wz

Expedícia IBÉRIA 2014

Půlkou Evropy na Čerchov

Francie, Švýcarsko, Lichtnštejnsko, znovu Švýcarsko, Rakousko, Německo, a to nejlepší nakonec - Čerchov

Poslední článeček, už pouze stručné shrnutí spíše kvůli ucelenosti celé sady článků, které jsme posílali Tomášovi Roudnice a ten je zpracoval a publikoval v redakčním systému našich stránek. Dřepět někde na pomalé wifi a kompletně psát článek by sice také šlo, ale zdaleka by nebylo tolik obrázků a videií.

Wifi bez hesla "ulovit" je poměrně zázrak, na benzínkách většinou nic, ve městech tuplem nic, tady to mají všichni zaheslované. Jsou tu i Access pointy s názvem WIFIFREE, to jsme zajásali, bez hesla, připojit se šlo, no, bohužel zobrazovala se jen stránka komu jak kolik zaplatit pro obdržení kodu pro časově limitované připojení. Závěr ohledně wififree - Ne vše, co má v názvu slovo free, je ve skutečnosti opravdu zdarma.
Ve Španělsku a ve Francii poměrně dobře fungovala wifi u řetězce Carrefour. Ukázalo se, že to je pro cestovatele dobrá volba - nakoupíte, někde si i vodu načerpáte, keramika také není k zahození a funguje zde wifi. Obchody bývají klimatizované a tak třeba i hodinové odesílání dat není až taková krize. Závěr ohledně wifi v Carrefoure - darovanému koni na zuby nehleď - jednou to je zadáčo, tak nečekej velkej fofr, stačí,že to jede.
CB. Samostatný odstavec. Vynechám omáčku - pojďme k věci. Za nás paráda, podmínky z celkového hlediska vcelku příznivé. Na druhou stranu - nezlobili bychom se, kdyby nám podmínky přály ještě více, na zpáteční cestě jsme byli rádi za každé spojení. Pomalu jsme si chtěli zapsat do deníku i spojení s kamionem, které jsme po cestě dělali na direkt. Co se ovšem týká vysílání z nejvzdálenějšího bodu naší cesty z Gibraltaru z místa nazvaného Evropa point - tak to byla paráda. Z toho jsme byli nadšení, od mešity to chodilo velmi pěkně a spojení v češtině na CB přes 2000 km - to už je fakt bonbonek, to je čirá radost. Co vím od spojucestujících, tak kluci šikovní už dávají do kupy QSL lístek, v Holicích tedy je na co se těšit.

Musée de l"eau de Pont-en-Royans


Ve městečku na půl cesty mezi Grenoblem a Valencií se v městečku Pont-en-Royans nachází Muzeum vody.

Voda byla jedním z častých problémů při naší cestě - od jejího vaření v motoru přes téměř každodenní shánění aby bylo čím zalejt kafe nebo vitanu až třeba po náročné rozhodování, zda je voda vhodná pro koupel nebo alespoň oplach.
Někteří členové výpravy během naší cesty riskovali až neuvěřitelně a vlezli pomalu do všeho, co teklo. Na rozdíl od nich se druhá část expedice chovala velmi zodpovědně, vodní zdroje prověřovala z více hledisek než pouze že jde o formu kapalnou a vybírala s rozmyslem a rozvahou kterému vodnímu zdroji svěří své zdraví a kterou kapalinu bude jistější raději vynechat. I přes neuvěřitelné hazardování nezodpovědných jedinců se z výpravy navrátili všichni, což značí, že někdo holt má víc štěstí než rozumu.
Prohlídka zahrnuje několik témat v moderním a originálním muzeu:
Koloběh vody : tato část místnosti se skládá z velkého plátna přes šest metrů v průměru, kde se promítá několik filmů a prezentací. Ve středu kopule je interaktivní terminál dotykový displej , pomocí kterého můžete otestovat své znalosti o této oblasti. Kdo neuhodne a dá nesprávnou odpověď ,bude obklopen bouří, a je pravděpodobné, že se ho zasáhne i několik kapek deště!
Voda a lidské tělo
Vynálezy týkající se vody
Různé podnebí Modré planety: Tato část výstavy umožňuje návštěvníkům dostat se do pozice v různých klimatických podmínkách prostřednictvím změn teploty a vlhkosti vzduchu při průchodu dlouhým skleněným válcem.
Znečištění vody
Přírodní katastrofy způsobené vodou
Vodní zvířata
Hádáte, na co oba borci koukají, co tak pečlivě sledují, co je ve vodě zajímá?
Není problém - řeknu vám to. Nebo ještě lépe - ukážu vám to, protože jeden obrázek je prý za 1000 slov








