na vysielanie a Edisonovi Hubina zato, že chcel ísť so mnou na Veľkú Javorinu vysielať zmeniac tak svoje osobné plány.

Jedna z najmasovejších akcií na Slovensku

Priatelia, akcia Svätojánske mušky babky Kosačky je najmasovejšou akciou roka na Slovensku. Už dnes Vás srdečne pozývam na 6. ročník Jánskej noci 2005, ktorý sa bude konať z 25. na 26. 6. 2005

a ktorý bude mať podmienky Letu Mušky pre slovenské stanice iné, ako pre české vzhľadom k členitému terénu v našich veľhorách - Tatrách. Zdraví si Vás a za účasť ďakuje organizátorka akcie „Svätojánske mušky babky Kosačky“

vaša vďačná babka Kosačka

KOZÁKOV

Že nevíte, co to je Kozákovskej pokec ? Nebojte, není to "sed ruského bojovníka na koni", přeložte si to spíš jako "popovídání si na Kozákově" - přesně to nás o víkendu prodlouženém o svátky čeká.

S přípravou akce Let svatojánské mušky Babky Kosačky jsme měli tentokrát docela honičku, nic se nedařilo. Zpočátku byl o akci malý zájem, počet přihlášených včetně slovenské části dosahoval zhruba polovinu účastníků nedávno úspěšně proběhlé akce Rozhledny 2004. Jako vždy se ale spousta lidí přihlásila až na poslední chvíli a nakonec se potřebný počet zájemců podařilo sehnat. Děkujeme za pomoc všem, kteří nám ji poskytli, dali o akci vědět na kolečku, na Nočních můrách, nebo i jen tak mezi řečí a podobně.

Další hrozbou bylo počasí, je konec června, v noci zima - my měli nejnižší teplotu na kopci změřenou několika teploměry s pamětí nejvyšší a nejnižší teploty - na Kozákově v době akce nejnižší teplota v noci ze soboty na neděli byla jen 5.5 stupně a pochybuju, že to jinde bylo o moc lepší.

Další věcí podle mne je, že těch CB akcí je moc, chtělo by to i víc CBčkářů na ty akce. Tomáš mobil Roudnice mi sice nedávno tvrdil, že podle jeho deníků vidí, že se nové stanice objevují, no pořád si myslím, že na ten počet akcí je to málo. Na stranu druhou - velký výběr akcí zajišťuje CBčkářům možnost volby a nikde není napsáno, že se každý CBčkář musí zúčastnit všech akcí, ono i tak to leze do peněz, co si budem namlouvat.

V neposlední řadě mohlo leckoho odradit rušení. Podmínky v etéru stojí v tomto roce za ...písk..., dopíšu to sem až po desáté hodině. Ani letošní Mušky nebyly výjimkou, rušení bylo a bylo veliké, dokonce tak veliké, že tu bylo na již tradičně zvoleném kanále 21 slyšet Turka jak řemen a muselo se přikročit k ne příliš populární akci - přeladění všech zúčastněných i posluchačů na záložní kanál.

Slovenskou část trasy měla pod palcem Anežka Kosačka, trasu měla stanovenou pár dní před námi. S Honzou jsme nad mapou seděli několik hodin, než jsme byli jakž takž spokojeni s výsledkem, jistě by se dalo leccos v té trase vylepšit, ale věřte - něco jiného je u kafíčka si ťukat do počítače a něco jiného pak je poslouchat v etéru ten cvrkot, kdy na základě Vámi stanovené trasy celá akce běží.

Při stanovování trasy jsme měli na výběr mezi dvěmi krajními variantami - mezi Hrdinskou variantou, kdy na jedotlivé účastníky naložíme pořádné vzdálenosti tak, aby celkový součet kilometrů z celé trasy Letu mušky byl co největší a pak zde byla varianta druhá, pracovně jsme ji nazvali Opatrná, kdy cílem bylo zcela jistě Mušku předat na další kopec v pořadí s co největší jistotou a kdy tedy celková délka trasy nebude příliš veliká.

