Táto stránka sa správne zobrazuje kódovaním Windows
1250. Stránky sú optimalizované pre Microsoft Internet Explorer 4.0 a
viac pri rozlíšení 1024x768 pixelov
Rekord je, keď...
Nie všetci, ktorí žiadajú
uznanie rekordného výkonu, boli prijatí do výlučného klubu nositeľov svetových
rekordov. Niektorí neuspeli preto, lebo si neoverili a neskontrolovali najnovší
platný rekord a iní nevenovali svoju pozornosť určeným kritériám a podmienkam
pre zápis do Qinnessovej knihy rekordov. Spravidla do knihy sú vytlačené len
také rekordy, ktoré prekonajú už skôr publikované rekordy alebo nadobudli význam
tým, že sa stali predmetom široko rozšíreného a pokiaľ možno celosvetového
súťaženia.
Pravidlá
- Je činnosť prekonania rekordu
riadená nejakou uznávanou svetovou alebo národnou organizáciou, je nutnosťou
nechať si takto urobený rekord uvedenou organizáciou potvrdiť. Pokiaľ takáto
organizácia neexistuje, doporučujeme prípadným záujemcom o prekonanie rekordu,
aby sa v dostatočnom predstihu obrátili na redakciu Qinnessovej knihy rekordov v
Londýne a vyžiadali si inštrukcie.
Pri výkonoch vytrvalostného charakteru sú povolené päťminútové prestávky
(platí to i pri rekorde NONSTOP PORTEJBL!), ktoré sú povolené len po každej
ukončenej hodine. Nie je dovolené nemať prestávku tri hodiny a potom si urobiť
pätnásťminútovú prestávku! Tieto prestávky sú samozrejme dobrovoľné a môžu sa
sčítať. Rekordy sa udávajú v hrubom čase, t.j. v celkovom uplynutom čase vrátane
prestávok od začiatku do konca výkonu. Nevyužitý nahromadený - nazbieraný
odpočinkový čas sa však k celkovému súčtu nemôže pripočítavať. V poslednom čase
sa objavili snahy o vytrvalostné rekordy v mnohých činnostiach a niektoré z
nich, napr. rekord v nehybnosti, môžu byť posudzované iba podľa hore uvedeného
spôsobu a pravidiel. Zo samotnej podstaty rekordov vyplýva, že trvanie takýchto
maratónov sa bude neustále predlžovať a treba pripomenúť, že vytrvalostné
„maratóny“ - rekordy (i vo vysielaní na CB pásme) zahŕňajúce dlhé obdobie takmer
alebo úplne bez spánku prinášajú isté zdravotné problémy a ťažkosti. Preto je
žiaduce neopomínať tento fakt a prizvať si k činnosti vytrvalostného rekordu i
zdravotníka, zdravotnú pomoc. Ľudovo sa tomu hovorí „Čert nespí“. Netreba
neuvážene riskovať a hazardovať s vlastným zdravím a životom.
Rekordy sú rôzne. Z Qinnessovej knihy rekordov sa spravidla publikujú
tie, ktoré prekonajú už skôr publikované výkony jednotlivcov a skupín alebo
také, ktoré sú predmetom široko rozšíreného - a pokiaľ možno celosvetového -
súťaženia.
Žiadny ľahko dosiahnuteľný rekord neexistuje. Podľa svojej definície je
rekord niečím, čo je na samej hranici možného. Je mu súdené, aby bol prekonávaný
o stále menšie a menšie rozdiely po stále dlhších intervaloch.
Dokumentácia
Pri vytrvalostných
výkonoch(maratónoch) (takým bol aj Nonstop portejbl roku 2001 v Krkonošiach na
Petrově boudě) je treba predložiť podpísaný denník uznávanou organizáciou
zameranou na rekordy alebo notárom s dvomi nezávislými svedkami, potvrdzujúci
neprerušovaný dozor nad výkonom.
(V prípade Nonstopu bola aj kontrola cébečkármi a možnými nahrávkami na
magnetofón).
1. Denník MUSÍ v chronologickom poradí uvádzať intervaly aktívnej činnosti a čas
a dĺžku odpočinku presne na minúty počas celého pokusu o prekonanie rekordu.
2. Ďalej musí obsahovať podpisy svedkov vrátane času ich príchodu a odchodu; v
každom okamžiku musia byť prítomní prinajmenšom aspoň dvaja nezávislí svedkovia!