Maj to vymyšlený - v muzeu vody chodíte jak jinak, než trubkama




Konec courání po okolí, jde se juknout do muzea
  Ostatně kdo chcete o muzeu vody vědět více, klikněte třeba sem ... TU!

Z muzea už to pak bylo domů, stále domů, ještě támhle kešku a pak zase jedeme domů. CB jsme týrali marně, největší část CB štěstí jsme si zřejmě vybrali přímo na Gibraltaru.



Našli jsme příhodné odpočívalo ještě ve Francii, kousek před Švýcarskem.
Vynosit věci, nachystat spaní, něco do žaludku, kafíčko ...
Trocha toho plánování jak to zítra pojedeme. Švýcaři to mají zmáklý - buď dálnici nebo jiné silnice na kterých můžete max 60. Pro dálnici prodávají pouze celoroční známku, na vedlejších zase máte šanci dojet k tunelu s mýtným. To musí být vůbec na palici, když hrkáte 60kou a dojedete k tunelu, kde utratíte skoro tolik, jako za tu dálniční známku - jak říkám, maj to vymyšlený.
Lebedíme si to s kafíčkem a užíváme si okolí, dumáme zda známku koupíme nebo nikoliv.
Pozvolna se stmívalo, na odpočívadlo přijelo a pak zase odjelo několik aut, několik kamionů a projel jeden traktor s vlekem. Pohoděnka, už se pomalu chystáme skočit do peří (rozuměj jít hajat), když tu přijela škodovka, dvojka se k nám hlásí, čeština libozvučná, odhaduji Morava. Povídáme, navzájem předáváme zkušenosti, neboli jak říkají amíci - čenžovali jsme know-how.

Vítejte ve Švajcu.
Lebedíme si to s kafíčkem a užíváme si okolí, dumáme zda známku koupíme nebo nikoliv.