Zvolili jsme variantu "něco mezi tím", kdy ve sporných bodech jsme inklinovali k té Opatrnické variantě. Zcela jistě jsme se nemohli zavděčit všem, ono je ve hře i tak mnoho proměnných, stálo mne to na telefonech a SMSkách pěkných pár stovek, kdy jsem zjišťoval vybavení jednotlivých expedic, abych si udělal obrázek o tom, zda mají šanci se tam a tam dovolat, po stanovení trasy ještě přišly korekce, kdy nastalo druhé kolo dotazování ve smyslu jakou má expedice zkušenost s tím, že se i za velmi mizerných podmínek na tu a tu kótu opravdu dovolá ? Zkrátka bylo toho moc, co se muselo vzít v potaz - chtěli jsme, jako již tradičně, přistupovat k celé akci co nejzodpovědněji - i proto jsme při stanovování trasy počítali s tím, že některé posádky se vůbec nezúčastní, jedno z jakého důvodu - selže technika, zaspí, přijde jiná naléhavější činnost a podobně. Trasa tedy počítala i s výpadky stanovišť a dobře že tak, skutečně se během vlastní akce takový výpadek přihodil.

Všechno jsme připravili, článek, trasu, mapu trasy, to všechno šup na stránky, ještě rozeslat všem, kdo zadali email všechny potřebné informace, přidali jsme i článek s pravidly, které jsme pro tuto akci stanovili. Všechny emaily dorazily ke svým adresátům, nikdo při přihlašování svůj email nepopletl (což není tak samozřejmé, jak se zdá, zkušenost z podobných akcí máme jinou), všem email dorazil, od některých přišlo i potvrzení příjmu, karty byly rozdány, zbývalo čekat, zda jsme trasu stanovili správně.

Dnes, kdy máme Mušky šťastně za sebou už všichni víme, že to dopadlo dobře, akce se díky všem účastníkům povedla, ale pojďme si ty dny probrat pěkně jeden po druhém, začneme pátkem :

Příjezd v pátek na Kozákov byl ještě za světla a jako první jsme tentokrát vyjímečně nestavěli anténu, ale lednici. Čert Liberec měl zcela jistě co dělat, aby v Barkasu vše vyvezl na kopec, včetně Kidova bydlíku, ovšem s čím si Čert nakonec neporadí, že - dorazil vítězně na kopec, vyvalil lednici, soudek, pípu, vše dovedně zkompletoval, i vítězný taneček se mu zadařil

Všechny další hovory se vedly v akademickém prostředí - nad lednicí. Celá sestava fungovala více než výborně, pro ty, kdo se budou chtít na celou vyladěnou soustavu přijet podívat - máte možnost, tento víkend od 2.7 večer bude toto soustrojí opět v provozu, opět na Kozákově, přijeďte, budete si moci sami ozkoušet , jak vše funguje!

Akce Kozákovský pokec je plánována až do úterý, díky svátkům v pondělí a úterý se jedná o prodloužený víkend. Na Slovensku ho využili k tomu, aby zrealizovali nonstop CB maraton, tedy chtějí vysílat více než 100 hodin v kuse, my jsme zvolili oddychovou variantu víkendu a nazvali ho Kozákovský pokec. Přijeďte, jste zváni.

Dříve jsme stavěli známé bílé altánky, pokud nefouká vítr, dobrý, ale jak trochu foukne, je zle, lámou se tyčky, praskají umělohmotné spojovací rohy apod.

Poučeni stavíme nyní velký stan bez ložnice, místa je zde více, vydrží i silnější vítr, je festovnější a oproti altánku i lépe drží teplo.

Kdo by si myslel, že stavba stanu je pěkná otrava, ten nestavěl stan s náma, pro nás je to zdrojem mnoha veselých momentů, většina se jich zde ani nedá publikovat...