3. Tam, kde to je možné, treba viesť výsledkovú listinu, aby sa mohla preukázať
uspokojivá intenzita danej činnosti.(Na Nonstope to boli zápisy spojení).
4. Uchádzači by mali získať nezávislé potvrdenie vo forme správy v miestnom
alebo celoštátnom rozhlase, televízii a tlači. Novinové výstrižky musia byť
označené názvom novín, miestom vydania a dátumom výtlačku, v ktorom sa článok
objavil.
5. Ďalej by mali byť priložené farebné dokumentárne fotografie. Keď ide o
činnosť riadenú nejakou národnou alebo medzinárodnou organizáciou, je treba
priložiť podpísaný doklad o schválení touto organizáciou.
Vydavatelia Qinnessovej knihy rekordov za normálnych okolností nevysielajú
svojich zástupcov, aby dohliadali na pokusy o prekonanie svetových rekordov, ale
vyhradzujú si právo takto urobiť.
Kosačka
Zdroj:
Z Qinnessovej knihy rekordov„Qinness
Publishing Londýn,
od autorov A.Russel a N.D.McWhirter, vydalo
nakl.Olympia, Praha 1990,
preložili RNDr J. Čihář, Ing. V. Hubička,
PhDr B. Svoboda, DrSc a J.Špalek.
Po akcii Nonstop portejbl 2001 na Petrově boude
a vychytaní všetkých drobných poznatkov z
organizovania a vysielania nedal ďalší vysielací
NONSTOP na seba dlho čakať. Už v roku 2002
nastúpila partia "správne anténou praštených" k
100 hodinovému vysielaniu z historického miesta
svojej domoviny, z vrchu Říp pod vedením Tomáša
mobil Roudnice.
Nonstop portejbl Říp 2002
ve velkém stylu
Volám horu starobylou,
Řípem zvanou, nám všem milou!
Volám všechny na té hoře,
spojeníček ať je moře,
ať slyšíte tam z té hory
všechny české lokátory.
Jste jak vlasti věrná stráž,
každý tam svůj úkol máš,
vytrvejte na svém místě,
nový rekord padne jistě!
Buďte slyšet stále líp,
ať ví každý, kde je Říp!
Před deseti lety….
Není možné popsat ani s odstupem let jaká to
byla paráda!
Každý z účastníků tomu věnoval vše. Nadřeli jsme
se, ale byla i zábava. Utužili jsme partu pod
Řípem, poznali hodně kamarádů, kteří za námi
nahoru vylezli. Bohužel, pár z účastníků této
akce již není mezi námi. Rovněž řádku kamarádů,
kteří se nám tehdy ozvali, už neslýcháme …
Cappuccino Lovosice, Milan Brocno,
Car Roudnice, Milan Libínky, H
1 Hrobce, Míra Pumpař, Honza
Roudnice, Míra Vědomice, Honza
Sulejovice, Pepa Hoštka, Honza
Záluží, Petra Hoštka, Hugo Záluží,
Petra Žernoseky, Jarda Věžáky,
Tomáš mobil Rodnice, Jezevec
Litoměřice, Tonda Štětí, Jirka
Roudnice, Véna Žernoseky, Jirka
Žernoseky, Vladimír Štětí, Karel
Štětí, Vlasta Záluží, Kolík
Vědomice, Vroubek Rohatce, Láďa
Židovice, Zděnek Lovosice, Míla
Štětí.
CHYBĚL MEZI NÁMI NÁŠ KAMARÁD VAŠEK BUDYNĚ
KTERÝ SE PŮVODNĚ ZÚČASTŇOVAL VŠECH NAŠICH
AKTIVIT.
ROZLOUČILI JSME SE S NÍM PO KRÁTKÉ NEMOCI
†8. DUBNA 2002.