Přišla řeč i na Švajc, dnes jsme to přejeli, hele, vy se tam zítra chystáte, čirou náhodou nechtěli byste od nás za méně než polovinu koupit neporušenou dálniční známku?
Parádička, co. Štěstí přeje připraveným - chtěli jsme.
Teď už to vezmu hopem - snídaně, zabalit vše, co kam patří, nádobí do bedny od samopalů, polívky Vitana do bedny od útočných granátů, konzervy do bedny od obranných granátů, všechno mělo svoje místo.
Dálniční známka Švajcu nalepená, pro Francii jsme známku neměli, pokyn navigaci tedy zněl jasně - ve Francii po dálnici ne, teprve až překročíme čáru, tak bychom rádi najeli do rychlejšího pruhu ...
Navigace poslechla, spolehlivě nás vedla až do malé vesničky, pozvolna jedeme, tohle by mohla být celnice, ale je to tu jakési malé, nikde žádná uniforma, no nic, popojedeme, když nás nikdo nestaví. Jedeme a jedeme, už jsme 300 metrů na území Švýcarska a nikde nikdo. Schováváme připravené pasy, Venca bere za volant a že tedy začneme hledat nájezd na dálnici.
Jóóó, neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Za další zatáčkou už nás měli. Cajti. Korektní, ale nekompromisní. Chtěli pokecat, ale na to jsme jim neskočili. Engliš? Neumíme. Deutsch? Nerozumíme. Asi něco chcete, co .. Co by to tak mohlo být ...
Vyndaváme pasy, pokývnutí, tak asi jsme mu nakonec přece jen udělali radost, protože si je bere. Za chvilku skřípaj brzdy, další auto, další výložky, obklíčili nás. Na rozdíl od našich ušáků, tihle mají stále ruku na pistoli. Zdvořilý dotaz od Fousáče, zda si může vystoupit a zakouřit si. Zamítnuto. Dýmá tedy elektricky a statečně to fouká z okýnka ven.
Další posily. Další marné dotazy. Driving licenc? Venca odevzdává řidičák. Pohlavár mele palicí, zpochybňuje podobu. Venca vyndává mezinárodní řidičák s novou fotografií a přidává jako bonus občanku s další fotkou. Pohlavár posmutní - Venca je asi holt opravdu Venca.
Rysy ztvrdnou - všichni ven, vystupte si, prosím. Opíráme se o plot, Fousatýmu je dovoleno kouřit. Nikam nechoďte, zůstaňte, kde jste. Rukavice, baterky, kobylky vnikly do země zaslíbené - teda, co to kecám, normálně nám prošácli auto. Pečlivě zkoumali například to, zda Vencův žabikuch není náhodou zavírací nůž. To by o něj přišel. Protože jeho rambočepel délky skoro 30 centimetrů nebyla zavírací, je vše v pohodě. Přihrádky, tašky, portmonky, igelitky, pod sedačkama ... nemohlo to skončit jinak, než - otevřte nám zadní dveře. Venca otevírá, cajt uskakuje a s rukou na pistoli v pozdře se ptá na bednu od samopalů. Venca se mu směje. Nepomáhá to. Venca najednou umí pohovořit, zřetelně jsem slyšel slovo Kalašnikov. Otevřete tu bednu. Venca se směje. Pak pochopí, co se po něm chce a otvírá bednu, ve které je hliníkové nádobí, víceméně pečlivě omyté. Všichni se smějí.
Krátký pohovor mezi hlavouny, dvakrát pohled na již vylepenou dálniční známku, můžete se vrátit do auta, tady máte doklady, můžete jet.
Poslední otázkou překvapili oni nás, zeptali se, zda bylo z jejich strany vůči nám vše korektní ? Kýváme hlavami, někteří hýkají, Venca šlape na plyn a odjíždí od těch divných lidí.






Ze Švajcu ještě skok do Lichtnštejnska. Keška nalezena, jede se dál.
Červená koule uprostřed - jo, takhle pěkně barevně si v Lichtnštejnsku žijou. Ostříhané do přesných tvarů a udržované již dlouho, je to i na starých Google mapách. Všude čisto. Při průchodu ulicí se z oken natahují ruce. Nechtějí nám mávat nebo něco dát, v rukách jsou klíčky od auta a jak jdeme ulicí, cvakají zámky, zavírají se okna, elektronika funguje na 100%. Připadáme si velmi vítaní, huh. Razítko do kešky a mizíme.

Švajc jsme projeli po dálnici jako rozžhaveným drátem máslem. Dálnice byla opravdu dálnice, ne jako u nás ta sbírka panelů od Hitlera. Fičelo to jedna radost a netrvalo dlouho, přejíždíme do Německa. Německá dálnice , i když měla stejného stavitele jako naše, byla velmi pěkná, svištěli jsme v pohodě dál. Když se začaly natahovat stíny, začli jsme koukat po místě, kde složíme na noc hlavy.

U dálnice sjíždíme na odpočívadlo, jo, tady by to šlo. Z jedné strany německá dálnice, z duhé strany letiště v provozu. Letadla starují i přistávají, no na rachot některých dravců na dálnici nemají. Ráno Fousatej prohlásil, že si je jistej, že některá ta letadla to zvorala a startovala na dálnici hned za jeho spacákem. Zlatý špunty do uší, je to radost koukat ráno vychechtanej na ty protažený ... kamarády.








Na odpočívadle docela provoz, dokonce tu bylo posezení, nedaleko místo keramiky nerez, vcelku pohoda. Vyndaváme na stůl, Venca nám nabízí polívku z Vitany a kolínka. Cpeme se špekem, cibulí, něco jako houska nebo veka.