Poučeni teploměrem, přidáváme do stanu plynové topení, ještě stůl, židle, do rohu malej stoleček pro CB stanoviště a zdá se, že vše je hotovo, připraveno k akci.

Čert postavil svoji novou anténu Black Pirate, na stolek pokládá svoji novou stanici Elix 77S, ještě připojit baterky, cvak a známý šum zaplnil stan. V etéru rušení jak řemen, chvílemi jsem si říkal, zda jsem Opatrnickou variantu udělal opravdu dostatečně opatrnou, zda jsem někde neměl být ještě přísnější, ale protože má cenu se zabývat pouze tím, co můžeme ovlivnit, hodil jsem tyhle myšlenky za hlavu a odevzdal se osudu. Jak říkal Werich - "Ono se ještě nikdy nestalo, aby to ňák nedopadlo."

Překvapili mne, pacholci. V tomto období slavíme svoje narozky, svátky a různá další výročí, já dostal dárky k nedávným narozkám. Co jsem dostal k pití... To nebylo všechno, co jsem dostal - Taky velkou umělohmotnou krabici, která obsahovala hromadu malých - půllitříků! Kdo si myslí, že se jednalo o alkohol, ten se plete, půllitříky sice nebyly prázdné, ale místo zlatavého moku obsahovaly - žárovky! Jednalo se o párty osvětlení, Kid a Kačka mi to koupili z hecu. Když jsme poprvé postavili jejich velký stan, prohlásil jsem něco ve smyslu, že teď už tomu chybí jenom svíčky z vánočního stromku a kroutící stříbrná koule, aby byl ten cirkus kompletní - tohle byla jejich odpověď. Od Čerta jsem dostal taky supr dárek, pěknej zdroj 220/12V v pěkném provedení - zdroj se hodí vždycky. Díky přátelé a rodino, máte to u mě a taky to tam zůstane.

Sobotní ráno začalo jak jinak, než opětovným testem celé chladicí soustavy - ne nebojte, začalo to snídaní a kafíčkem, ale na ten test samozřejmě také došlo. V sobotu bylo počasí docela príma, přes den teplo, kolem na padácích lítaly takový velký mouchy, někdy i dost blízko antény, ale zvládly to vždy, teda aspoň doufáme, jeden šel ve vývrtkách dolů docela šupem, no snad to ustál a to houkání za deset minut nepatřilo jeho sanitce. Před polednem přijeli Peggy rodiče, jak je u nich zvykem - nepřijeli s prázdnou, ale s hromadou řízků, hned bylo jasné, co bude k obědu, chutnalo všem. Na stanu máte rovněž možnost vidět ty zmíněné půllitříky na špagátě, jo, to je to osvětlení, o kterém jsem se již zmiňoval, překvapením ale bylo, že se osvědčilo daleko víc, než jedna silná žárovka, světlo z půllitříků je měkké, rozptýlené a dostačující - dobrá volba.

Druhou dobrou volbou po obědě byla siesta, nejen zdravé jádro Borůvky si dopřálo po obědě doušek dobře chlazeného moku na spláchnutí. Při splachování jsme probírali důležitá témata - pomačkal Honza Svatojánskou mušku v kapse, nebo jí má opravdu zabalenou ve vatičce? Je teplota piva důležitou proměnnou pro stabilní a vyrovnaný růst vlasů? Byl Křemílek bulimik a Vochomůrka anorektik ? Má šnek pokaženej den, když musí putovat proti směru otáčení zeměkoule?

Jakmile po siestě začali Kid a Čert chystat kuřata na rožeň, mladí zjistili, že pro tělo zdravější bude vyrazit na plánovaný výšlap. Popadli batožinu, nahlédli do mapky, řekli, že ty Svatojánské mušky babky Kosačky určitě potkaj i jinde, rozloučili se a byli pryč. Kid a Čert se zatím pilně věnovali dohledu nad dalším složitým mechanismem, věděli jste, že rožeň se točí asi tak 8x rychleji, než anténní rotátor? Naštěstí kardanový převod fungoval Čertovi špičkově a tak stačilo správně přikládat a výsledek se dostavil. Přišel večer, po dvou a půl hodině byla kuřata podle mínění odborníků tak akorát.