FAKTA,
ČÍSLA vysílalo se celkem 107 hodin bylo navázáno celkem 3605 spojení hodinový průměr byl 33,69 spojení, což je
necelé dvě minuty na jedno spojeni součet kilometrů činí 176 915, což je
více jak 4,4x okolo rovníku průměr na jedno spojení 49,1 km celkem se pracovalo s 1723 volačkami
včetně mobilů nejvíce spojení s expedicí měl Petr
Lužiny - každý den zavolal ze stabilu a 5x z
mobilu nejdelší spojení bylo pochopitelně
s Honzou Ontario 31. 3. ve 14:36 do čtverce
FN25JB na vzdálenost 6299 km reportem 44/45 nejdelší tuzemské spojení bylo do
lokátoru JN99AA,
na kótu Javorník s expedicí Horal 31. 3. ve
23:13 UTC na vzdálenost 314 km reportem 31/21 v průběhu expedice udělal nejvíce spojení za
hodinu Míra Vědomice 29. 3. 6-7 hodinou
ranní – 71 spojeníček
podmínky pro Pamětní list splnilo 264
protistanic
Byly použity antény ⅝ a HB9CV u hlavní
stanice, ½λ u odposlechu.
Jako stanice tam byly Presidenti, Giant,
Yosan, Albrechtt, Allamat.
Nakonec se nejvíce osvědčilo, když operátor měl
stanici, na kterou byl zvyklý.
A nakonec veselé příhody z natáčení. Říp: „a jak nás tam slyšíš?“ X: „dobře“ Říp: „já myslel, jaký tam máme radio a
santiago“ X: „rádio mám Allamat 295 ……“
Protože v době konání akce docházelo ke změně
času, řešili jsme to tím, že jsme nasadili UTC.
Abychom se vyhnuli problémům. Jedna stanice mě
dlouho přesvědčovala, že i UTC přechází na letní
čas ….
Vrcholným číslem ovšem byla kontrolní
návštěva z agentury z Pelhřimova.
Bohužel nás tam bylo v tu chvíli málo, ten
zážitek bych přál každému. To prostě scénárista
nevymyslí. Končíme noční šichtu, nikde okolo aut
živáčka. Telefon mě ohlašuje, příjezd kontroly.
Toto opatření bylo kvůli pěším turistům,
nechtěli jsme je obtěžovat častými výjezdy a
sjezdy aut po velmi ůzké cestě. Systém byl
propracován a fungoval. Sděluji kontrole, kde
může zaparkovat a naviguji její pěší tůru nahoru.
Burcuji ostatní přítomné, že jde kontrola.
Zavrhli jsme mytí, holení a převlékání, stejně
nebylo kde a co. Ale „dali jsme se do pucu“ jak
jen to šlo.
Po nějaké době, která se mě zdála dost dlouhá na
výstup na Říp i pro důchodce o holi se kontrola
objevila. Načinčanej mladej fracek, malinko přes
20. V polobotičkách. Nasmrděnej nějakým Chanelem.
A s ním slečinka, pravděpodobně asistentka, v
kratičké sukýnce, lehounké halence a v lodičkách
na jehlách! Panebože, jak rád bych se podíval,
jak lezla po tom čediči a následně na Mělnickou
vyhlídku. Podotýkám, že bylo asi 7 ráno, těsně
po východu slunce, teplotu nevím, ale byl velmi
slušnej šediváček.
Věnoval jsem se mladíkovi pečlivě dbaje, abych
byl proti větru. Vysvětluji, ukazuji, provoz
běží.
Asistentka se šla podívat k rotundě a po
obhlídce se vrací. Lehce zmodralá a
evidentně se nudící. Kontrolor chtěl splnit
svoji povinnost a tak se vyptával. Vůbec neměl
ani tušení o podmínkách, které byly s agenturou
vyjednány. A náhle Deus et machina...
Odněkud se vynoří postava Uhlíře Rovné. Ten
nebyl sice členem expedice, ale pobyl s námi,
bodeť ne, bydlel pod kopcem. Kdo ho pamatuje na
pásmu, ví o čem mluvím….
Je to ta postavička vpravo. Těžko popisovat,
myslím si, že lupič Calvera ze Sedmi statečnejch
byl zjevem proti Uhlířovi učiněnej andílek z
pohádek. Pravděpodobně se tady zdržel včera a
nyní se probral. Přišoural se v tom děsným
širáku, ruce v kapsách, naslouchal a evidentně
jej zaujala asistentka. Ta „klepala kosu“ a
těšila se až odtud zmizí do tepla. Pak z ničeho
nic Petr pronesl neskutečnou větu:
„Slečno, vy jste si zapoměla vypnout vibrátor“.
Mimo tý slečny a mladíka jsme byli v tu chvíli
inkontinentní všichni přítomní … A bylo po
kontrole, následovalo rychlé rozloučení.
Jóóó, to byly časy. Rušení za 5 a více a z kopců
se vozilo 200, 300 spojení ….