Za chvíli přichází česky mluvící chlapík, usměvavý, slovo dalo slovo, povídáme, pohodář. Teprve po asi dvaceti minutách se dostáváme k tomu, že jedeme s CBčkem a chlapíkovi obživnou oči - hele tím jsem se taky bavil! Představujeme se - naše volačky zná - jooo s tebou jsem taky mluvil, kroutíme hlavou. Hádejte kdo to přišel na kus řeči - pamatujete jeřábníky na CH33 v Praze ? Tak tohle byl jeden z nich - a kdo někdy slyšel Tády dády tády dááá, tak ví, že k tomu patřila volačka Šotek!


Šotek vpravo ...


Šotek vlevo ... Šotkové takoví bývají. Šup sem šup tam.

No samozřejmě - nečekané setkání vlastně starých známých, kecalo se, povídalo se, sežrali jsme mu šišku salámu, jemu zase zachutnal roudnický špek, tak nafasoval při odchodu jeden na cestu - o co nečekanější to setkání bylo o to bylo příjemnější, zadařilo se.



Další den hopla po dálnici, a vida, už jsme v ČR, jen telefony o tom stále nevědí, nějak málo signálu tu měli - prej to tu je normální.
Zbývá doplnit, že jsme zastavili v hospůdce pod Čerchovem, kde skoro česky hovořící mamá nám dovolila zdarma načepovat trochu vody, ale jak zdůraznila, je na nás hodná jen proto, že jsme jí tu udělali tržbu a nechali i nějakej ten tringelt, jináč ta voda jde přes čističku a to taky není zadarmo, to snad uznáte ...
Vzali jsme do petek nějakej ten žejdlík a naskákali do auta - čekal nás krpál. Šel jsem to před časem v zimě pěšky až nahoru a kupodivu jsem toho měl plný kecky - no autíčko na tom nebylo o moc líp.
Kousek pod vrcholem začal ukazatel teploty vody předvádět, kam až se může doprava natočit - no, zastavili jsme a dali autu pauzičku.






Naši borci vyrazili zdolat vrchol po svých - jednak,aby ulehčili autu při rozjezdu a druhak, aby otevřeli bránu a nebylo třeba stavět podruhé.
Není nad to bejt zase doma, v Čechách (jóóó já vím, měl bych napsat správně v Česku, ale nějak mi to nejde přes jazyk, Čechy mi zní líp, než Českcho ...). Takhle "pěkně" načančanej kopec jsme neviděli nikde, ugh (jasně že ironie - kdo na Čerchově byl, ví, jak se budovy rozpadají a jak to tam vypadá).








Pozvánku u vjezdu jsme si nastudovali a pozvání nakonec přijali ...
Od brány k cílovému místu to byl už jen kousíček ...
Vyházet materiál, postavit ležení - hele, šlo to automaticky, skoro samo, nějak bylo natrénováno ...
Nechali jsme vše ležet ladem a šli se kouknout na rozcestník ...
Jedna šipečka ukazovala i směrem k občerstvení, tak jsme zapadli a nějaké polkli. Zavíralo se brzy, už v 17 hodin, ale nevadilo, dali jsme si ještě prohlídku místních pamětihodností :
V tom dřevě by zahraniční turisté tipovali nejspíš zásobník vody, ale jak mi místní sdělili, není tomu tak. Občas tu prý je slečnu Tamaru docela slyšet a to i přesto, že prý je jinak velmi pasivní, ale kdo ví, třeba to jsou jen řečičky ...
Rozhledna na Čerchově byla v permanentním provozu, turisti toho vejšlapu neměli dost a tak ještě běhali na ochoz a dokonce za to i platili. Když přišli dolů, byli splavení a říkali "Na ja, šén ..."
Odpolední vedro začalo padat, přišel čas polknout něco méně tekutého ...
Vy jste zvyklí, ale my měli po dvou týdnech zase ten echt pravej jihočeskej CHLEBA. Hele, dobrej byl.
Z lednice jsme si k tomu zakousli i ten tekutej a bylo dobře...