Ještě nám ani neslehlo po řízkách a už do nás Čert tlačil další baštu - přiznám poctivě, že jsem štěkně Nikině nechal tentokát o hodně větší kus, než obvykle a snad nic nepokazím, když dodám, že jsem v tom nebyl sám. Tady jedna odbočka, zvláštnost, vzácnost: Čert si prý ani doma neukrojí chleba jinak, než kráječem, jak veliké překvapení nás čekalo, když tentokrát tradici porušil! Skutečně vlastnoručně velmi zručně kedr odkrojil, fakt, nic se mu při tom nestalo, přežil to!

Venku zatím den předal vládu noci, kolem deváté večer jsme se zapojili do rachotu na kanálech, stejně jako ostatní jsme hledali svoje sousedy, trochu práce jsme měli se zařazením expedice Dejda, která se od čísla 11a dostala až k vítězné číslici 13a, stále jsme si namlouvali, že se to rušení menší, že ubývá a že to bude dobrý. Z Klínovce jsme celkem bez problému pobírali chybějící část naší expedice - Honzu Sosnovou CL-1, hned vedle mu na Měděnci zdatně sekunoval Tomáš mobil Roudnice CL-31, slyšet byla celá řada expedic, začalo to vypadat dobře.

Chvíli před půlnocí se mi prostřednictvím Vency Chotěšov na Vysoké Holi dostalo sdělení od Kosačky, že na zvoleném kanále mají velmi silně Turka a zda bychom přece jen neměli zvážit přeladění na záložní kanál 19, který je méně rušen. Situaci jsem konzultoval s Klínovcem a po diskusi přišlo rozhodnutí - toho Turka tu máme všichni, přelaďujeme! Eterem se neslo volání, které všechny nahánělo na záložní kanál, bylo pro mne příjemným překvapením, že se stihli přeladit snad všichni v tak krátkém čase, nemělo to chybu.

Zatímco z Klínovce Honza Sosnová CL-1 vypustil Svatojánskou mušku na její více než dva a půl tisíce kilometrů dlouhou trať, chvílemi jsem ještě přelaďoval na původní kanál a opakoval výzvu k přeladění, všiml jsem si, že tak učinilo i několik dalších stanic, fungovalo to dobře.

Muška putovala po svojí předem určené trase, všichni si to užívali, jen jsem málem nabyl mylného dojmu, když jsem si myslel, že není obsazená kóta Pramenáč, naštěstí Libor Strážky upřesnil, že zmíněná stanice právě vysílá, natahovali jsme tedy uši co to dalo, snad tam opravdu něco bylo, ale bylo to příliš slaboučké, pak štafeta pokračovala, u nikoho se muška příliš dlouho neohřála a doputovala až k nám. Jak jsem si s předvídavostí sobě vlastní v předchozím článku připravil vzorovou řeč, „jak by taky mohla vypadat relace předání mušky“, tak jsem jí teď přečetl, koneckonců, kdo máte zvukovku, můžete si to poslechnout ještě jednou - díky Tomášovi Roudnice CL-31 jsem Vám mohl ty chvíle ještě jednou připomenout. Nemáte ještě někdo další nahrávky z celé akce ? Mohlo by být zajímavé poskládat jednotlivé nahrávky za sebou tak ,jak muška letěla, naši přátelé na Slovensku si jistě rádi poslechnou, jak letěla Muška u nás a naopak my si určitě rádi poslechneme, jak se dařilo Mušce v hornatém prostředí slovenských hor.

Zpátky k tématu - odmeldoval jsem naši část, Muška letěla dál, slyšeli jsme ji až na Javorinu a pak - ticho. Podmínky se sice na dobu Letu mušky mírně zlepšily, ale nestačilo to, sice jsme sem tam zaslechli náznak slovenštiny, ale celou relaci se nám nepodařilo pobrat a tak, kromě čísla 47 se nám nepodařilo určit, kdo to vlastně mluví a i u něj to bylo spíše v oblasti „to by mohl být snad i Vatrár, ale kdo ví ....“

Kázeň byla příkladná, nikdo ani nešpitnul, krom nějakého joudy, kterej evidentně nevěděl ,která bije a po několika minutách ticha začal brejkovat - na koho vlastně ? První odpovědi byly krátké a výstižné, další pak již květnatější a obsáhlejší, brejkování ustalo a my dále poslouchali - ticho. Když už jsem si začal myslet, že Muška si někde na trase dala dvacet a pěkně pochrupuje, ozvala se stanice z Javoriny a přes Čechy proběhlo rychlé zpětné kolo, kdy se všichni účastníci dozvěděli, že Muška dorazila až do svojí poslední východní štace a neprodleně se vydala zpět. Dorazila až na Klínovec, Honza Sosnová všem poděkoval za účast a jednotlivci se začali rozprchávat po kanálech, aby zahájili svoji expediční činnost. Podle očekávání celá akce trvala třičtvrtě hodiny. Přišlo i mírné zlepšení podmínek a bylo najednou velmi pěkně slyšet i Babku kosačku z Velké Javoriny, samozřejmě měla mnoho brejků, i my jsme si s ní udělali spojení, Kosačce bylo na hlase slyšet, že se jí akce líbí, byla ve svém živlu.

Proběhli jsme kanály, navázali spojení s expedicemi, postupně ruch utichal a kolem druhé hodiny jsem měl pocit, že většina šla spát. Šla tedy i Borůvka, no mne to nedalo, chvíli jsem se ještě zakecal, třetí hodina byla tady, říkám si, že půjdu taky do hajan, povídám si s Klínovcem a Měděncem, když tu před čtvrtou „Brejk, Brejk“, a že vraj „Bohúš, si to ty ? Ozaj? Tak to je super! Počuj Bohúš tu je expedice Vatrár, zdraví ťa Jozef Vráble ...“ - no, to si pište, že to bylo super! Velmi čistě jsem Josefa pobíral, nadiktoval mi telefonní číslo, spojení jedna báseň, i QSLík bude. Vyplatilo se počkat, tohle spojení na všesměrovou anténu v jedenácti metrech bylo docela super, JO70PO až do JN98LR - to je nějakých 336 km, to vůbec nebylo špatné !

Seznam reportů expedice Borůvka na akci Svatojánské mušky Babky Kosačky

Počet položek seznamu : 59

V závorce za nadmořskou výškou je uvedena nejprve vzdálenost na následující kótu v pořadí,

za lomítkem pak je uvedena orientační vzdálenosti z Vámi zadaného lokátoru :JO70PO