Když už se zdálo, že přichází podvečer a u CB se také ozývalo méně a méně zájemců, vypadalo to na odpočinek, ale nakonec z toho sešlo - přijel usměvavý pán s paní - Jindra Meclov.


Chvíli se povídalo a plánovalo, pak návštěva odjela a my nachystali spaní. Přidávám ještě poslední deník výpravy - tentokrát už odraz ani jeden, vše direct z Čerchova:


Závěrem co k celé výpravě dodat - bylo to intenzivní, bylo to náročné a hlavně - byly to moc prima tři týdny !
Počasí nám vcelku přálo, měli jsme štěstí na lidi, dařila se velmi dlouhá až kuxusní spojení na CB - a mít spojení přes 2000 km v češtině, to se nepovede každý den, že jo.
Trampoty samozřejmě nějaké byly, ale poradili jsme si. Nakonec jsme zjistili, že i s částečným chlazením se dá vyjet krpál do výšky dva a půl kilometru nad moře, že voda není nezbytně nutná každý den, že spotřeba mýdla při tomto způsobu cestování není veliká a že chleba, tak jak ho známe my, v mnoha zemích Evropy nejspíš vůbec neznají ...
Poděkování patří všem těm, kdo monitorovali pásmo a jak nás zaslechli, už o tom dávali vědět, tamtamy fungovaly bezvadně. Díky všem, kdo se uměli ozvat rovnou volačkou, leckdy to bylo v tom rušení vše, co jsme pobrali. Díky všem, kdo jste s námi měli spojení, asi neřeknu nic překvapivého - QSL lístek se již vyrábí. Očekáváme, že kdo s námi spojení udělal, si v Holicích o lístek řekne.
S poděkováním nesmím zapomenou ani na Tomáše mobil Roudnice - tentokrát nejde o jeho zásobování expedice špekem, který vydržel celou cestu, kdepak - poděkování mu patří za zpracování a vystavení všech článků, deníků a videí, které jsme mu v syrovém stavu přes FTP posílali - dost to pomohlo.
No a nakonec si zaslouží poděkování i naše protiváhy, že nás podporovaly a zásobily - krom jiného z připravených zásob "ke svačině k zakousnutí aspoň ten první den" jsme luxusně žili první týden a stihli sežrat vše dřív, než se to stihlo kazit. Věřím, že si od nás za ty tři týdny pěkně odpočinuly a tak možná byly doma stejně spokojené, jako my na cestách.

Co dodat - bylo dobře.

Odkaz na originály textov a fotografií expedície Ibéria
http://www.cbdx.cz/clanek2674-expedice-iberia-startujeme.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2683-expedice-iberia-andorra.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2665-expedice-iberia-2014.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2673-pro-lovce-iberie.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2676-horem-dolem.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2681-smer-valencie.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2679-gibraltar-cast-2.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2576-pulkou-evropy-na-cerchov.htm
http://www.cbdx.cz/clanek2675-expedice-iberia-50-km-od-bordeaux-francie.htm
http://www.cbdx.cz/seznam0count10cislo-1.html


Exp. Iberia završila svoje putování
  napříč Evropou
Expedice Iberia 2014

Projeli jsme 8 států s Vaším radiodoprovodem

Exp. Iberia završila svoje putování napříč Evropou. Projeli jsme 8 států a s Vaším radiodoprovodem jsme se dostali až do zamýšleného cíle Gibraltaru. Celou cestu jste nás jako vždy doprovázeli a byli jste nezbytnou součástí naší cesty, za co Vám všem děkujeme.
A teď trochu čísel: Za celou dobu naší expedice jsme navázali 397 spojení do ČR a SK. Největší počet QSO s námi navázala Renata Nučice 6x a
nejdelší spojení s expedicí navázal Janko Palúdzka Liptovský Mikuláš 2485Km. Mluvilo s námi celkem 275 přátel CB.