čís. Velitel Kóta Lokátor Výška Report

1 Honza Sosnová CL-1 Klínovec JO60LJ 1244 m.n.m. (37/167) 59

1a Tomáš Kraslice Počátecký vrch JO60FH 810 m.n.m. (33/203) 22

2 Šedivec Sokolov rozhledna Krásno JO60JC 750 m.n.m. (81/186) 58

3 Zdenek Kdyně Koráb JN69MJ 774 m.n.m. (35/209) 10

4 Jarda-Kalimero Třebotov Svatobor u Sušice JN69RF 845 m.n.m. (13/201) 57

5 Fousáč junior Plzeň Pancíř JN69PE 1214 m.n.m. (20/213) 57

6 Vorlík Stupno Zhůří JN69SC 1200 m.n.m. (110/209) 59

7 Pepa Nová Včelnice Klondajk Nová Včelnice JN79MF 503 m.n.m. (43/154) 57

8 exp. Furgon Brtník JN79TG 680 m.n.m. (70/150) 58

9 Petr Opatov Praha Krkanka JN79SV 556 m.n.m. (72/81) 59

10 Jiřina Písnice Mandava u V. Popovic JN79GW 419 m.n.m. (18/91) 59

11 Žán Braník Červená hlína JN79DW 467 m.n.m. (35/103) 56

12 Ivoš Slaný Slánská hora JO70BF 330 m.n.m. (75/93) 57

13 Tomáš mobil Roudnice CL-31 Měděnec JO60NK 910 m.n.m. (138/154) 59

13a Expedice Dejda Lipany JO70LA 350 m.n.m. (116/69) 58

14 Snoopy Kbely Pramenáč JO60UQ 909 m.n.m. (18/112) -

15 Libor Strážky Rudný JO60XR 796 m.n.m. (12/95) 59

16 Fantom Javorský vrch JO70BR 617 m.n.m. (25/83) 59

17 Míla Kozly CL-30 Kozly JO70FP 450 m.n.m. (14/59) 59

18 Šimon Lípa Prácheň JO70FS 620 m.n.m. (42/62) 59

19 Peklo Liberec Rašovka JO70MQ 620 m.n.m. (40/20) 59

20 Dratek Rumburk Jedlová hora JO70GU 774 m.n.m. (41/60) 59

21 Pavel Všenory rozhledna Královka JO70NT 859 m.n.m. (15/26) 59

22 Expedice Kobra Ještěd JO70LR 1012 m.n.m. (37/27) 59

22a Exp. Sextant Nedvězi JO70GM 458 m.n.m. (55/54) 59

23 Evžen Smíchov rozhledna Slovanka JO70OS 820 m.n.m. (30/19) 59

24 Kojak Česká Lípa Mužský JO70MM 463 m.n.m. (37/20) 59

25 Jerry Nové Město Milíř JO70PT 999 m.n.m. (35/23) 59

26 Karel Háje Černá hora JO70UP 1299 m.n.m. (30/30) 59

27 Bohouš CL-6 Kozákov JO70PO 744 m.n.m. (91/ :-) 88

28 Expedice Perníkáři Křižanovice JN79VU 540 m.n.m. (70/91) 48

29 Jan Dobrouč Suchý Vrch JO80IB 950 m.n.m. (85/117) -

30 Expedice Vysočina rozhledna Rosička JN79WM 645 m.n.m. (96/127) 59

31 Veverka Šumperk Městské skály JO80LA 675 m.n.m. (18/135) 46

32 Tygr Mutěnice Vysoká Hole JO80OB 1464 m.n.m. (88/149) 59

33 Jirka Bořitov Babylon JN89FK 680 m.n.m. (121/154) 33

34 Staroch Zábřeh Velký Javorník JN99BM 918 m.n.m. (28/235) -

35 Ludva Hrabůvka Prašivá JN99FP 706 m.n.m. (13/249) 55

36 Tom Terasa Třinec Javorový JN99HO 1031 m.n.m. (6/262) -

37 Pepa Terasa Havířov Lipý JN99GO 736 m.n.m. (40/257) -

38 Sidi Poruba Kohútka JN99CH 913 m.n.m. (63/253) 33

39 Edison Hubina Veľká Javorina JN88UU 970 m.n.m. (0/261) 33

40 Delta Nové Mesto Veľká Javorina JN88UU 970 m.n.m. (26/261) 33

41 Marconi Partizánske Považský Inovec JN98AS 1041 m.n.m. (14/284) -

42 Vašek Trenčín Hrad Trenčín JN98AV 700 m.n.m. (61/274) -

43 Roman 2 Nitra Zobor JN98BI 588 m.n.m. (65/323) -

44 Števko Komárno Dievči hrad pri Dunaji JN97BS 118 m.n.m. (87/376) -

45 Tino Zlaté Moravce Vojšín JN98HL 819 m.n.m. (8/337) -

46 Pavel Veľké Pole Penhíbel JN98GM 1002 m.n.m. (38/329) -

47 Jozef Vráble Čertova skala JN98LR 1001 m.n.m. (72/336) 11

48 Vega Žiar Sad pri Lučenci JN98UH 300 m.n.m. (63/408) -

49 Miro Snoopy B. Bystrica Pansky diel JN98NR 1100 m.n.m. (30/346) -

50 Jožo Železnô Prievalec - sedlo JN98QW 1205 m.n.m. (54/347) -

51 Janko Šuňava Mostík Štrbské Pleso KN09AD 1450 m.n.m. (79/377) -

52 Ondrej Jaklovce Kojšová Hoľa KN08LS 1245 m.n.m. (99/455) -

53 Ľubo Trebišov Ďumbier Nízke Tatry JN98TW 2045 m.n.m. (116/362) -

54 Janka Prešov Bikoš pri Prešove KN08OX 370 m.n.m. (23/461) -

55 Level Makovica KN08RU 981 m.n.m. (14/484) -

55a Orol Vranov n/ Topľou chata Javorová KN08RX 784 m.n.m. (0/478) -

Setříděno podle pořadí

Celkem kilometrů 2895 děleno počet účastníků 59 rovná se průměrná délka spojení :49 km

Z neděle mám jen jednu jedinou poslední fotečku. Snad ze žalu, že nepočkal se mnou na pěkné skororanní spojení, snad proto, že nechtěl ,aby se do pivovaru zbytečně vracelo pivo, dorazil Kid poslední kapku. Ptali jsme se, jaká že byla, čekali jsme hodnocení jako že to bylo super, poslední kapka, že je něco jako třešnička na dortu, no, skutečnost nebyla tak vznešená, jak možná mnohé básnické duše čekají - poslední kapka prej byla hořká. Informace jistě zajímavá, u piva by se dalo říct až překvapující, že?

Zbourat stan, všechno uklidit, uvést místo do stejného stavu jako když jsme přijeli, zapřáhnout a plni dojmů hurá z kopce domů. Mušky zase nakonec nebyly tak mizerný, jak se před víkendem zdálo.

Díky všem zúčastněným za jejich přínos k celé akci a samozřejmě díky i všem posluchačům, kteří spolu s námi dokázali udržet potřebnou kázeň pro radiový klid - věc tak důležitou pro zdar celé této akce! Naviděnou, naslyšenou!

Bohouš CL-6 Česká Lípa

ODKAZY na moje www stránky

Aishwarya Rai India: http://aishwarya.wz.cz
Svet bábik a tvorcovia: http://svetbabik.czweb.org
Ludový básnik: http://michalkrpelan.wz.cz
Gloria Polo: http://gloriapolo.czweb.org
Moji psi: http://mikinka.czweb.org
Cezmín: http://cezmin.czweb.org
Bylinky: http://bylinky.czweb.org
Svadba Chlebany: http://svadbask.unas.cz
Cemetery - Cintorín: http://cemetery.zaridi.to
Obec Horné Chlebany: http://hornechlebany.unas.cz
Jánska noc: http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk
Múdra ako rádio: http://www.mudraakoradio.euweb.cz
CB rádioamatérske hobby: http://cbrsk.euweb.cz
Milujem pani P...: http://milujempanip.wz.cz
Vianoce: http://www.vianocesk.wz.cz
Velká noc: http://velkanoc.ic.cz
Stránky, ktoré som urobila iným zdarma
Buldog: http://buldog.czweb.org
Olympionik: http://olympionikholub.ic.cz
Dieta a jeho práva: http://dieta.czweb.org
Ranná Sedmicka: http://rannisedmicka.ic.cz
cezmin @ azet . sk

FaxCOPY a.s.
Domkárska 15
Krušovská 40
95501 Topoľčany
Tel./fax.: 038/ 532525
E-mail: canon_to@faxcopy.sk
Mobil:0903/870170