Expedice samozřejmě pro Vás vytvořila QSL

Pokud budete mít zájem, můžete QSL získat v Holicích při vyhlášení vítězů CB soutěží, nebo v ležení Českolipáků na fotbalovém stadiónu po vyhlášení vítězů.
Jako další možnost, jak získat QSL, je poštou na adrese Václav Mestl Chotěšov 160 33214. V tomto případě musíte k žádosti o QSL do obálky přiložit obálku se známkou a zpáteční adresou. Tato možnost platí již od dnešního dne t.j. 6.8. 2014.
Tak a to je opravdu všechno. Ještě jednou Vám všem děkujeme za zájem o spojení s námi a těšíme se napřesrok, budeme-li zdrávi, opět z nějakého toho zapadlého kouta té naší zeměkoule.

73 pevné zdraví a mnoho úspěchů Vám přejí:
Venca Chotěšov, Honza Sulejovice,
Bohouš Č.Lípa a Fousáč Vinice


Fotogaléria nafotená expedičníkmi
Bohouš Česká Lípa
Honza Sulejovice
Fousáč Vinice Plzeň
Spracoval ju: Fousáč Vinice Plzeň

První část fotogalerie, nazvaná Z Havranu na Gibraltar, zahrnuje odjezd z České republiky, průjezd Německem, Francií a Španělskem až na hraniční přechod na Gibraltar.
Exp. Iberia 2014_part 1_Z Havranu na Gibraltar
http://cbfousac.rajce.idnes.cz/Exp._Iberia_2014_part_1_Z_Havranu_na_Gibraltar
Druhá část je věnována Gibraltaru.
Exp. Iberia 2014_part 2_Gibraltar
http://cbfousac.rajce.idnes.cz/Exp._Iberia_2014_part_2_Gibraltar
Závěrečná, třetí část, mapuje zpáteční cestu Španělskem, Andorou, Francií, Švýcarskem, návštěvu Lichtenštejnska, průjezd kouskem Rakouska přes Německo domů do Čech
a končí na Čerchově.
Exp. Iberia 2014_part 3_Od Gibraltaru na Čerchov http://cbfousac.rajce.idnes.cz/Exp._Iberia_2014_part_3_Od_Gibraltaru_na_Cerchov
 Originál: http://www.cbdx.cz/clanek2698-fotogalerie-z-expedice-iberia-2014.htm 

Moje
webové stránky
 
Cezmín: http://cezmin.wz.cz
Cezmín: http://cezmin.wz.sk
Vianoce: http://vianocesk.ic.cz
Vianoce: http://vianocesk.wz.cz
Veľká noc:
http://velkanoc.ic.cz
Viktorian http://viktorian.wz.sk

 Svadba: http://svadbask.unas.cz
 Bylinky: http://bylinky.czweb.org
Seniorka: http://seniorka.szm.com
Jáska noc: http://cbjanskanoc.ic.cz
Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to
 Bábiky: http://svetbabik.czweb.org
Slovania: http://slovania.czweb.org
 Pani Príroda: http://eufrosyne.wz.cz
 Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org
Moji psíkovia: http://mikinka.czweb.org
Milujem pani P... : http://eufrosyne.wz.cz
Cezmín ker a alias: http://cezmin.czweb.org
 Michal Krpelan: http://michalkrpelan.wz.cz
 Aishwarya Ray z Indie: http://aishwarya.wz.cz
 Horná Chlebany : http://hornechlebany.unas.cz
 Rádioamatéstvo  : http://cbrsk-chlebany.euweb.cz

 Múdra ako rádio: http://www.mudraakoradio.euweb.cz
CB Fan rádioklub Slovakia-CBRSK: http://cbrsk.euweb.cz
Webové stránky, ktoré som urobila iným zdarma
Pes Buldog english:
http://ruda-etuda.czweb.org
Seniorka a deti: http://babka-radi.euweb.cz
Olympionik:
http://olympionikholub.ic.cz
Sedmičkari:
http://rannisedmicka.ic.cz
Práva dieťaťa:
http://dieta.czweb.org

Späť| Obnoviť | Dopredu


by Cezmín roku Pána 2011 http://cezmin.wz.sk